Součástí návrhu je také jmenování generálního sekretáře Ústavního soudu Iva Pospíšila soudcem Nejvyššího správního soudu. Vyplývá to ze seznamu, který ve středu projedná vláda a který má ČTK k dispozici.

Do působnosti pražského městského soudu - v drtivé většině k soudům obvodním - posílá Kněžínek hned 12 posil, přičemž všechny mají za sebou tzv. jinou právní praxi. Znamená to, že neabsolvovaly dráhu justičního čekatele. Kandidáti s jinou praxí převažují mezi navrženými právníky i celkově, je jich 23.

Pod středočeský krajský soud jde osm nováčků, po pěti kandidátech zamíří pod Krajské soudy v Plzni, Ústí nad Labem a v Ostravě. Po dvou soudcích mají získat soudy v působnosti českobudějovického a královéhradeckého krajského soudu. Do obvodu Krajského soudu v Brně přibude jeden kandidát.

Posledním nominantem je Pospíšil, který v Brně vystudoval práva a politologii a který v minulosti působil u Ústavního soudu postupně jako asistent místopředsedkyně, vedoucí analytického odboru a od roku 2013 jako generální sekretář. Je členem Legislativní rady vlády a vyučuje ústavní, evropské a mezinárodní právo. K Nejvyššímu správnímu soudu jej vybral dnes už bývalý šéf instituce Josef Baxa.

Slavnostní akt bez ministra spravedlnosti

Prezident Zeman naposledy jmenoval nové soudce letos v červenci, tehdy jich bylo 40 a navrhl je Kněžínkův předchůdce Robert Pelikán (ANO). Vláda sice tento návrh projednala už v dubnu, Zeman ale s konáním ceremonie čekal na výměnu ministrů. S Pelikánem měl totiž napjaté vztahy.

Slavnostního aktu se však nakonec nezúčastnil žádný ministr spravedlnosti, protože prezident v daný den přijal demisi Pelikánovy původní nástupkyně Taťány Malé (ANO), která v úřadu vydržela dva týdny a rezignovala v souvislosti s kritikou svých diplomových prací. Krátce po ceremoniálu jmenoval prezident do funkce ministra Kněžínka, dosavadního místopředsedu Legislativní rady vlády.