Z nádraží pokračuje s kolegyní Terezou Kopicovou směrem na vrch Petrov nad centrem města. Teenageři se rádi scházejí ve zdejších parcích. „Experimentují tu s různými drogami, například hulí,“ popisuje Peterková.
Obecně s návykovými látkami, včetně kouření a alkoholu, experimentuje většina jejích klientů. Teď jsou například moderní kromě nikotinových sáčků také elektronické cigarety. „Nesmrdí, mají příchutě, vypadají hezky. Děti si je berou i do školy, protože se na rozdíl od klasických cigaret jejich kouření lépe skryje. Navíc po cigaretě jim může být špatně, elektronka jim chutná,“ vysvětluje Kopicová. Když potkají dítě s elektronickou cigaretou, baví se s ním o tom, co mu to dává a jaká jsou rizika.
Je to jen rostlinka, myslí si teenageři
Další trendem se stal také kratom. Jedná se o rozemleté sušené listy stromu, podobného kávovníku. Ačkoliv má nezanedbatelné psychoaktivní účinky, dá se běžně koupit v podobě prášku v automatu s konopnými výrobky, respektive s CBD. Prášek se rozpustí ve vodě a vypije. „Když si člověk dá moc, může mu pak být špatně, podobně jako když se takzvaně přehulí trávou nebo překopne jinou drogou,“ upozorňuje Peterková.
Nebezpečí kratomu spočívá podle ní právě v jeho legálnosti a snadné dostupnosti, což dává dětem pocit, že se po něm nemůže nic stát. Existuje několik druhů, některé nabuzují, jiné uklidňují. Také záleží na užitém množství.
Terénní pracovnice rozmlouvají s mládeží i o stále populárním kouření marihuany. Většina dětí se totiž domnívá, že jelikož jde „jen“ o sušenou rostlinu, je bezpečná. „Také si myslí, že to mají pod kontrolou, pochvalují si, že zhulení dávají více pozor ve škole a lépe se učí,“ popisuje Kopicová. Klientům proto vysvětlují, že tak právě vzniká psychická závislost, kdy už člověk neumí bez drogy fungovat.
Léky na kašel
Občas se také stává, že děti seberou rodičům nebo prarodičům léky, kombinují je a případně i zapíjejí alkoholem. „Stává se to, ale naši klienti nepoužívají léky tak často jako jiné drogy,“ zmiňuje Peterková.
Obecně mládež experimentuje podle kontaktní pracovnice pražského Klubu Beztíže Anny Mírkové například s Neurolem, Lexaurinem, Xanaxem či Rohypnolem. Zpozornět by měli i rodiče, kterým v domácí lékárničce rychle mizí třeba tekutý Ibuprofen nebo sirup na kašel. Ibuprofen si podle Mírkové někteří míchají do pití, sirup na kašel kombinují s kodeinem a vzniká tzv. Lean. Zneužívání léků leckdy vede k poškození vnitřních orgánů.
I tvrdé drogy jako pervitin se v Brně stále významně objevují, ale mezi klienty Likusáku nyní minimálně. „Občas si ho někdo dá na nějaké párty, ale to je vše,“ říká Peterková a dodává, že Ratolest se nevěnuje primárně drogově závislým, ti spadají pod organizaci Podané ruce. Obzvláště mezi Romy se vyskytuje i heroin. S touto komunitou pracuje organizace DROM nebo IQ Roma Servis.
Podle brněnských „teréňaček“ zkouší mládež drogy kvůli zvědavosti, zábavě, napodobování sourozenců či rodičů. „A hlavně touží vyzkoušet vše neznámé,“ říkají.
Zastavují se v parku nedaleko Mahenova a Janáčkova divadla. „Tady nezletilí hodně popíjejí. Občas nám popisují, jak o víkendu měli chlastačku, přijela policie a řešila to s rodiči i přes sociálku,“ líčí Peterková. Pro některé je prý jízda v policejním autě natolik mezní zážitek, že už pak konzumaci alkoholu nechtějí nechat dojít tak daleko.
Zdejší park je vyhledávaný i kvůli pítku. Na naivní dotaz, zda mládež dbá na prokládání alkoholu vodou, se obě teréňačky pobaveně smějí: „Tak to opravdu ne. Oni si tu vodu naberou do pet flašky a hulí z toho.“
Když zahlédnou mladé, jak venku popíjejí nebo kouří, osloví je, představí sebe a své služby a nabídnou jim pomoc s tím, s čím si neví rady. Díky zprávě na sociálních sítích mladí vědí, kde se pracovníci budou pohybovat, někteří na ně na ulici čekají cíleně. Další si po internetu domlouvají sraz na konkrétním místě.
To nejrizikovější chování se však odehrává v ústraní, v soukromých bytech na house párty. Brno proto rozjelo tzv. peer program. V něm využívá služeb lidí, kteří se vyléčili ze závislosti a dokáží proniknout i do uzavřenějších skupin.
Streetworkeři z Ratolesti alespoň nabádají klienty k opatrnosti: mít po ruce někoho střízlivého, kdo může pomoci, návykové látky ochutnat jen trochu a čekat, co to udělá, nebrat od cizích lidí neznámé prášky či tekutiny. „Nikdy nevíte, co to je a v jaké kvalitě. A třeba populární taneční droga extáze může způsobit kolaps organismu, když se to s ní přežene a člověk dlouhé hodiny tančí dehydratovaný. Úplně a striktně zakazovat nemá cenu, to nefunguje,“ dodává Peterková.
