Během povodní v roce 2002 jste byl středočeským hejtmanem. 
V čem byla letošní velká voda jiná?
Byla výrazně jiná v tom, že starostové, starostky a povodňové komise se nyní 
v naprosté většině zachovali absolutně profesionálně. Bylo to zejména proto, že dostávali relevantní informace 
o množství vody, která k nim teče. Věděli, které domy 
a objekty jsou ohroženy 
a mohli lidem říkat, že je třeba se evakuovat. V roce 2002 to bylo věštění z křišťálové koule, protože nikdo netušil, kolik vody půjde.

Škody se ještě počítají a jdou do miliard. Jak pomůže třeba zemědělcům stát?
Penězi ne. Takhle to fungovat nemůže. To, co můžeme udělat, jsou například bezúročné půjčky. Můžeme odložit splatnost některých závazků, které mají postižené firmy vůči státu. Nebudeme je teď týrat kontrolami a dáme tím sedlákům prostor, aby se postavili na nohy. Musíme však také odlišit škody, které jsou pojistitelné a které jsou nepojistitelné. Pokud se někdo nepojistil, nezachoval se moudře.

Po předešlých povodních se začaly stavět protipovodňové hráze. Ale za jedenáct let jich nebylo osm dokončeno. Proč?
Jsem ministrem zhruba rok a a půl, takže neumím říct, proč stavby nezačaly 
v roce 2003 nebo 2004. Pravdou ale je, že až Nečasova vláda zvýšila investice na protipovodňová opatření zhruba na dvojnásobek. Ročně na ně jdou asi dvě miliardy. Důvody, proč nebyla tato opatření ještě dokončena, se však liší stavba od stavby. 
Z velké části došlo k průtahům kvůli vlastníkům pozemků. Někde se nedohodli vůbec. Například v Lovosicích u průmyslového areálu chybí 200 metrů hráze jenom proto, že jeden vlastník se chová téměř vyděračsky a dohodnout se nechce.

Ministr zemědělství Petr Bendl.Nejsou i mezi těmi důvody, že by se podcenila situace?
Ne. To bylo vidět třeba 
v případě Zálezlic. Jako středočeský hejtman jsem tehdy po zatopených vesnicích jezdil. Když jsem potom jako ministr zemědělství zjistil, že Zálezlice nejsou v programu, tak jsem se snažil udělat maximum, aby se do programu dostaly. Dlouhou dobu trvalo, než získaly stavební povolení. Pak byla problémem dlouhá zima, šest měsíců se stavět nedalo. Přesto firma slíbila, že stavbu dokončí 
o měsíc dřív – v srpnu. Ale povodeň přišla teď. Existují desítky protipovodňových opatření, která však zafungovala velmi dobře.

O protipovodňových hrázích mluvíte několik měsíců a na řadě z nich jste se byl podívat. Na jakou vodu bývají dimenzovány?
Jsou obce, které mají bariéru postavenou třeba na dvacetiletou vodu. Už málokdo ví, že je třeba technicky téměř nemožné tam postavit větší hráz. Třeba v zátopové oblasti, kde je sedm domů, by bylo zase velmi drahé, kdyby se tam velká stěna stavěla. 
V takových případech se zvažuje, jakou zábranu postavit a co je technicky možné. Každá taková hráz pak dává, když ne jistotu, že nebudu vyplaven, alespoň čas, abych se mohl evakuovat a odvézt svoje věci. To je primární cíl protipovodňových opatření. Byl jsem například v Králově Dvoře na Litavce, kde starosta připravoval stavbu dlouhá léta a bojoval za ni. Teď se ukázalo, že se vyplatila, protože lidé, kteří bývali zpravidla vytopení, poprvé nebyli. Viděl jsem jejich nadšení, když přišli starostovi poděkovat za to, že prosadil stavbu, která nebyla populární. Spousta lidí ho neměla kvůli tomu příliš ráda. Mluvil jsem se starosty Českého Krumlova, Zálezlic, se starostkou Střekova, kde bohužel ochrana nakonec nestačila a voda se přelila. Získali alespoň čas. Ten v roce 2002 neměli.

Lze předpokládat, že nyní budou lidé k protipovodňovým bariérám přistupovat vstřícněji?
Doufám, že v obcích, kde lidé vytrvale bojovali proti hrázím, změní názor. Měnit názor by ale měli třeba také památkáři. Třeba starosta Krumlova mě upozorňoval na to, že kdyby památkáři nechránili jeden mostek, mohli mít z hlediska postižených a evakuovaných lidí na kontě nulu.

