Předchozí
1 z 2
Další

Maturita z matematiky se od roku 2022 nemá týkat jen uměleckých, zdravotnických a sociálních oborů. V tomto roce skončí možnost vybrat si mezi cizím jazykem a matematikou. Maturanti by státní část zkoušky dospělosti skládali z češtiny, cizího jazyka a matematiky. Zmíněná triáda bude už od jara 2021 platit pro gymnázia a lycea. Úvahu o revizi zákona Robert Plaga vůbec poprvé zmínil v rozhovoru s Deníkem.

Rok co rok se v médiích probírá fakt, že dost velká část středních škol má volné kapacity a přetahuje se o žáky. Do jaké míry do této situace zasáhly povinné přijímací zkoušky na maturitní obory?

Když probíhá debata o tom, jestli máme dost žáků na odborných školách a zda  jich nemáme až moc na gymnáziích, většinou skončí u jednotných přijímacích zkoušek. A nejvíc vášní je kolem cut off score, tedy nepřekročitelné hranice pro přijetí. Jakákoli diskuse o ní ovšem postrádá smysl, neboť ředitelé mají k dispozici odvolací řízení a systém tak mohou obejít. Samozřejmě bychom mohli zavést tvrdé a definitivní podmínky pro vstupní testy, ale to by se zase vedly nekonečné spory o charakter otázek a jejich obtížnost. Jednotné přijímací zkoušky v současné podobě nikdy nebudou sítem, po němž bývá občas poptávka a které by žáky rozřadilo podle talentu, nadání a reálných schopností do příslušných typů škol. 

Čeho jsme tedy jednotnými přijímačkami docílili?

Díky nim se dostávámek nějaké objektivní srovnatelnosti úrovně škol. Současné řešení ovšem nemůže zajistit, že se na maturitní obory nedostanou žáci, kteří na to nemají předpoklady. Přiznám se, že nedokážu říct, zda by vůbec bylo správné používat unifikovaný rozřaďovací systém, jenž by znamenal stop pro žáky, kteří při jednom jediném pokusu nezískají určitý počet bodů. Odpověď není jednoduchá.

Budete se muset snažit k ní dobrat. Už proto, že se blíží povinná maturita z matematiky a mnozí odborníci varují před dramatickým zvýšením počtu propadlíků. Nebojíte se otřesu, který jsme ještě v polistopadovém školství nezažili?

Mám za to, že zavedením povinné maturity z matematiky jsme chytili rybu za ocas. Nezpochybňuji význam matematiky, je velmi důležitá, možná víc než kdykoli dřív. Měla by být prioritou, ale nemyslím, že je správné začínat největším strašákem, jakým je povinná maturita. Kvůli ní přece nezačne děti matika bavit. Spíš bychom měli řešit, jak ji vysvětlovat a učit tak, aby pochopily, že je opravdu zásadní a bude je provázet životem při desítkách běžných úkonů v bance, uzavírání hypoték, výpočtech různých přídavků atd. Vnímám, jak závazek povinných maturit vznikl, ale teď vám řeknu, co jsem ještě nikdy neuvedl. Podle mě ten závazek není správný, variantnost při výběru maturitní zkoušky by měla zůstat. A to si nemyslím, že by nárůst neúspěšných maturantů byl tak dramatický, jak se někteří lidé domnívají, neboť žáci by se vidině povinné zkoušky přizpůsobili.

Zůstanete-li ministrem školstvíi ve vládě s důvěrou, zasadíte se o odklad povinné maturity z matematiky nebo její úpravu?

V tom případě bych to téma určitě otevřel, protože pochybností nad touto cestou k žádoucím matematickým znalostem a dovednostem je stále víc.

Premiér Andrej Babiš přesvědčil vládu a ta potom poslance, že reforma regionálního školství se odkládat nebude, neboť se najde dost prostředků pro její odstartování. Co tato změna konkrétně školám přinese?

Dnes to funguje tak, že ministerstvo udělá republikový normativ, který pošle do krajů a ty si stanoví svoje normativy. A tak se občas dozvídáme, že v některých typech škol není dostatek peněz. Například Karlovarský kraj má atypickou věkovou strukturu učitelů, takže rozpočtované prostředky tam nestačí na pokrytí tarifních mezd starších učitelů s dlouhou praxí. Změna financování mimo jiné přinese to, že se bude vycházet z reálného počtu odučených hodin, čímž klesne hon na získávání a hlavně udržení co největšího počtu žáků. Největší přínos vidím ve vyrovnání regionálních nerovností a v možnosti dělit výuku do skupin.

