Jste vnímána coby jedna z mála představitelů ODS, která bere politiku jako službu veřejnosti 
a idejím, nikoli vlastní kapse. Je atmosféra ve společnosti taková, že toto pojetí má šanci se prosadit?
Myslím, že ano. Krize, kterou prožíváme, by mohla vést tímto žádoucím směrem, tedy obrátit se k reálným hodnotám, nikoli setrvat u byznysového pojetí politiky.

Podporu veřejnosti byste 
v tomto ohledu jistě získala, ale v současné situaci není tak důležitá. Potřebujete hlavně souhlas svých stranických kolegů, koaličních partnerů a na prvním místě prezidenta republiky. Jen připomínám, že na loňském kongresu ODS jste neobhájila post první místopředsedkyně, 
v přímém souboji vás porazil Martin Kuba. Cítíte i v tomto směru nějakou změnu?
Mám pocit, že ano. Z reakcí v rámci ODS je patrné, že 
v naší straně si uvědomujeme, v jak těžké kritické situaci jsme a že jsme něco dělali špatně. Tím nemyslím jen události posledního týdne, kdy já osobně mám velké pochybnosti o tom zásahu, ale dlouhodobě. Dochází nám, že společenská poptávka vyžaduje po politicích, aby občanům poskytovali službu, servis, a že na ni musíme zareagovat. Zda dostanu pověření od pana prezidenta, nedokážu odhadnout. Přesto si myslím, že středeční grémium, kdy mě ODS jednomyslně navrhla na post premiérky, může posloužit k tomu, abychom se více bavili o tom, jakou politiku lidé chtějí a jak ji my umíme dělat.

Miroslav Kalousek za TOP 09 uvedl, že ODS vaší nominací vyrobila dva problémy, neboť se tím uvolní funkce šéfa sněmovny. Přeje si, aby se síla koalice nejdřív otestovala v tajné volbě nového předsedy dolní komory 
a teprve pak se hovořilo o společném kandidátovi na premiéra. Je to pro vás přijatelné?
Mě to zaskočilo, ale neznervóznilo. Myslím, že rozvrtávat aktuální situaci procedurálními otázkami, zda bude nejprve zvolen předseda sněmovny, a podřídit tomu otázku, zda bude, či nebude vláda, mi nepřipadá rozumné. My se o tom budeme bavit s koaličními partnery, chápu, že na to mají odlišný pohled, ale naším společným zájmem by mělo být rychlé ustavení vlády, která by dávala smysl a bude se umět dohodnout. Pokud se začneme zadrhávat na samém začátku procedurálními věcmi, neměli bychom se o to ani pokoušet a spět k předčasným volbám. Přeji si, abychom použili veškerý rozum, jenž máme, dohodli se v rámci koalice 
a hlavně nehráli hru, která strana nad kterou v danou chvíli zvítězí, protože jde o to, abychom vůbec z té krize nějak slušně vyšli.

Pokud TOP 09 bude trvat na pořadí kroků – nejdřív šéf sněmovny, pak premiér, je to pro vás nepřijatelné?
Ještě jsme vůbec s našimi koaličními partnery nesedli ke stolu, musíme se o tom bavit, určitě jim něco zásadního nebudu vzkazovat přes média, to by právem nepovažovali za korektní.

