Válka na Ukrajině má dopad na všechny sféry života. Prudce zdražují například potraviny. Budeme kupovat rohlík za pět korun, jak avizují někteří analytici?
Není zapotřebí se něčeho takového obávat. Obilí je dostatek, celosvětově, v Evropě i v České republice. Jediná disharmonie nastala poté, kdy Rusko zablokovalo černomořské přístavy a státy severní Afriky a Blízkého východu, které odebíraly ukrajinské obilí, najednou nevěděly, jak to dopadne. V mezičase si ale tyto země začaly zajišťovat obilí odjinud. Zároveň Evropská unie zařídila trasy solidarity, takže my ukrajinské obilí dostáváme do Evropy jinou cestou. A teď k té ceně rohlíku. Zhruba přede dvěma měsíci velice výrazně začala klesat cena obilí, takže logicky bude klesat i cena mouky. A když to nastane, mělo by se to propsat do ceny pečiva včetně toho rohlíku.

Cena obilí je věc jedna, ale energetické vstupy druhá. Právě kvůli drahému plynu každý den slyšíme o problémech menších pekáren, které omezují provoz nebo zvažují zavření.
Pekaři na mě během prvního čtvrtletí apelovali, že by chtěli levnější obilí, protože to je trápí nejvíc. Teď už ho mají. Klesá i cena pohonných hmot, neboť ropa je levnější. Dá se předpokládat, že se uklidní také situace na trhu s plynem. Česká vláda pro to dělá maximum ať už naplňováním zásobníků, nebo pronájmem mobilního terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku.

Určitě se ale nedá předpokládat jeho zlevnění.
Spíše jde o to, aby cena plynu nešla nahoru. My se dostáváme k nějakému stropu, který bychom měli držet a pak se ho snažit stlačovat dolů. Stejně jako se to děje u pohonných hmot a u pšenice, ale nejen u ní. Začínají klesat ceny mléka, ovoce, zeleniny, masa i řepky, což by se mělo promítnout v nižších cenách olejů. Když se to nasčítá, bude to mít ve finále pozitivní efekt hlavně pro zákazníky.

Pekařské výrobky. Ilustrační snímek
Cena pšenice klesá. Pečivo ale v nejbližší době nejspíše nezlevní, míní analytik

Ministr zemědělství tedy prohlašuje, že rohlík nejenže nebude stát pět korun, ale do konce roku bude levnější, než je teď?
Ano, protože cena obilí jde dolů.

Nepřipouštíte, že to využijí obchodníci a místo zlevnění si zvýší marži?
Máme vysoce konkurenční trh a i Svaz obchodu a cestovního ruchu deklaruje, že jakmile budou klesat ceny surovin, začne se to promítat do koncových výrobků, tedy do potravin.

Může v tom sehrát nějakou roli vláda, nebo je to čistě na volné ruce trhu?
My ovlivňujeme situaci nepřímo, a to formou různých dotací. Spolu s evropskými prostředky jsme vyčlenili mimořádnou částku 810 milionů korun, díky níž podporujeme producenty vepřového a drůbežího masa, mléka, brambor a pěstitele jablek. To byly nejcitlivější a nejvíce postižené komodity, ať už válkou na Ukrajině, nebo embargy. V cenotvorbě hraje důležitou roli inflační očekávání. Máme sedmnáctiprocentní inflaci a bereme to tak, že je to normální, což ale není. Jak to, že v Německu nebo Rakousku mají inflaci poloviční?

Dobrá otázka. Opakuji ji pro ministra české vlády: Jak to?
Protože u nás zemědělci vyšroubovali ceny nahoru. Potřebovali si pokrýt náklady, takže zkoušeli, co trh snese. Totéž dělají potravináři a obchodníci. Teď jde o to, aby jednotlivé články této vertikály přestaly propisovat svá proinflační očekávání do cen.

