Podobně se vyjádřila i další místopředsedkyně strany Dagmar Navrátilová.

Podle Paggia bude vedení nejmenší vládní strany o situaci po odvolání Peake ještě ve čtvrtek jednat. „Jsme svědky začínající vládní krize. Je to pro mě krok, který je důvodem k odchodu z vlády," řekla České televizi Navrátilová.

Strana LIDEM má osm poslanců. Bez jejich podpory by neměl Nečasův kabinet ve Sněmovně většinu.

Ministerstvo obrany získala strana LIDEM výměnou za ministerstvo dopravy, kde jejího zástupce Pavla Dobeše vystřídal tehdejší předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Peake ale byla ministryní jen osm dní. Před čtvrtečním jednáním vlády se měla sejít s Nečasem kvůli svým plánům na obraně. Premiér pak nečekaně oznámil, že navrhne její odchod z úřadu. Návrh na její odvolání pak bezprostředně potvrdil prezident Václav Klaus.

Výběr konfliktních momentů ve vládě premiéra Petra Nečase

Agentura ABL – Vztahy v koalici, kterou původně kromě premiérovy ODS a TOP 09 tvořily i Věci veřejné, narušila kauza okolo bezpečnostní agentury ABL (dnes Mark2 Corporation). Vlastní ji rodina exministra dopravy Víta Bárty (VV). Podle MfDnes v roce 2006 ABL sledovala pražské politiky ODS. Bárta se premiérovi zaručil, že agentura politiky nesledovala, což se podle Nečase nakonec ukázalo jako nepravdivé. Bárta se za to omluvil.

Výměna policejního prezidenta – Koncem listopadu 2010 tehdejší ministr vnitra Radek John (VV) vyzval policejního prezidenta Oldřicha Martinů k odchodu z funkce. Premiér Nečas Johnovi vytkl, že ho o této výzvě předem neinformoval. Na řešení sporu, v němž proti sobě stály ODS a VV, se nakonec strany dohodly na schůzce s prezidentem Klausem. Martinů poté ve funkci skončil a nahradil ho Petr Lessy, kterého koncem letošního srpna nahradil Martin Červíček.

Kauza kolem Státního fondu životního prostředí – Koncem roku 2010 vypukla kauza údajné korupce na ministerstvu životního prostředí, které vedl Pavel Drobil (ODS). Nečas se Drobila zastal, Drobil přesto podal demisi. Kauza vyhrotila vztahy mezi ODS a VV. ČSSD vyvolala hlasování o nedůvěře vládě a VV s podporou kabinetu váhaly. Po schůzce s prezidentem však všechny vládní strany hlasovaly proti návrhu ČSSD.

Sporná státní zakázka pro firmu Promopro – V kauze jde o údajně předraženou státní zakázku, která byla bez výběrového řízení uzavřena s firmou Promopro za českého předsednictví EU. Vicepremiérem pro evropskou problematiku byl v té době pozdější ministr obrany v Nečasově vládě Alexandr Vondra (ODS). Kauza proti sobě postavila především ODS a TOP 09. Počátkem prosince Vondra na funkci ministra obrany rezignoval; svůj krok zdůvodnil ztrátou důvěry voličů v podzimních senátních volbách.

Kauza údajného uplácení poslanců VV – Začátkem dubna 2011 poslanec Jaroslav Škárka řekl, že dostává od lidí kolem neformálního lídra VV Víta Bárty peníze za loajalitu. Ke Škárkovi se přidala i předsedkyně poslanců VV Kristýna Kočí. V následujících měsících vláda prošla personálními změnami a VV vyhrožovaly odchodem z koalice. Letos v dubnu byl Bárta nepravomocně odsouzen za uplácení, Škárka za podvod. Nedávno pražský městský soud vrátil případ k novému projednání.

Spor o Ladislava Bátoru – Loni v srpnu se ministři za TOP 09 odmítli účastnit jednání vlády poté, co tehdejší kontroverzní šéf personálního odboru ministerstva školství Bátora označil předsedu TOP 09 a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga za „starého prskajícího chudáčka". TOP 09 požadovala Bátorovo odvolání, nebo odchod ministra školství Josefa Dobeše (VV). Věc uzavřela dohoda mezi Dobešem a Schwarzenbergem, po níž Dobeš Bátoru odvolal.

Rozpad Věcí veřejných – Počátkem dubna vyzvalo grémium VV své ministry k odchodu z vlády, pokud premiér nesplní vyjmenované podmínky, především pokud nedojde k revizi koaliční smlouvy. K opuštění kabinetu stranu vyzval její místopředseda Tomáš Jarolím v reakci na informace, že se koaliční partneři údajně před rokem podíleli na přípravě puče uvnitř VV. Ministři VV odmítli demisi podat a strana se rozštěpila. Zatímco zbytek VV odešel do opozice, lidé kolem vicepremiérky Karolíny Peake založili novou stranu – LIDEM – která se na vládě i nadále podílí.

Spor o vydání Vlasty Parkanové – V polovině června požádala policie poslance o vydání tehdejší místopředsedkyně Sněmovny Vlasty Parkanové (TOP 09) k trestnímu stíhání kvůli nákupu letadel CASA; Parkanová tehdy byla ministryní obrany. Zatímco TOP 09, zejména její místopředseda Miroslav Kalousek, Parkanovou bránila, premiér prohlásil, že Parkanová by udělala nejlépe, kdyby o zbavení imunity sama požádala. Sněmovna ji vydala.

Spor o zvýšení DPH – Vážnou krizí procházel kabinet i kvůli plánu na navýšení daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod a dalším opatřením, která mají příští rok posílit příjmy státního rozpočtu. Část poslanců ODS totiž odmítala návrh vetovaný levicovým Senátem podpořit. Nečasova vláda nakonec návrh předložila znovu a spojila s ním hlasování o důvěře. Po dlouhém jednání nakonec rebelující poslanci ODS daňový balíček buď podpořili, nebo se před hlasováním vzdali mandátu.

Jmenování nového ministra dopravy – V polovině listopadu oznámil rezignaci ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM). Strana LIDEM na jeho místo navrhla Roberta Vacka, což však narazilo na nesouhlas předsedy vlády. Nečas a Peake si pak přes média vyměnili několik ostrých vět. Koaliční krize skončila rošádou, při které strana LIDEM získala resort obrany, zatímco doprava, jež se má do budoucna sloučit s průmyslem, připadla ODS.

Odvolání Karolíny Peake z čela ministerstva obrany – Pouhých osm dní po jmenování vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) ministryní obrany ji nechal premiér Nečas odvolat z čela ministerstva. Předcházely tomu personální změny, které Peake na ministerstvu učinila. Podle některých představitelů strany LIDEM premiér porušil koaliční dohodu a strana by měla z vlády odejít. Peake oznámila, že za současných podmínek je spolupráce ve vládě velmi těžko představitelná.