Mluvíte o hluboké krizi důvěry 
v politiku. Policejní zásah na Úřadu vlády a vazební stíhání tří bývalých poslanců ODS lidé chápou jako začátek ozdravného procesu. Naopak politici, například Marek Benda, Pavel Blažek nebo Miroslav Kalousek, ho zpochybňují, zdá se jim spektakulární či argumentačně chabý. Vy o něm, jak jste uvedla, máte také velké pochybnosti. Proč?
Prosím, podívejte se do týden starých záznamů. Když se to událo, byla jsem jediná, kdo k razii dával průběžně komentáře. Po tiskové konferenci mluvčího Útvaru na odhalování organizovaného zločinu jsem velmi výrazně řekla, že takhle podle mě policie nemůže fungovat, že si z nás snad dělá blázny. Naprosto jsem jejich postup odmítla, protože nevysvětlili vůbec nic. Představa, že by o půl jedné v noci někdo vtrhl do Bílého domu, Elysejského paláce, Downing Street 10 a hodinu poté by nestála celá policejní a justiční admiralita v pozoru a nesdělila občanům, co tak strašného se v jejich zemi stalo, že bylo zapotřebí udělat tento téměř pučistický výboj, je nemyslitelná. A když po 20 hodinách vystoupí mluvčí, nikoli nejvyšší zodpovědná figura, a oznámí, že nic neřekne, je to šokující. Od té doby vytvářejí neuvěřitelný nátlak na politiky, společnost radikalizují tím, že nic nevysvětlují. Já to dramaticky odmítám, myslím, že to je závažné pochybení, a musí se to řešit.

Vyvozuji z vašich slov správně, že důvěra 
v dozorového žalobce Ivo Ištvana a šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu se limitně blíží nule?
Osobně jsem je nikdy neviděla. Vzhledem k tomu, co předvedli v této kauze, jim nedůvěřuji. Nevím, co se dozvíme zítra nebo pozítří, mluvím jen na základě informací, 
které mám k dané hodině, ale ty jsou nulové. Smotali tři příběhy dohromady, nikdo neví, jak souvisejí, mně jako třetímu nejvyššímu ústavnímu činiteli druhý či třetí den neřekli nic, prezidentovi neřekli nic, předsedovi Senátu neřekli nic. To je naprosto šílené.

Olomoucký vrchní státní zástupce Ištvan ale veřejnost ubezpečil, že policie konala bezchybně a vše se odehrálo v naprostém souladu se zákonem, koneckonců soud poslal do vazby sedm obviněných. Na Úřad vlády ČR pak nikdo nevtrhnul, ale přišli tam tři předem ohlášení lidé v civilu.
Mně je úplně jedno, kdo přišel na Úřad vlády, ale do takové instituce má o půl jedné v noci kdokoliv přijít a zapečetit místnosti jen v extrémním případě, kdy je absolutně ohroženo fungování státu. Pro paní Janu Nagyovou do jejího bytu přišlo dvanáct mužů v kuklách 
s beranidlem na odlamování zámků. To vám přijde normální?

Pan Šlachta se proti těmto informacím, které podává advokát Jany Nagyové, ohradil. Prý to tak nebylo.
Tak já mám informace jiné. Ať tedy vysvětlí, proč ti dva pánové, kteří byli na začátku, tedy pan Oulický a jak se jmenuje ten druhý, kvůli nimž se to spustilo…

Ivo Rittig a Roman Janoušek.
Ano, Rittig a Janoušek, to jsou ti, kvůli nimž to šetření začalo. Oni říkají, že jako vedlejší produkt přišli na paní Nagyovou a ty, které obvinili. V druhé větě pak dodají, že zatkli všechny, jež chtěli. Tak jak to je? Pokud byli hlavním cílem ti dva pánové, jak mohou sdělit, že vedlejší produkt mají pozatýkaný a ten hlavní leží u moře? To je 
v pořádku?

Všichni věří, že skutečné rozuzlení teprve přijde.
Všichni zatím jen věříme, ano.

Stanete-li se premiérkou, jistě vám ale novináři i voliči budou neustále připomínat vaši větu, že trafiky pro exposlance ODS považujete za „kompromis, který šel přes čáru, za hranu". Platí to stále?
Mluvila jsem o etické rovině, a na té trvám. Já znám řadu lidí v ODS, které bych klidně doporučila do dozorčích a správních rad, protože jsou dobří a mají na to kvalifikaci. U těchto tří bývalých poslanců jsem přesvědčená, že etický rozměr prostě nesplňovali, ale v žádném případě si nemyslím, že šlo 
o kriminální čin.