Věnce k hromadnému hrobu lidických mužů položili mimo jiné ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Podle Sobotky je otázkou, nakolik jsou lidé dnes ochotni a schopni poučit se z historie a čelit včas zlu. „Zlo totiž v dějinách jen mění podoby a střídá důraz, jednou na třídní, jindy rasovou nebo náboženskou odlišnost," řekl. Ustupovat dnes fanatickým zločincům, nebo jim dokonce vytvářet nástupní prostory pro možnou likvidaci svobody a civilizace, by podle něj bylo stejně nesmyslné a absurdní jako počínání západních politiků Nevillea Chamberlaina a Waltera Runcimana v roce 1938, kteří si podle Sobotky naivně mysleli, že dělají něco pro mír a odvrácení válečného konfliktu, ale na konci jejich přístupu byla druhá světová válka, tragédie Lidic a miliony mrtvých po celém světě.

Poučení z historie

„Z mementa ustupování zlu bychom se měli stále učit a měli bychom ho vždy připomenout, zvláště zde v Lidicích," prohlásil v hlavním projevu Sobotka, který prý věří, že je na světě stále více přemýšlivých, aktivních, odvážných a důsledných lidí, kteří nedovolí, aby se zlo šířilo jako mor a způsobovalo nové tragédie lidického formátu.

K připomínání historických událostí vyzval také předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička, podle nějž je to zapotřebí k tomu, aby lidé nedopustili opakování krvavé minulosti. Starostka Lidic Veronika Kellerová poukázala na to, že se začalo znovu válčit v Evropě. „My si tady říkáme, aby se ty hrůzy neopakovaly, ale lidstvo je nepoučitelné, ať znova slyší, kolik tu zahynulo mužů a dětí," řekla ČTK. „Je to tragédie, která varuje před jakoukoliv totalitou, zlem a násilím, a proto je třeba se tady scházet," prohlásil o osudu Lidic ministr kultury Herman.

Pietnímu aktu předcházela bohoslužba na základech kostela svatého Martina, kterou sloužil biskup Václav Malý. Na programu pietní vzpomínky byla i přehlídka dětských sborů Světlo za Lidice.

Nacisté obec vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V Lidicích bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.