Docílíte toho vyhláškou či sankcemi? To v tržním hospodářství přece nejde.
To nejde. Pokud nezareagují čeští výrobci na klesající cenu obilí a dalších zemědělských komodit, zahraniční konkurence je převálcuje. Pak se nemohou divit, že lidé budou dávat přednost levnější nabídce potravin ze zahraničí. Markety sice preferují místní zemědělskou produkci, ale pokud to budou čeští potravináři a zemědělci přehánět se svými zisky, ve finále budou méně prodejní než zahraniční dodavatelé.

Za tuto větu vás tuzemští zemědělci nebudou mít rádi. Mnozí se sotva drží nad vodou, protože dotace pro jejich kolegy ve Francii či Polsku jsou nesrovnatelně vyšší. Pokud nemají zkrachovat, musejí zvyšovat ceny.
Chápu, že to je jejich vyjednávací taktika, ale podívejme se na poslední dva roky, kdy bylo zemědělství v zisku plus minus dvacet miliard. Letošní rok bude dokonce rekordní a objem zisku se může pohybovat až kolem třiceti miliard. Tento pláč je tedy úplně bezdůvodný. Někteří to s těmi nářky už přehánějí.

Sklizeň jablek letos podle dosavadních odhadů bude o 11 procent vyšší, než činí obvyklé pětileté průměry.
Díky skvělé sezoně pro jablka či švestky ovoce zlevní. Část sadařů přesto skončí

Koho se rekordní zisk týká?
Těch třicet miliard zisku rozhodně netvoří drobní zemědělci.

I proto vaše vláda přijala novou dotační strategii ve prospěch menších farem a zvýšila redistributivní platbu na prvních 150 hektarů půdy na 23 procent?
Těch 23 procent dostanou všichni zemědělci bez rozdílu velikosti. My jsme tuto strategii zvolili proto, abychom handicap menších zemědělců vůči velkým vyrovnali. Menší farmář je na to sám, nemá za sebou aparát, účetní, experta na dotace. Vůči velkým agropodnikům bude vždy v nevýhodě. Ty mají výnosy a zisky díky rozloze. Ať kupují osivo, pohonné hmoty, postřiky, nebo si vyjednávají úvěr u banky, vždy budou mít výhodnější podmínky než jejich menší kolegové. My jenom vyrovnáváme tu nerovnováhu.

Argumenty velkých podnikatelů, že to může ohrozit určitou část produkce, nepřijímáte?
Ne. Křik, že na tom budou ti větší špatně a skonají na úbytě, neberu vážně. Znovu opakuji, že letošní rok bude pro celý sektor zemědělství rekordní. Nikdo nemůže říct, že za ministra Nekuly se zemědělství nedařilo. Naopak se mu daří extrémně dobře.

Prezident Agrární komory Jan Doležal tvrdí, že v důsledku vládní politiky bude nedostatek vepřového masa, vajec, zeleniny a ovoce.
Pan Doležal volí nějakou vyjednávací taktiku, tomu rozumím. Česká republika je v některých komoditách nejenom soběstačná, ale dokonce má obrovskou nadprodukci, například pšenice a kukuřice. V cukru jsme soběstační na 175 procent. Mnohé podniky svoji produkci vyvážejí do zahraničí, kde mají dlouhodobé kontrakty nejen na obiloviny, ale třeba i na mléko, hovězí maso, řepku a cukr. Pochopitelně jsou komodity, které se v jiných státech daří produkovat levněji, takže je dovážíme. Je tedy spíš na našich zemědělcích, aby se zamysleli nad tím, proč to v jiných zemích dělají lépe.

Od koho mají opisovat?
Mohou i od svých kolegů tady. Mezi farmami jsou u nás velké rozdíly. Někteří chovatelé umějí vyprodukovat vepřové maso mnohem levněji než ostatní. A třeba v Dánsku k tomu přistupují sofistikovaně, takže jsou napřed. Musí se začínat u selat. Špičkové zemědělské podniky dokážou na jednu prasnici odchovat 36 selat. Je ale řada českých zemědělských podniků, kde se pohybují kolem 26 selat.