Kdo bude hlídat plnění těch kritérií a jejich ohodnocení?

Primárně bude odpovědný ředitel, jenž musí vykázat na ministerstvo správná čísla. Zpátky dostane přesně vypočítaný balík peněz na pedagogickou činnost, aby věděl, kolik úvazků má k dispozici. Je jen v jeho manažerské kompetenci, jak s nimi naloží, do toho se mu centrum vměšovat nebude.

Plzeňský hejtman Josef Bernard mi řekl, že ve školství jsme si nechali ujet vlak. Podle něj za inklinací části mládeže ke xenofobním a nacionalistickým projevům stojí i neschopnost učit moderní dějiny. Vnímáte to obdobně?

Víme, že rámcové vzdělávací programy jsou naddimenzované a kdykoli se přistoupí k jejich revizi, objeví se snaha další hodiny ještě přidávat, místo abychom je redukovali. Pak by učitelé mohli víc času než přesličkám a plavuním věnovat novodobým dějinám. Pokud by to ani pak nedělali, byla by namístě otázka, zda tato témata nevynechávají záměrně, protože se jich bojí. Debata o moderní historii je vždycky složitější než výklad o trilobitech nebo o Zlaté bule sicilské. Tam nehrozí, že by dítě oponovalo babiččinou zkušeností, že to bylo jinak. Memorování je snazší než zaujímání pozic, jež je z pohledu učitelů výrazně náročnější. Možná to nestíhají, možná nechtějí jít do kontroverze s rodiči.

Odborníci nyní finišují na návrhu revize rámcových vzdělávacích programů (RVP), ale je kolem toho dost mlhy. Chystá se snad něco převratného?

Obavy jsou zbytečné, ale uznávám, že ministerstvo musí být směrem do terénu mnohem aktivnější a otevřenější. S vedením Národního ústavu pro vzdělávání, který to má na starosti, jsem hovořil o nutnosti provzdušnění a zpřesnění RVP. Měřitelnost v čase, tedy očekávatelné výstupy v jednotlivých ročnících je potřebná, ale k osnovám se samozřejmě vracet nechci. Uzlové body vzdělávání plus volnost v cestách, jak k nim dojít, to je v kostce náš záměr.

Mluvíte-li o pročištění RVP, nejste asi příznivcem požadavků na rozšiřování výuky o nové předměty jako branné, mediální, estetické a dalších výchov?

Co se týká branné výchovy, trochu mě mrzí, že kolegyně Karla Šlechtová to se mnou předem nekonzultovala. Mohl jsem ministryni obrany vysvětlit, že v RVP je problematika branné výchovy obsažena. Bavme se o formě při přípravě žáků na situace, které mohou nastat, možná by mohlo být aktivnější ministerstvo obrany, vojáci mohou přicházet do škol a vysvětlovat ty věci přímo tam. Časový prostor na to je. Řešení nevidím v nafukování už tak napjatého penza výukových hodin a přidávání dalších předmětů do rozvrhu.

Od roku 2020 mají mateřské školy garantovat místa pro dvouleté děti. Poslanci nyní řeší změnu tohoto ustanovení, aby se z povinnosti stala možnost. Souhlasíte?

Myslím, že je v pořádku, aby v zákoně zůstala formulace, že ředitel MŠ má v případě zralosti dítěte, prostorových a personálních kapacit možnost přijmout ratolesti od dvou let věku. Pro netříleté se rýsuje řada řešení. Můžeme třeba dostat do systému děti narozené v září, říjnu, listopadu a prosinci, tedy posunout garanci umístění o čtyři měsíce, které jim scházejí do přijetí podle data narození. Tak zní jeden z pozměňovacích návrhů ve sněmovně. Naopak rodiče menších ratolestí by se měli zaměřit na pobyt v dětských skupinách, což je role ministerstva práce a sociálních věcí, s nímž se chci dohodnout. Není nutné vybetonovat celou republiku a stavět jako o život kamenné budovy pro děti, které právě oslavily druhé narozeniny. Upozorňuji přitom, že v MŠ je už dnes 45 tisíc netříletých dětí. Věřím v rozumný přístup zřizovatelů, starostů i ředitelek MŠ, kteří nejlépe znají místní podmínky, a pokud existuje možnost vyjít rodičům vstříc, udělají to.