S ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) Ovocnářská unie podle Ludvíka jedná také o dalších možnostech pomoci. Patří k nim podpora provozních úvěrů pro malé pěstitele a udržení zaměstnanosti v podnicích, které se zaměřují na skladování, třídění a balení ovoce do obchodních řetězců.

Výborný ve čtvrtek uvedl, že jeho resort spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce. „Nám jde hlavně o to, aby program dokázal pěstitelům kompenzovat zejména ty náklady, které v tom sadě musí vynaložit, aniž by měli tržbu. Není možné ten sad zavřít a otevřít ho až zase na jaře,“ řekl ČTK Ludvík. Program podle něj dokáže pěstitelům kompenzovat až 80 procent škod.

Další možností podpory je podle Ludvíka to, že by se těm malým pěstitelům, kteří si zažádají o provozní úvěr, část z něj odpustila. Jednat o tom Výborný bude s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, uvedl. Problémem je ale také udržení zaměstnanců v podnicích, které dodávají ovoce do řetězců. Vzhledem k tomu, že byla velká část úrody poničena, pro ně podle Ludvíka nebude práce. „Hrozí to, že podniky na ně nebudou mít peníze, utečou jim a za rok je neposhání,“ doplnil s tím, že o podpoře zaměstnanosti bude Výborný hovořit s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).

V Čechách je poškozena většina ovocných stromů, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent:

Kvetoucí meruňky.
Největší pohroma za sto let. Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne miliardu

V opravdu silných mrazech, jako jsou ty letošní, podle Ludvíka neexistují efektivní nástroje, jak zničení úrody zcela zabránit. „Neexistuje žádná odolná odrůda, která by po odkvětu vydržela pět až šest stupňů pod nulou,“ doplnil. K záchraně úrody se podle něj hodí například protimrazové závlahy, je ale na ně potřeba velké množství vody. K dalším využívaným metodám podle Ludvíka patří pálení svící či biomasy. „Pevně věřím, že takové mrazy jsou jednou za sto let a že znovu nepřijdou za rok až za dva,“ řekl.

Průměrný ovocnář hospodaří podle Ludvíka na 15 až 20 hektarech půdy. Ti velcí, kterých je však z celkového počtu menšina, mohou pěstovat na 300 až 400 hektarech půdy. „Obecně ovocnářských farem ubývá, ale ten pokles není tak dramatický. Daleko více nám ubývá ovocných sadů,“ řekl Ludvík. Za posledních deset let se podle něj výměra ovocných sadů snížila ze 17 tisíc hektarů na zhruba 10,5 tisíce hektarů.

Škody na vinohradech přesáhly dvě miliardy

Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách, kde jsou čtyři procenta registrovaných vinic v Česku, škody dosahují 95 procent. Na Moravě bude výnos nižší nejméně o čtvrtinu, škody ale mohou v některých podoblastech přesáhnout i 30 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi členy. Prezident Svazu vinařů Martin Chlad to oznámil na tiskové konferenci. Podobné škody na révě vinaři podle něj nepamatují. Žádají aktivnější přístup ministerstva zemědělství a zastavení diskuse o zavedení spotřební daně na tiché víno. Ministr pozval vinaře a ovocnáře na čtvrteční jednání.

Sadaři i vinaři byli na ranní mrazy připraveni, příroda ale byla mocnější:

Ilustrační snímek.
Je nutné přitopit. Proti omrznutí ovocných stromků pomůžou svíce i gril

Poslední kapkou by podle vinařů bylo zavedení spotřební daně na tiché víno. Upozorňují, že by Česko bylo jedinou zemí, která takovou daň má, což by výrazně snížilo konkurenceschopnost. Ministra zemědělství Marka Výborného pozvali vinaři na veřejnou diskusi, která se uskuteční začátkem května ve Velkých Bílovicích za účasti stovky vinařů. Chtějí ho seznámit se svými očekáváními. Vinařům ale nejde primárně o kompenzace, ale o systémové řešení pro podobně citlivá odvětví.

„Pro naše odvětví je to další rána v krátkém sledu, proto jsme vyzvali ministra zemědělství, aby se zasadil o zastavení debat k zavedení spotřební daně na tichá vína. To by pro nás v tuto chvíli byla cílená likvidace,“ uvedl Chlad. „Pokud by reálně k zavedení spotřební daně došlo, pro některá vinařství by to bylo nepochybně likvidační a zároveň by se vytvořil prostor pro šedou ekonomiku, což samozřejmě nechceme,“ upozornil Chlad. Zavedení daně by se projevilo nejen na ziscích vinařů, ale i na dalších oborech, které jsou na něj navázány zejména z oboru vinařské turistiky, tedy například v ubytovacích zařízeních i gastronomii.

Výborný po tiskové konferenci vinařů na síti X napsal, že na čtvrtek 2. května pozval zástupce vinařů i ovocnářů k jednání, kde na základě upřesněných dat předloží konkrétní možnosti pomoci. „Nenecháme je padnout! O možnostech pomoci z EU chci jednat i v pondělí na Radě AGRI v Lucemburku,“ uvedl ministr.

Chlad doplnil, že dopady mrazů na celý obor jsou fatální, sníží se objem domácí suroviny a situace zcela ovlivní cenu hroznů letošního ročníku.

Náhlé ochlazení zlikvidovalo ovocnářům prakticky celou úrodu:

Mrazem zničená úroda v Litni.
Chce se mi až brečet, říká sadař. Mráz zlikvidoval českým ovocnářům úrodu

Spolu s Chladem na tiskové konferenci vystoupili i zástupci všech vinařských podoblastí. Upozornili, že škody z pátečního rána ještě nejsou definitivně sečteny a pravděpodobně ještě porostou. „Pravděpodobně u nás škody přesáhnou 30 procent, přestože jsme se snažili naše vinice ochránit,“ uvedl za Velkopavlovickou podoblast Jiří Maděřič.

Zástupkyně oblasti Čechy Jana Líbalová uvedla, že místy jsou škody na révě stoprocentní. „Nyní půjde o zachování vinic a vinařských podniků jako takových,“ řekla Líbalová.

Podle Chlada bylo problémem zejména rychlé vystřídání teplot, kdy nejprve stouply přes 20 stupňů Celsia a pak přišly mrazy. „Je dobře vidět, jak křehký náš obor je,“ dodal Chlad.