„Doba se změnila. Platová úroveň lékařů už je dnes tak vysoká, že jen málokdo chce zůstat v nemocnici přesčas. Dřív by se nestalo, že by mladý začínající lékař řekl ctihodnému profesorovi, že večer nebude sloužit na sále. Dnes to tak je. Lékaři jdou radši do kina," říká Prymula.

Podobnou zkušenost má i viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek. Mladá generace doktorů podle něj baží po jiném životě, než jaký zažívali jejich rodiče. „Nechtějí škrtat sou-kromý život jen proto, aby mohli sloužit na nemocničním oddělení," přiznává.
Podle Mrozka je to ale pochopitelné. Vedení resortu totiž léta problémy zdravotníků přehlíželo. „Nemůžeme se divit, že lidé nechtějí pracovat navíc, když byli léta zneužíváni," tvrdí.

„PÁSOVÁ VÝROBA"

Čerství absolventi třeba museli zadarmo sloužit hodiny pohotovostí, přestože se měli jen školit. „Řešil se tím nedostatek personálu. Školitelé často přenášeli svou vlastní práci na mladší kolegy, protože sami nestíhali," popisuje Mrozek.

Zdravotníkům také chybí právní jistota. „Lékař je stále jednou nohou v kriminále. Nikde třeba není jasně definováno, jak se máme stavět k domácím porodům nebo jehovistům odmítajícím krev," pokračuje Mrozek.

Řadu lékařů také frustruje, že se z medicíny stala „pásová výroba". Místo aby se věnovali pacientovi, vyplňují zbytečné formuláře a hlášení. „Lékaři jsou pak vyhořelí a odcházejí," domnívá se Mrozek.

Video: Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví

Zdroj: Redakce

Podle sociologa Martina Potůčka měl stát řešit tyto problémy už dávno. „Před šesti lety jsme tady měli protestní akci Děkujeme, odcházíme, která byla určitým varováním. Reak-ce přišla až nyní, navíc nedostatečná," myslí si.

Mladá generace už se podle něj nenechá „sedřít z kůže". „Žijeme v období konzumu, kde si chce každý svých peněz užívat," vysvětluje sociolog. Stát měl proto dávno zajistit, aby bylo specialistů co nejvíce. „My jsme na to upozorňovali už před patnácti lety. Veřejné správě to ale bylo jedno. Nikdo nemyslel na to, že by měl naše prognózy potřeb trhu práce propojit s kapacitami vzdělávacího systému," říká.

NESMYSLNÉ PŘEKÁŽKY

Ministerstvo prý mělo zavést ještě jedno opatření: „Studium medicíny je drahé. Pokud tedy někomu stát umožnil vystudovat obor zadarmo, měl by lékař, který se poté rozhodne uplatnit vzdělání jinde, část těchto nákladů státu vrátit," řekl.

Vedení resortu se prozatím chystá jen upravit vzdělávání lékařů – tak, aby byly jednotlivé obory prostupnější a za lékaře se snáze našla náhrada. Dnes je systém příliš rozdrobený na mnoho oborů.

Třeba primář dětského oddělení českolipské nemocnice a člen výboru České pediatrické společnosti Josef Gut upozorňuje na to, že dnešní systém klade nesmyslné překážky všem, kdo se nejprve rozhodli pečovat o děti v nemocnicích, ale potom by se chtěli přesunout na obvod. „Nemocniční lékaři se totiž vzdělávají odděleně od těch ambulantních. Pro práci v terénu pak nemají ten správný papír. Vystudovali přitom prakticky totéž," řekl.

Podle náměstka Prymuly by se měla proměnit také celá síť zdravotnických zařízení. „Lékaři jsou špatně rozmístěni – někde je jich nedostatek, jinde nadbytek. Pojišťovny v tomto ohledu naprosto selhaly," řekl. Do českých nemocnic navíc přibudou zdravotníci z chudších zemí na východě.

Stát chce výrazně zpřísnit držení nebezpečných biologických látek