Čím jste chtěl být, když jste byl malý? Ptám se proto, že spousta chlapců si přeje být třeba prezidentem. Měl jste takové „ambice“?
Neměl jsem sny ani ambice tohoto typu. Je ale pravda, že jsem se chtěl věnovat závodnímu sportu, což mi tak úplně nevyšlo. Můj život ale hodně formoval právě sport. Bohužel v životě mám ten problém, že jsem vždy chtěl dělat více věcí, nikoliv jednu. Dlouho jsem nevěděl, jestli chci dělat psychologii nebo překladatele, až jsem začal pracovat v rádiu, které mě vždy fascinovalo, stejně jako mediální svět.

Jak je to s těmi prezidentskými ambicemi nyní, kdy jste denně po boku prvního muže v zemi? Uvažujete o tom, že byste se sám stal politikem?
Člověk se má soustředit na to, co právě dělá. Co bude zítra nebo v roce 2013, kdy pan prezident opustí svůj úřad, nevím. Politiku samo sebou sleduji, dlouhodobě mě zajímá. Když byste se mě zeptala dnes, tak vám odpovím, že spíše vidím své další působení v soukromé sféře. Co bude za rok, nebo za dva, netuším.

Někteří lidé považují následující otázku za neslušnou, přesto ji ale položím. Koho volíte?
Volím stále jednu stranu, která na mé otázky odpovídá dlouhodobě nejlépe.

Tlumočíte jen názory pana prezidenta, nebo do odpovědí novinářů dáváte i něco ze sebe?
Tlumočení názorů prezidenta republiky je pouze jednou z částí mé práce. Rozsah mé funkce ředitele Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky je mnohem větší.

Shodnete se s panem prezidentem ve všem, nebo se v mnohém lišíte?
Pokud bych měl zásadně jiné názory, nemohl bych logicky u prezidenta pracovat. Na některé věci samozřejmě názor jiný mám, ale jsou to dílčí záležitosti. Pan prezident je člověk, který se hodně zajímá, ptá se, zjišťuje a debatuje. Má rád lidi s názorem.

Co obnáší práce prezidentova mluvčího a šéfa komunikace Hradu?
Jste v neustálém komunikačním procesu. Obracejí se na nás novináři, píší maily, volají, chtějí reakci na to či ono. Náš odbor připravuje tiskové podklady, brífingy, řeší mediální výstupy nejenom hlavy státu, ale také Pražského hradu jako kulturní a společenské instituce. Staráme se o webové stránky, pečujeme o prezidentskou knihovnu a mnoho dalšího. Jsem v nejrůznějších delegacích, hodně cestujeme po světě, ale taky po naší krásné zemi. Mám při sobě v odboru pár výtečných spolupracovníků, se kterými se zmíněné věci snažíme dělat správně.

Vynadal vám někdy pan prezident? Byl nějaký průšvih, nebo chválí?
Doufám, že průšvihy většího rázu nebyly, nejsou a nebudou. Prezident samozřejmě vše pečlivě sleduje. Zpětnou vazbu od něho tedy dostávám poměrně pravidelně, a to je pozitivní.

Jak se to přihodí, že se kluk z Ostravy dostane až na Hrad?
Přiznám se, že na tuto analýzu jsem ještě nenašel čas. Myslím, že mi to vše dojde, až to jednoho dne skončí. Jedno je ale jisté, měl jsem kromě jiného zatím velké štěstí na lidi. Oni určitě vědí, o kterých mluvím.

Máte s panem prezidentem společné koníčky? Hrajete třeba tenis? Jaké jsou vaše koníčky?
Ano, tenis máme společný, sám hraji od osmi let. Posledních pár let jsem se dal na běh. Mám za sebou půlmaraton, příští rok bych rád přidal maraton. Mám rád divadlo, Woodyho Allena, sleduji hudební vývoj.

O panu prezidentovi se tvrdí, že je workholik. Musíte být také? Jste? Jste k dispozici celých čtyřiadvacet hodin?
Telefon si skoro nevypínám. Musím zároveň říci, že v práci jsem si vždy spíše přidával, problém s tempem tedy nemám.

Máte čas na soukromý život? Jít si třeba zapařit na Stodolní?
Na osobní život čas mám a snažím se o to, abych ho měl. Když jedu do Ostravy, hlavně se chci potkat s rodinou, kamarády, povzbudit naše sportovce a trošku relaxovat, vyjít třeba na Lysou. Stodolní ulice je fenomén a je dobře, že ta myšlenka vznikla a žije. Samozřejmě tam rád zajdu s přáteli.

Cítíte se Ostravákem, nebo už Pražákem?
Jsem rozpolcený člověk, čímž asi trpí většina Ostraváků, jež přišla do Prahy. Kdysi jsem si myslel, že domov je tam, kde se člověk narodí. Dnes mám čím dál silnější pocit, že člověk je doma tam, kde bydlí, pracuje a cítí se dobře. Tak si vyberte. Je to složité. Ostravu i Prahu mám rád, ale každé město trochu jinak.

Chybí vám něco v Praze?
Když jsem v jednom z předešlých rozhovorů řekl, že mi v Praze chybí Beskydy, Baník a banda přátel, dostal jsem spousty esemesek. Pražáci mi nadávali a Ostraváci byli rádi. Neřekl bych to ale dnes jinak. Ještě musím dodat, že rodina mi chybí nejvíc. Ještě že existují telefony.

V Ostravě jste bydlel v paneláku, jak bydlíte v Praze?
Teď bydlím kousek od Pražského hradu ve starém domě, bývalém klášteře. Je to jeden z hradních bytů, do práce to tak mám pár minut pěšky.

Jak často jezdíte do Ostravy?
Snažím se přijet alespoň třikrát, čtyřikrát za rok. Letos jsem si ale Ostravu moc neužil. Těch povinností bylo opravdu mnoho a navíc jsem část léta strávil v kanadských parcích.

Proměnila se nějak Ostrava od doby, co jste odešel?
Jsem v Praze šest let a jednoznačně říkám, že se ta naše Ostrava mění, a to je dobře. Člověk si to neuvědomuje, když jí vidí každý den, ale když pak přijedete sem tam, máte z toho radost. Řekl bych, že je mnohem čistší, příjemnější a celkově barevnější.

Budete tu i na Vánoce?
Vloni jsem byl, letos mám již „ostravské Vánoce“ za sebou. Vánoční svátky strávím s přítelkyní Kristýnou a jejími rodiči nedaleko Benešova u Prahy.

Jak trávíte vánoční svátky? Máte nějaké tradice?
V tomto nevybočuji a rozhodně se řadím k mainstreamu našeho národa. Jsem s rodinou a vše probíhá standardně. Letos bychom mohli, jak to tak vypadá, přidat ještě běžky.

Co si přejete od Ježíška? Máte už nakoupeny dárky? Jak je vybíráte?
Bude to znít triviálně, ale nic moc velkého si nepřeji. Chci se zastavit, být v klidu, věnovat se přítelkyni, hodně sportovat a kouknout se na pár klasických filmů. Mám zajímavý a pestrý život, jsem v zásadě dosti spokojený člověk. Co se týče dárků, mám je téměř všechny již nakoupené od listopadu. Vyhnul jsem se tak snad poprvé v životě předvánočním nákupním horečkám a stresům.

Třiatřicetiletý Radim Ochvat se narodil v Ostravě. Vystudoval tady gymnázium a Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity. Působil jako programový ředitel ostravských rádií Hellax a Orion, později byl tiskovým mluvčím a poradcem Mirka Topolánka. Přes dva roky je mluvčím prezidenta Václava Klause a ředitelem tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky.