Podobným záměrům ale ministr školství Petr Fiala není nakloněn. Včera poskytl Deníku exkluzivní informaci, 
z níž vyplývá, že podoba státní maturitní zkoušky se v příštích letech nebude měnit.

„Má-li být maturita společná, musí mít jednu úroveň," řekl ministr. Podle něj lze jistě diskutovat o tom, zda musíme mít tolik oborů středoškolského vzdělání, jež jsou ukončeny maturitní zkouškou, ale debaty o dvou úrovních zkoušky jsou mrtvé. „Praxe ukázala, že se to neosvědčilo, studenti si tu vyšší prostě nevybírali, protože jim nic nepřinášela," konstatuje Petr Fiala. Naopak si dovede představit nabídku obtížnější zkoušky, která by ale byla nepovinná.

Ministr Fiala je rád, že dosavadní průběh maturit posunul debatu o jejím obsahu jinam: „Diskuse už se nevede 
o chybách. Zatím se ukazuje, že všechna opatření fungují, otázky odpovídají katalogům znalostí, zadání jsou validní, u zadání, kde byla možnost dvojí interpretace, se na to přišlo vlastními nástroji a závěr se učinil ve prospěch maturantů. Zdá se, že maturity konečně udělat umíme, a to levněji než loni."

Matika až za 7 let

Šéf resortu školství je přesvědčen, že společná maturitní zkouška ani ve stávající podobě není příliš lehká a sděluje důležité věci.
„Není součástí přijímacího řízení na vysoké školy, ale bez ní se nelze stát jejich posluchačem a to už je určitá selekce." Podotýká, že většina zájemců 
o VŠ studium pochází ze středních odborných škol. „Proto je rozumné, že existuje jednotná maturita, která stanovuje určitou hranici, i když po ní nemůžeme chtít, aby plnila dokonale všechny funkce.

Musíme ovšem chvíli nechat tento maturitní model," je rozhodnutý ministr Fiala. Podle něj nelze vzdělávací soustavu budovat na základě každodenních podnětů z praxe, kdy se na kdejakou chybu či událost reaguje návrhem na změnu zákona.

„Mám na stole návrh pracovní skupiny, která po dlouhých debatách většinově dospěla k doporučení, aby se do budoucna maturita konala 
z češtiny, angličtiny a matematiky a aby se částečně prováděla elektronickou formou. Tento návrh se mi z mnoha důvodů zdá rozumný," míní ministr. Odmítá ale dobrý podnět okamžitě realizovat s rizikem tragických následků.

Proto nechal vypracovat studie proveditelnosti, podle nichž by přechod na povinnou matematiku byl možný nejdříve v roce 2020. Aby u ní měli šanci uspět všichni žáci středních škol, musejí totiž absolvovat alespoň desetihodinovou dotaci matematiky. V současnosti ji má řada škol nižší, některé dokonce jen čtyřhodinovou. Je tedy třeba zajistit učitele, změnit rámcové vzdělávací programy a poté nechat proběhnout celý čtyřletý cyklus výuky.

Ministerstvo nespí

„Je nutné uvažovat o vzdělávacím systému odpovědně. Nemůžeme nový model zavést od zeleného stolu třeba od roku 2016. Možná by ho zvládla gymnázia, ale některé odborné školy nikoliv," popisuje ministr.

Fiala chce za rok svůj úřad opustit s tím, že na stole budou dva komplexní materiály: jednak široce zdůvodněný budoucí maturitní model, jednak Strategie vzdělávání do roku 2020. V ní bude definováno, co stát chce od vzdělávací soustavy a jejích součástí, včetně toho, co požaduje od maturitní zkoušky.

Petra Fialu ovšem znepokojuje, jak letos dopadla testová část maturit, kdy z matematiky propadla pětina žáků, z cizího jazyka 2,6 a z češtiny 1,9 procenta žáků.
„Víme, že přes určité problémy ve čtenářské gramotnosti je znalost češtiny na dobré úrovni. Co ale sledujeme dlouhodobě, jsou potíže v matematice, jim odpovídá i letošní výsledek u maturit. Matematika patří k předmětům, které nejsou příliš oblíbené, 
a mladé lidi neláká. To musíme změnit a již to měníme," prohlásil ministr. Jeho resort například investoval značné prostředky z evropských fondů na podporu výuky matematiky, technických disciplín a přírodovědných oborů.

Petr Fiala soudí, že vzdělávací politika má mít strategický charakter. „Vedu rozsáhlou, intenzivní a pravidelnou komunikaci s aktéry, kteří vzdělávací politiku utvářejí, ať už se školskými asociacemi, zaměstnavatelskými svazy či odbory, zkrátka s těmi, jimž musí na vzdělávání záležet. Když připravujeme opatření, která mají podporu těchto skupin, je to nejlepší záruka, že se v nich bude pokračovat bez ohledu na budoucí politické obsazení resortu školství," uzavřel ministr školství Petr Fiala.