Začalo to tím, že ji bolelo koleno. Chtěla si zkusit, jaké to je nosit ortézu, kterou vídala u svých kamarádek, a tak Markéta Zagrapanová uháněla rodiče, aby ji vzali k doktorovi.

Bolest nebyla z podpatků

„Navštívili jsme ortopeda, který mi řekl, že to mám z podpatků a ortézu mi samozřejmě nedal. Poslal mě ale na rentgen. Tam mi našli ložisko v holenní kosti a zjistilo se, že trpím nádorovým onemocněním zvaným osteosarkom,“ popisuje Markéta začátek své nemoci.

Potom začal kolotoč léčby – chemoterapie, operace a následně zase další kolečko chemoterapie. Hrozilo, že o nohu přijde, nakonec se ji podařilo zachránit. „Uřízli mi ale zhruba šestnáct centimetrů kosti, místo ní jsem dostala náhradu. Svoje nemám ani koleno, i místo něj mám náhradu. Můžu chodit, což je pro mě nejdůležitější – ale sporty dělat nemůžu. Nohu pořádně neohnu,“ říká Markéta. Po druhém cyklu chemoterapií přišla o vlasy, trpěla špatnou krvetvorbou a nemohla chodit ani do školy.

Přečtěte si: Píchání drog? Mladé to netáhne

Zdálo se, že je vyhráno

Zdálo se, že léčba zabrala, a tak Markéta nastoupila do prvního ročníku na mostecké gymnázium. Vše vypadalo dobře až do začátku druhého ročníku střední školy, kdy zjistila, že má relaps a rakovina se vrátila. Tentokrát do plic. Celé kolečko léčby včetně operace musela absolvovat znovu. Během této léčby se vrhla na psaní svého blogu Onkoteen, kde se snaží seznámit lidi s dětskou onkologií. Chce svůj svět přiblížit nejen svým kamarádům, ale i všem dalším zájemcům.

„Když jsem se nad tím zamyslela, uvědomila jsem si, že spousta mých kamarádů nevěděla, co se mi děje a jak se mnou mají mluvit. Přišlo mi to svým způsobem i únavné, neustále vysvětlovat, proč jsou některé věci takhle. Blog jsem v dnešní době považovala za jeden z nejlepších způsobů, jak dostat informace k větší skupině lidí a podpořit tak osvětu,“ vrací se Markéta do doby, kdy poprvé zveřejnila svůj příběh na internetu. V článcích psala o sobě, o dětské onkologii i o chemoterapiích a jejich průběhu. „Soustředila jsem se i na věci, o kterých podle mě lidé běžně nevědí. Myslím si, že dětská onkologie je pořád mezi lidmi tabu,“ dodává Markéta.

Čas zabírá příprava na maturitu

Její blog existuje pořád, v poslední době na něj ale moc nepřispívala. Čeká ji maturita, takže teď svůj čas tráví zejména přípravou do školy. K psaní se ale hodlá zase vrátit. Chtěla by pokračovat v tématu onkologie, ráda by se věnovala třeba novinkám v léčbě a kam medicína pokročila. Má v plánu také upozorňovat na různé kampaně a akce, které se konají. „Chtěla bych na blog zapojit také svůj normální život a ukázat lidem, jak se žije člověku, který takhle nemocný už byl a vlastně pořád je, protože to jen tak nezmizí. Momentálně se s touto nemocím potýkám již potřetí, opět se mi vrátila do plic,“ říká Markéta.

Nenechte si ujít: Česko je po týdnu bez smogu

Bojovnice čelí kruté nemoci potřetí

I přesto, že sama musí bojovat s nemocí, myslí na druhé. V letošním roce plánuje rozjet projekt Moje nové háro. Díky němu by onkologicky nemocné děti měly možnost získat paruky na míru z opravdových vlasů a za nízkou cenu. „Chci, aby bylo pro dětské pacienty a jejich rodiny snazší paruku získat. Horší paruka, která není z pravých vlasů, vyjde na sedm tisíc korun. Opravdu kvalitní paruka vyjde až na desítky tisíc. Ne každá rodina si ji může dovolit,“ informuje Markéta o současné situaci.

Konkrétně by měl projekt fungovat tak, že lidé darují své vlasy, ze kterých se potom vyrobí paruky. Ty by měly být vyrobeny přesně na míru danému dítěti – bude se pracovat s kloboukovými mírami jejich hlavy i fotografiemi, aby to vypadalo přesně tak, jak si přejí nebo tak, jak měly vlasy předtím.

Darované vlasy na paruky

„Naše práce bude spočívat v tom, že budeme shánět dárce, stříhat jim vlasy a posílat je vlásenkářce k výrobě paruk. Nižší ceny zajistíme díky sponzorům. Cena, kterou potom doplatí rodina pacienta, by měla být jen symbolická,“ seznamuje Markéta s detaily svého projektu.

Vlásenkářku už mají sehnanou, dokonce už se ozývají i první dárkyně vlasů. Lidé budou moci darovat vlasy průběžně, vlásenkářka je bude u sebe shromažďovat, a když se objeví nějaký konkrétní žadatel, tak z nastřádaných vlasů vyrobí paruku. „Plánujeme spolupráci s kadeřnictvími po celé České republice. Pro tyto účely chceme vyrobit samolepky, které by si každé kadeřnictví zapojené do projektu mohlo vylepit na dveře,“ uzavírá Markéta.
Projekt by měl oficiálně začít fungovat během letošního roku, momentálně se pracuje na webových stránkách a prezentaci projektu.

Celosvětově připomínaný Den dětské onkologie letos připadl na sobotu 18. února. Různá města v tento den nasvítí „zlatým světlem“ nějakou významnou dominantu. Česká republika si jej připomene již potřetí a podruhé také město Most, které nechá nasvítit budovu magistrátu. Poslouží k tomu vánoční výzdoba.