Mládek se setkal se starosty obcí sedmi lokalit, v nichž se nacházejí oblasti pro možné vybudování hlubinného jaderného úložiště. „v souvislosti s přijetím novely atomového zákona jsem si chtěl bezprostředně ověřit jejich názor na další kroky ministerstva související s postupem pro výběr lokality pro hlubinné úložiště," uvedl ministr. Zopakoval, že si nedovede představit, že by se trvalé úložiště jaderného odpadu stavělo v místě, kde obce nesouhlasí.

Ministr v polovině července uvedl, že nebude usilovat o prodloužení průzkumu ve všech sedmi původně vytipovaných oblastech a chce se soustředit na lokality Horka a Kraví hora na Vysočině. Uvedl, že o svém záměru bude informovat vládu a že už s ním seznámil ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Starostové z obou lokalit byli vyjádřením zaskočeni. Ministerstvo průmyslu následně oznámilo, že výběr není definitivní. Starostové dnes přístup ministerstva i Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) kritizovali.

Harmonogram prací

„Řekl bych, že od samého začátku se pracovníci SÚRAO problému velice špatně chopili a dnes u nás nemají v čele s panem ředitelem (Jiřím) Slovákem žádnou důvěru," řekl dnes novinářům starosta obce Chanovice Petr Klásek. Obec patří do lokality Březový potok v Plzeňském kraji.

Slovák dnes novinářům řekl, že správa bude pokračovat v průzkumech podle stávajícího harmonogramu, dokončí je v tomto roce, byť v omezeném rozsahu. „V příštím roce je budeme vyhodnocovat. Myslím si, že všech sedm lokalit budeme schopni vyhodnotit na přelomu let 2017 a 2018," dodal.

Starostové z lokality Kraví hora se průzkumům nebrání. „Nejsme pro to, aby úložiště bylo v lokalitě Kraví hora, ale jsme pro to, aby se udělal geologický průzkum minimálně na čtyřech lokalitách," řekl po jednání starosta obce Rožná Libor Pokorný. Uvedl, že podle jeho názoru by se většina místních obyvatel stavbě úložiště nebránila. Dodal, že místní jsou na uran zvyklí, v lokalitě se přes půl století těží uranová ruda.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065. Celkové náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun.