Krajský soud rozhodoval o odvolání Hnutí Duha, verdikt je konečný. „Soudní rozhodnutí je jen další důkaz toho, že aktivisté jednali celou dobu nezákonně,“ řekl Deníku mluvčí Národního parku Pavel Pechoušek. Park se nyní chce soudně domáhat na Hnutí Duha náhrady škody ve výši přes 176 tisíc korun, které musel platit najatým firmám za prostoje, když nemohli kvůli aktivistům pracovat.

Okresní soud v Klatovech v červenci vydal předběžné opatření. V něm Hnutí Duha uložil, aby se zdrželo organizování pohybu, pobytu a jiné činnosti osob v lesích Národního parku Šumava, které by zabraňovaly provádění asanačního zásahu proti kalamitním škůdcům. „Hnutí Duha ale výzvy neuposlechlo a její členové organizovali nezákonnou blokádu,“ uvedl Pechoušek. Ředitel Hnutí Duha Petr Machálek ale toto tvrzení odmítl. Rozhodnutí klatovského soudu podle něj hnutí dodrželo. „My jsme respektovali rozhodnutí soudu a přestali blokádu organizovat, pouze jsme ji komentovali, pomáhali s právní pomocí účastníkům blokády a vyjádřili jí podporu. Blokáda ale byla občanská akce, která vznikla spontánně, i když u jejího zrodu jsme stáli,“ konstatoval.

Zatímco podle národního parku je rozhodnutí krajského soudu jen dalším potvrzením toho, že aktivisté jednali celou dobu nezákonně, ekologové jsou přesvědčeni o opaku. „Plzeňský krajský soud se ve svém rozhodnutí nezabýval obsahem sporu o nezákonné kácení v lokalitě u Ptačího potoka v šumavském národním parku. Krajský soud pouze konstatoval, že klatovský okresní soud měl oprávnění k vydání předběžného opatření. Jakýkoliv jiný závěr je účelovým překrucováním verdiktu soudu,“ uvedl ve vyjádření pro Deník Machálek a dodal: „Důsledky rozhodnutí plzeňského krajského soudu jsou však již nyní nulové. Předběžné opatření vydané loni v červenci klatovským okresním soudem totiž zaniklo.”

V případě blokády kácení stromů v národním parku už soudy dříve rozhodovaly. Krajský správní soud například na začátku října konstatoval, že policie, která účastníky blokády vyváděla z místa těžby, jednala v rozporu se zákonem o shromažďování, jímž blokáda podle názoru soudu byla. Policie se brání kasační stížností.

Spornou lokalitu Na Ztraceném obsadili aktivisté 15. července, o deset dní později začali aktivně bránit těžařům při kácení napadených smrků. Na místě zasahovala i policie. Policejní opatření trvalo od 15. července do 12. srpna. Nejdříve spočívalo v posílení výkonu služby, od 25. července začali policisté zasahovat a vyvádět z prostoru označeném pro kácení osoby, které se tam zdržovaly. Na obvodní oddělení jich odvezli více než dvě stě.

Park i nadále trvá na tom, že lokalita Na Ztraceném je les, který byl od nepaměti obhospodařován člověkem. „Na předmětnou lokalitu ve směru šíření kůrovce navazuje přírodě blízký les s převahou rašelinišť. Zastavení kůrovce Na Ztraceném mělo smysl i s ohledem na záchranu mnohem cennějšího lesa, který by jinak musel být kvůli kůrovci pokácen,“ prohlásil náměstek ředitele šumavského parku Jiří Mánek.

MILAN KILIÁN
 ČTK