Návrh druhého sporného zákona o finanční pomoci studentům ministr přepracuje, norma nebude už vázána na školné. Fiala to oznámil novinářům po jednání s rektory.

„Školné jako takové nebo jeho zavedení není v programu této vlády," řekl. Dodal, že však uvažuje o zápisném. To by mohlo být zavedeno v rámci reformy takzvané poplatkové agendy, tedy nejrůznějších poplatků, které studenti škole hradí. Už dříve se mluvilo o výši zápisného v řádech několika tisíc korun.

Ministr se dnes s rektory vysokých škol dohodl také na tom, že jim ministerstvo v příštím akademickém roce zaplatí o pět procent studentů méně než v tomto roce. Do prvních ročníků by pak mělo nastoupit téměř o deset procent méně vysokoškoláků. Peníze bude úřad rozdělovat podle kvality škol, chce tak pozvednout úroveň vysokoškolského vzdělávání.

Návrhy, které by se měly dostat do novely, chce ministr ještě projednat se zástupci vysokých škol, stejně jako návrh zákona o finanční pomoci studentů. „Nebude vázán na školné a jeho cílem bude výlučně zajištění možnosti půjček na životní náklady v době vysokoškolského studia," sdělilo ministerstvo. Co se týká novely vysokoškolského zákona, Fiala se zde chce s akademiky domluvit hlavně na novém systému zajišťování kvality vzdělávání.

Kdy by mohly změny začít platit, Fiala nechtěl odhadovat. Reforma se připravuje řadu let, ve svém programovém prohlášení se k ní zavázala i Nečasova vláda. Návrhy dvou sporných záměrů zákonů připravil Fialův předchůdce ve funkci Josef Dobeš (VV). Normy měly upravit fungování univerzit, školné, studijní spoření či půjčky na vzdělání. Podle akademiků by ale navrhované změny omezily samostatnost a samosprávu škol. Konaly se protesty. Kritikou nešetřila opozice, ani odbory. Sám Fiala ještě jako rektor Masarykovy univerzity záměry zákonů kritizoval.