Žáci základních škol mohou v současnosti propadnout pouze jednou na prvním a jednou na druhém stupni. Dosavadní praxi může být brzo konec. S návrhem, že děti budou do budoucna mít možnost propadnout vícekrát, přišel Petr Gazdík, nynější šéf poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové.

Podle něj někteří učitelé cítí, že pokud dítě propadne jednou, prospěch se mu rapidně zhorší, protože už nemá motivaci. Aby ji získali, mohly by propadat opakovaně. I když se proti takovému argumentu staví kantoři a ředitelé škol, uvažuje ministr školství Josef Dobeš o tom, že školáci dostanou „šanci“.

Návrh je k ničemu

„Takový návrh nic neřeší. Žáci, kteří jednou propadnou vědí, že si zopakují ročník a půjdou dál,“ komentuje návrh ředitel českolipské Základní školy Lada Jaroslav Javůrek.

Stejný názor zastává i ředitel ZŠ Zákupy Čestmír Kopřiva: „Pro ty, jež propadají není stále opakovaní řešením. Současný systém, kdy žák může propadnout dvakrát, je plně dostačující.“

„Často ti, kteří propadnou ruší ve výuce ostatní, mladší děti a tak samozřejmě narušují hodinu,“ doplňuje Jaroslav Javůrek.

Představa devatenáctiletého žáka základní školy, který sedí v lavici s patnáctiletými spolužáky je zvláštní. Podle pedagogů je hlavně zapotřebí hledat příčinu, proč dítě propadá.

Věkové rozdíly vadí

„Žáci, kteří mají problémy s učením by pomohl především menší počet dětí ve třídě a také asistent pedagoga, který by se jim věnoval individuálně,“ nabízí možnou alternativu Čestmír Kopřiva.

Na stranu návrhu Petra Gazdíka se přiklání ředitel základní školy Dr. Miroslava Tyrše v České Lípě Antonín Lačný: „Souhlasím s opakováním více jak dvakrát na základní škole během docházky.“

Svůj postoj zdůvodňuje tím, že mezi klady patří motivační prvek pro ostatní žáky a zařazení do třídy, která odpovídá vědomostem a schopnostem dítěte.

„Zápory vidím ve věkovém rozdílu, kdy starší žáci budou zařazeni do kolektivu mladších dětí,“ uvědomuje si druhou stránku věci Antonín Lačný a dodává, že ve většině případů nemá několikanásobné opakování ročníku očekávaný efekt.

Zavání to šikanou

„Jsem kategoricky proti tomuto návrhu. To už tu jednou bylo, a docházelo v důsledku toho i k vyloženým surovostem,“ připomíná českolipský dětský psycholog Miroslav Hudec.

Podle jeho mínění by se to dnes dokonce dalo charakterizovat i jako šikana.

„Měl jsem klientku, dívenku asi jedenáctiletou, silnou dyslektičku a zároveň zvýšeně úzkostnou. Poprvé propadla v 6. ročníku z češtiny. Jen z češtiny a navíc neoprávněně, proti našemu doporučení k mírné klasifikaci,“ vzpomíná Miroslav Hudec s tím, že dívka se snažila a dělala, co bylo v jejích silách.

„Ta nespravedlnost pro ni znamenala psychický otřes. Přestala si věřit a při opakování ročníku dostala na vysvědčení další pětky. I z předmětů, v nichž napoprvé prospěla! Nechali ji tedy v tom 6.ročníku potřetí, žádné přímluvy nepomohly. Dítě se úplně psychicky zhroutilo,“ popisuje Hudec případ ze své praxe.

Hledání příčiny

Podle Miroslava Hudce v mírnější formě na opakované opakování doplatily i jiné děti a dodává, že pravdu nemá ministr školství v tom, že by opakování ročníku děti všeobecně nějak zvlášť motivovalo ke zvýšení úsilí.

„Neprospěch je třeba řešit u každého dítěte trochu jinak, někdy třeba i tím opakováním ročníku, ale nikdy to nesmí být samoúčelné,“ dodává Hudec.

Jeho slova potvrzují i ředitelé škol.

„Většině dětí, které opakují, je to jedno. Berou to jako povinnost a je jim jedno v kterém ročníku skončí se školní docházkou,“ potvrzuje Jaroslav Javůrek.

Pomoc asistentů

Určitý počet žáků školu nezvládá, ale příčina nemusí být nutně daná nezájmem dětí.

„Někdy se stane, že na to žák skutečně nemá, i když se snaží. Pak se otevírá možnost asistentů, kteří těmto jedincům individuálně pomohou,“ poznamenal Čestmír Kopřiva.

Statistiky hovoří více než jasně. Každý rok v České republice propadne zhruba každý stý žák. Jejich počet se ale rok od roku snižuje.

Opakování ročníku rozhodně není všelék, a už vůbec ne, když dítě opakuje ročník za ročníkem jak na běžícím pásu. „Většinou pak rezignuje a škola mu začne být úplně fuk,“ dodal závěrem psycholog Miroslav Hudec.

(txm)