Stavba hrází je první část protipovodňových opatření. Teď by tedy měla přijít druhá část – poldry a další…
Jednak poldry a musíme také začít čistit koryta. Naši vodohospodáři jsou často kritizováni za to, že je nečistí. Musíme ale přesvědčit orgány ochrany přírody, že schopnost bahnem a pískem zaneseného koryta odvádět vodu je mnohem menší. Pak stačí, když zaprší, a řeka je vylitá.

Takže můžeme počítat s tím, že v příštích letech najedou do koryt bagry?
Jestli to neuděláme, musíme počítat s tím, že poldry 
a rozlivy budou čím dál větší. Na území podél řek stojí domy, chaty nebo chatky. Často jsou na místech, na kterých by opravdu stát neměly. Asi nebude síla někomu nařizovat, aby to zboural a odvezl. Ale měl by začít platit stop stav. Už není možné, aby 
v územních plánech byla možnost stavět v zaplavovaných územích.

Kvůli tomu byste chtěl přijít se změnami v zákonech. Se kterými?
Změn bychom měli udělat víc. Jednak podle mě patří protipovodňová opatření mezi veřejně prospěšné stavby. Pokud nebude vůle vlastníků se dohodnout, mělo by nastoupit extrémní řešení, tedy prostor pro vyvlastnění. Potom jsou to legislativní opatření, abychom měli šanci koryta čistit. Předpisy říkají, že s tím, co vytěžíte, musíte zacházet jako s nebezpečným materiálem, což je extrémně drahé.

Ministr zemědělství Petr Bendl.Podle vás by se také mělo v zátopových oblastech přestat stavět úplně?
V zátopových oblastech se prostě stavět nesmí. Stavební úřady nedokáží nezabránit tomu, aby si někdo z chatky udělal rodinný dům. Lidé se do chatek stěhují stále častěji a žijí tam celoročně. Ale nejsou v oblasti, která by byla bezpečná. Dochází pak ke škodám na majetku a na lidských životech. Tohle musíme zastavit. Státní správa musí v tomto ohledu obcím do územních plánů zasáhnout.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby ztratilo za posledních dvacet let 620 tisíc hektarů půdy schopnost přirozeně zadržovat vodu. Je to kvůli tomu, že se přestávají pěstovat plodiny, které tuto schopnost mají. Dá se s tím něco dělat?
Jsem moc rád, že to pan prezident říká. Co jsem přišel do funkce ministra zemědělství, stal jsem se občas terčem posměšků, když jsem mluvil o rozoraných mezích v 50. letech. Teď postupně docházíme k tomu, že naši praotcové to měli vymyšlené, že meze měly svoji funkci, když zadržovaly erozi, zadržovaly vůbec pohyb půdního bloku jako celku. Takže to je věc, ke které se musíme vrátit, a je to věc, na které už pracujeme několik měsíců.

Prezident Veleba spíš mluvil 
o plodinách, které vodu na polích zadržují.
To s tím souvisí.

Váš úřad tedy bude nařizovat, co který zemědělec bude pěstovat?
Je tu princip správné zemědělské praxe, který říká, jak máte střídat plodiny. 
V letech 2014 až 2020 budou naši zemědělci motivováni, aby taková opatření dělali. Jestliže tak učiní, budou na tom finančně lépe. Když ne, vystavují se zhoršení kvality své půdy a sankcím.

Když se ohlédneme za povodněmi, co se mělo udělat jinak?
Moc bych přál lidem, kteří se zabývají předpovědí počasí, aby měli větší štěstí na svoje systémy, abychom dostávali přesnější údaje. To je do budoucna klíčové. Začátek povodně se odvíjí od předpovědi počasí.

Budou to mít asi složité, když jim stát chce sebrat peníze. Přidáte jim?
Já ne. Meteorologové patří pod ministerstvo životního prostředí, takže to je otázka na pana ministra Chalupu. Ale já bych jim přidal.

Ministr zemědělství Petr Bendl.Ing. Petr BendlNarodil se v roce 1966 v Kladně.
Vystudoval VŠST v Liberci.
V letech 1994 až 1998 byl starostou Kladna.
V roce 1998 byl zvolen poslancem za ODS.
Mezi roky 2000 až 2008 působil jako hejtman Středočeského kraje.
V lednu 2009 nahradil ve funkci ministra dopravy Aleše Řebíčka.
V říjnu 2011 byl jmenován ministrem zemědělství.
Je třikrát rozvedený. Má dva syny.