Tím se hlubinná těžba uranové rudy na Českolipsku stala definitivně minulostí. „Ještě větší výzvou bude likvidace chemické těžby uranu," řekl ministr.

Jak vnímáte tuto poslední tečku za hlubinnou těžbou uranu na Českolipsku?

Není to úplně definitivní tečka, protože tu ještě několik let budou probíhat závěrečné sanační práce, aby se teď už vyklizený areál proměnil zase v normální oblast. Částečně tady bude les, částečně drobná výstavba. A bude se také muset ještě několik let měřit, jestli tu není zbytková radioaktivita. Pro jistotu.

Jak velkou ekologickou zátěží byl areál dolu Hamr I?

Byla to především zátěž pro krajinu, protože důl je zavřený už od první poloviny 90. let, jámy byly zasypány poměrně rychle, ale objekty v areálu dolu zůstávaly a chátraly. Jejich likvidace je poměrně komplikovaná a také finančně náročná, takže k ní došlo až s využitím evropských peněz, které usnadnily celé řešení tohoto problému. Podobný problém, komplikovaný radioaktivitou a kontaminací, ale ještě o dost složitější, nastane nejpozději v roce 2035 v jaderné elektrárně v Dukovanech, kde budou muset být postupně odstaveny a dekontaminovány bloky této elektrárny.

Jak moc je komplikovaná sanace té hydrochemické těžby uranu, jejíž likvidace má trvat ještě desítky let?

Je to daleko komplikovanější, než likvidace tohoto hlubinného dolu. Tam se musí půda odtěžovat a čistit do té doby, dokud míra radioaktivity a hladiny kyseliny neklesne pod určitou úroveň.

Je to náročné i finančně?

Je to po všech stránkách velmi náročné. Jde vlastně o chemickou fabriku, která musí neustále pokračovat v sanaci, aby nedošlo k zamoření spodních vod. Navíc jako vedlejší produkt sanace se stále vytěží trochu uranu, který se musí nějak ukládat. Při srovnání s tím byl klasický hlubinný důl Hamr I podstatně menším problémem. Protože tady byl sice uzavřený areál 97 chátrajících budov, ale pokud se tam někdo nevloupal a nechodil svévolně po místech, kde byla zvýšená radioaktivita, tak v zásadě nic nehrozilo. Samozřejmě není to pěkné, když něco takového zůstane v krajině, a je také potřeba, aby se tento kraj rozvíjel a aby se tady dělalo něco jiného. Takže tato likvidace nebyla urgentní, ale potřebná. A likvidace chemické těžby je urgentní. Ta se musí dělat dnes a denně.

Bude na tu likvidaci chemické těžby dost peněz nebo se také počítá s využitím evropských dotací?

Zatím se předpokládá, že se bude financovat ze státního rozpočtu nebo z takzvaného privatizačního účtu.