Na sociální sítě si jdeme pro relax a odcházíme zničeni. Jdeme si tam pro sociální kontakty a odcházíme osamoceni. Na úskalí, která mohou přinášet moderní technologie, těmito slovy upozornila výkonná ředitelka neziskové organizace Replug me Jana Klusáková.

O problémech řady dospívajících uživatelů sítí přitom mnohdy nevědí ani v rodině. „83 procent z nich uvádí, že rodiče se s nimi nikdy nebo jen výjimečně baví o online světě,“ řekla Klusáková. Spolu s dalšími odborníky se proto připojila k osvětové kampani určené především náctiletým. Ve čtvrtek 4. května ji v Praze představili novinářům.

Chlapec v depresi. Ilustrační snímek
České děti mají bolavou duši. Psychoterapii však rodiče věří jen málo

Rozhodla se ji rozjet skupina mladých lidí pod vedením Patrika Nováka a Martina Malhockého. Chtějí šířit osvětu o duševním zdraví a správném užívání online světa prostřednictvím oblíbených influencerů, kupříkladu Kovyho (vlastním jménem Karla Kováře). Tedy mladých lidí majících vliv na teenagery.

Hlavním heslem projektu je#dobro. „Informace chceme mezi lidi dostat jinou formou, než je běžné,“ poznamenal Novák. Vše včetně videí s odbornými radami a odkazů na možnou pomoc se soustředí na jednom webu.

Tvůrci kampaně tam kupříkladu uvádějí, že snaha udržet krok s velkým množstvím informací, které jsou na internetu, může vést k úzkosti. Ta je přitom nenápadná, protože ji mnoho lidí skrývá. Neuvědomují si, že jde o vážný problém.

Zdroj: Youtube

U lidí přibývá psychických potíží

K pocitu nedostatečnosti a sníženému sebevědomí zase může vést, když se člověk na sociálních sítích srovnává s ostatními. V krajním případě je vyústěním deprese. „Je to závažné onemocnění, které vyžaduje léčbu. Není to lenost, slabost nebo selhání,“ zdůraznil psychoterapeut Tomáš Kvapilík.

Při terapiích pojímá podle svých slov depresi tak, že něco v životě člověka bylo tak nezvladatelné, že se organismus rozhodl odpojit. Za důležité považuje utrpení uznat. Jak upozornil, počet lidí, kteří trpí duševním onemocněním, roste. I těch, kteří kvůli duševním potížím vyhledávají odbornou pomoc.

Souvislost mezi vysokým užíváním sociálních sítí, internetu či mobilních telefonů a nárůstem úzkostí a depresí u dětí a dospívajících prokazují i mezinárodní studie. „Nadměrné užívání sociálních sítí negativně ovlivňuje i kvalitu spánku,“ doplnil Kvapilík.

Na duševním zdraví dětí se může podepsat řada faktorů.
Duševních nemocí u dětí přibývá. Včasný zásah může odvrátit katastrofu

Podle dat Národního ústavu duševního zdraví počet lidí s duševní poruchou v Česku stoupl od roku 2017 do roku 2020 z dvaceti na třiatřicet procent. Vzrůstá i počet psychiatrických pacientů – zatímco v roce 2007 jich bylo 450 tisíc, předloni už o 250 tisíc víc. Nahoru jde i riziko sebevražd.

Velkým problémem je též závislost na internetu, hrách, mobilních telefonech či sociálních sítích. A kdy vyhledat pomoc? „Ve chvíli, kdy ta věc zasahuje do života, mění každodenní režim a dřívější návyky. Člověk začne zanedbávat vztahy, není dne ani hodiny, kdy by na tu věc nepomyslel,“ poradil Kvapilík.

Pět základních principů pro prevenci duševních problémů v online světě
• Omezte čas strávený online.
• Vyberte kvalitní informační zdroje.
• Rozvíjejte sociální dovednosti mimo internet.
• Pravidelně se věnujte fyzické aktivitě a relaxaci.
• Udržujte zdravý životní styl a podporující sociální síť.

Zdroj: jajsemdobro.cz