Chov prasat. Ilustrační foto.
Chovy prasat dále omezují produkci. Zemědělcům se nevyplácí

Kde se bere ten rozdíl?
Určitě to je v používání nových metod a přístupů k chovu prasat a selat. Uvedu příklad. V březnu jsem si monitoroval situaci a navštívil jsem řadu podniků. Jeden dokázal vyprodukovat kilo vepřového masa v živé váze za 26 korun. A byly farmy, kde to uměli za 36 korun, ale i za 60. Ti, kteří mají obrovské náklady a neumějí je stlačit, pak naříkají. Ti šikovní hledají nové metody, aby se udrželi na špici.

Pokud ti, kteří to nedokážou, zkrachují a venkov se bude dál vylidňovat, co s tím chcete dělat?
Kámen úrazu, na němž se to láme, je výše mezd v zemědělství. Ty jsou jedny z nejnižších, ačkoliv toto odvětví vzkvétá. Co dělá předák zemědělských odborů? Místo, aby bojoval za vyšší mzdy, bojuje za vyšší zisky majitelů velkých zemědělských podniků. Prostor ke zvyšování mezd tu rozhodně je. Kromě toho nová zemědělská politika Evropské unie má tři základní priority: podpořit menší zemědělce, mladé zemědělce a lepší hospodaření v krajině.

Než se vaše optimistické vize ohledně zlevňování potravin naplní, bude to nějakou dobu trvat. O snížení DPH na základní potraviny jste hovořil ještě před začátkem války na Ukrajině, ale teď k němu přistoupit nechcete. Z jakého důvodu?
K tomuto tématu se chci vrátit, jakmile válka skončí. Ona totiž rozkolísala ceny a je důvodná obava, že kdybychom nyní snížili DPH na potraviny, neprojeví se to ve snížení cen, tak jako se to stalo u pohonných hmot. Jediným výsledkem takového kroku by byla další díra v rozpočtu. Proto jde vláda jinou cestou, když pomáhá nejohroženějším sociálním skupinám. Jen připomínám, že letos budou třikrát valorizovány penze. Důchodci tak dostanou za rok 2022 navíc celkem dvacet tisíc korun. Od ledna se chystá další zvýšení důchodů, což znamená, že průměrná měsíční penze se přiblíží dvaceti tisícům korun, tedy 46 procentům průměrné mzdy. Druhá citlivá skupina jsou rodiny s dětmi, na něž energetická krize a inflace dopadají nejvíc. Jednorázový bonus byl sice ostřelován ze všech stran, ale když se bavím s rodiči tří a více dětí, tak to přijali s povděkem.

Lidovecké rodiny zkrátka svého ministra práce a sociálních věcí ocenily.
Ocenily to všechny bez rozdílu politické příslušnosti.

Nejde o politiku, ale o počet ratolestí, třeba vy máte čtyři, předseda lidovců a vicepremiér Jurečka pět.
Tak to brát nejde. Navíc já už mám tři děti starší osmnácti let a ani na nejmladšího syna nebudu čerpat.

Podle ministerstva práce budou mít na příspěvek nárok rodiče 1,6 milionu dětí, což je zhruba 1,1 milionu domácností.
PŘEHLEDNĚ: Startuje vyplácení 5000 na každé dítě. Jak postupovat

Jste zajedno s Marianem Jurečkou v tom, že by se mělo přistoupit k progresivnímu zdanění fyzických osob?
Jsem vystudovaný ekonom a pracoval jsem třiadvacet let ve finančním sektoru, takže můj pohled je víc profesionální než stranický. Na válce vydělávají konkrétní sektory hospodářství, které by prostřednictvím výběru daní měly přispět těm válkou nejvíce postiženým, těm, na něž zvyšování cen dopadá nejvíc.

