Nedostatek míst v mateřských školách děsí snad každého rodiče malých dětí. Ministerstvo práce a sociálních věcí se proto situaci rozhodlo řešit a chce podpořit projekt takzvaných mikrojeslí pro maximálně čtyři malé děti. V Česku zatím fungují v pilotním režimu.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chce do konce roku předložit zákon, podle nějž by na jejich provoz přispíval především stát. „Příspěvek od rodičů chceme zastropovat na třetině minimální mzdy, takže dnes čtyři tisíce korun,“ konstatovala ministryně.

Váhající maminky

Jenže má to háček. Malé obce i sami rodiče o mikrojeslích moc nevědí, a řada z nich zatím navíc o tento projekt nejeví moc zájmu. Vyplývá to z průzkumu, který v publikaci Mikrojesle: nová služba předškolní péče v průzkumu veřejného mínění zveřejnil Výzkumný úřad práce a sociálních věcí. 

„Dvě třetiny respondentů o projektu již slyšely, více než polovina toho o něm však mnoho neví,“ shrnuje úřad výsledky ankety mezi obecními a městskými úřady. Přednost by obce daly tomu, aby mikrojesle financoval především stát a rodiče. Navíc by jim vyhovovalo, kdyby jesle založil a provozoval někdo jiný než ony.

Příliš jasno v tom zatím nemají ani maminky, které se rovněž průzkumu účastnily. Zhruba tři pětiny z nich o mikrojeslích téměř neslyšely.

I tak by ovšem podstatná část matek před koncem rodičovské neváhala tam s potomky zajít. „Pokud by byly mikrojesle finančně a místně dostupné, uvažovala by o jejich využití každá druhá oslovená matka pro dítě starší dvou let,“ konstatuje publikace.

Třetina by byla zásadně proti. Důvodů zamítavého postoje je vedle chybějících zkušeností především to, že rodiče chtějí o potomky pečovat sami nebo za pomoci prarodičů. „Významným argumentem zůstává, byť v nižší míře, že mikrojesle nejsou v daném věku dítěte v jeho zájmu,“ dodává průzkum.

Mladí utíkají

Zvláště malé a střední vesnice přitom trápí stárnutí obyvatelstva. Pouze desetina malých obcí má plán, jak omladit složení lidí, kteří v nich žijí, zvýšit jejich porodnost a přilákat mladé zpět. Podobně na tom jsou i větší obce a městečka.

„Jako nejpalčivější problémy označila čtvrtina respondentů nízkou porodnost a více než pětina respondentů odchod mladých do jiných obcí či měst a zvyšující se počet seniorů,“ konstatuje publikace. Možností, jak mohou vesnice a menší města přitáhnout mladé rodiny, je právě nabídka volných míst v mateřských školách.

A zde má vedení zdejších radnic a obecních úřadů mezery. Například pro děti od tří do pěti let chybí v menších obcích téměř devět procent míst, v těch větších se nedaří umístit pět procent dětí tohoto věku.

U těch mladších je převis poptávky nad nabídkou ještě horší.