Máte na mysli windfall, tedy speciální dočasnou daň pro energetický a bankovní sektor?
Ruku na srdce, energetickým firmám se daří kvůli válce skvěle. Banky těží ze zvyšování základní úrokové sazby, protože nahoru letí i úroky u hypoték a úvěrů. Český bankovní sektor je ve velmi dobré kondici a bude mít vysoké výnosy.

Na rozdíl od státního rozpočtu. Ministr financí Zbyněk Stanjura sdělil, že letošní upravený schodek dosáhne 327 miliard. Odkdy tedy bude na energetický a bankovní sektor uvalena vyšší než devátenáctiprocentní daň?
To je parketa pana ministra Stanjury, a já mu nechci příliš radit.

Jen raďte, jste ekonom.
My si to povíme na poradě ekonomických ministrů a na vládě, ale nechci mu nic vzkazovat přes média. Taky by se mi nelíbilo, kdyby mi radil, co mám dělat v resortu zemědělství.

Chápu, lidovci jsou ale součástí koaliční vlády, mají tři významná ministerstva, takže váš hlas je zásadní. Předpokládám proto, že určitou představu o termínu máte.
Vzhledem k tomu, že to musí projít celým legislativním procesem, mohlo by to platit od ledna příštího roku.

Daně občanům s nejvyššími příjmy se podle vás zvyšovat nebudou, byť si to Marian Jurečka přeje?
Je potřeba se podívat na podzim roku 2020, kdy se zrušila superhrubá mzda a všem se snížily daně z příjmu.

Lidem pomůže s rostoucími cenami elektřiny takzvaný úsporný tarif. Stát jim část nákladů uhradí.
Senát přijal úsporný tarif za energie. Půjde o fixní sumu bez ohledu na spotřebu

Přičemž lidovci byli proti.
Nejenom lidovci, ale třeba i bývalý šéf ČNB Jiří Rusnok se proti tomu velice výrazně ohrazoval. Představuje to každoroční výpadek ze státního rozpočtu kolem sta miliard korun. Ze dvou třetin to pomohlo správným směrem, ale z jedné třetiny na tom vydělali lidé, kteří to nepotřebovali, protože patří do vysokopříjmové skupiny. Zarazilo mě, že pro to hlasovali i někteří komunističtí poslanci.

Třeba patřili do kategorie vysokopříjmových občanů.
To jste odhalila správně. Byli to asi vysokopříjmoví komunisté, i tací mezi námi jsou. Chci ale zdůraznit, že tento daňový balíček byl schválen za úplně jiné situace, než jaká je dnes. Vladimir Putin se na válku na Ukrajině připravoval dva roky.

Možná od anexe Krymu v roce 2014. Jeho kroky totiž nevypadají na misi šílence, ale na postupné plnění chladnokrevného plánu.
Podívejme se, co se odehrálo loni na konci léta a na podzim. Najednou prudce vystřelila cena plynu. Gazprom v tichosti skupoval kapacity zásobníků, takže před začátkem zimy se zjistilo, že nejsou naplněny. To byla cílená páka na státy Unie, aby byly pokornější. Putin se naštěstí přepočítal v tom, že se Evropská unie nechá vydírat a ponechá si závislost na ruských surovinách. Rusko je nespolehlivý partner, a proto Unie činí veškeré kroky k tomu, aby ropu a plyn dovážela z jiných zemí. A dokonce když byla odstávka ropovodu Nord Stream I, měli jsme plynu odjinud tolik, že nám zůstávalo patnáct milionů kubíků denně navíc.

Přesto právě Evropská komise, ale i premiér Petr Fiala vyzývají, abychom všichni energiemi šetřili. Spotřeba plynu má celoevropsky klesnout o patnáct procent. Dokážeme to?
Ono všechno zlé je pro něco dobré. Objektivní situace nás donutila začít hledat možnosti, jak se zbavit závislosti na ruském plynu. Máme tady nějakých pět set až šest set bioplynových stanic, které vyrábějí surový bioplyn, který se spálí, čímž se vyrábí elektřina a teplo. Kdyby se to vyčistilo na biometan a vtláčelo do sítě nebo do zásobníků, mohli bychom být z deseti procent celostátní spotřeby soběstační, u domácností až z třiceti procent. Když to začneme sčítat s neruskými dodávkami a s tím, že o pár stupňů snížíme v budovách teplo, nemusíme podléhat pesimismu.

Ve funkci jste zhruba půl roku, ale některá vaše prohlášení vzbudila mimořádný ohlas. Například Budějovický Budvar jste přirovnal k saúdskoarabským ropným polím. Litujete zpětně tohoto výroku, který Miroslav Kalousek označil za nejhloupější větu roku?
Nelituji toho. Chápu Mirka Kalouska, že odcházení z výsluní politické scény hůř nese. Mohu ho politovat, ale je to jeho problém.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová
Stát nemá vařit pivo, domnívá se Pekarová Adamová. Navrhuje prodat Budvar

Podle vás by tedy stát měl vařit pivo, minimálně v Českých Budějovicích?
V tento okamžik nedává privatizace Budvaru logiku. Prodávat národní podnik Budějovický Budvar v době, kdy skvěle šlape, objem jeho výroby roste a generuje slušné zisky, to hlava příliš nebere. Přece se nebudeme zbavovat slepice, která snáší zlatá vejce. Navíc se vede řada mezinárodních sporů o ochrannou známku Budweiser. Proto stále držíme název národní podnik Budějovický Budvar, abychom nezavdali soudům nejmenší příčinu, aby vyhrála druhá strana. Zároveň pracujeme na tom, aby se hodnota pivovaru zvyšovala. Pokud to funguje, není zapotřebí ho privatizovat.

Mluvíme-li o přínosech pro státní rozpočet, padla z vašich úst částka 4,5 miliardy korun, kterou by stát mohl získat od Agrofertu za ne-oprávněně čerpané dotace. Firma ve svěřenském fondu Andreje Babiše to kategoricky odmítla. Čeká vás lítá právní bitva?
Evropská komise jednoznačně řekla, že Andrej Babiš byl od roku 2017 ve střetu zájmů. A jako takový neměl pobírat dotace. Peníze, které od té doby inkasoval Agrofert, ačkoliv neměl, by měl vrátit.

Budete se v očekávané při nějak osobně angažovat?
Peníze vyplácel Státní zemědělský intervenční fond, a ten také bude tyto prostředky vymáhat zpátky. Na to je nastaven mechanismus, který funguje u všech podobných případů, bez ohledu na to, zda jde o malý, větší, nebo největší podnik. Když porušíš pravidla hry, tak vracíš. Totéž bude platit pro Andreje Babiše.

Kdo je Zdeněk Nekula
Narodil se 9. února 1970 ve Znojmě.Vystudoval obor provoz a ekonomika na Provozně ekonomické fakultě VŠ zemědělské v Brně. Při zaměstnání v letech 1995 až 1997 studoval na Spořitelní akademii, mimo jiné obory bankovní specialista a bankovní manažer.

Po ukončení vysokoškolského studia pracoval osm let v České spořitelně. Následně v letech 2001 až 2015 působil v akciové společnosti Erste Leasing, která se orientovala na financování zemědělců.

Od listopadu 2015 do listopadu 2018 byl předsedou představenstva akciové společnosti Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, která rozděluje finance v rámci podpůrných programů v oblasti zemědělství.

Deset let byl starostou obce Těšetice, kde stále žije. Od roku 2005 je členem Českého svazu včelařů.

Dne 3. ledna 2022 ho prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem zemědělství ve vládě Petra Fialy.