Seriál Jak matky přicházejí o kariéru

Česká tříletá rodičovská dovolená patří k nejdelším v Evropě. Většinu času na ní tráví žena, naráží na spoustu bariér a utíká jí kariéra. Sdílená péče je v Česku spíše výjimkou, ale doba se začíná pomalu měnit: matky se chtějí více realizovat prací, otcové se více angažují v péči o dítě a některé firmy nabízejí flexibilnější podmínky. Více v seriálu Deníku.cz.

V předsálí konferenční místnosti obřího Kampusu ČSOB v Radlickém údolí v Praze se v dětském koutku batolí malé děti. Někdo žvýká jahodu, další si jezdí s autíčkem, jiný mu ho chce vzít. Vždy na ně dohlíží jedna z maminek, ostatní se jako řečnice či posluchačky účastní diskusního panelu na téma práce na rodičovské dovolené. Každou chvíli se střídají. A každou chvíli také vběhne některé z dětí do místnosti. Zamávat, ukázat hračku, nebo sdílet radost, že za okny projíždí vlak.

Setkání pořádají Lucie Bášová a Kristýna Cejnarová, zakladatelky platformy Mumdoo u příležitosti zahájení kampaně Mámy to chtěj taky. Nechme je si vybrat. Cílem je prosadit ve společnosti právo matky vybrat si, zda se chce plně věnovat dětem, nebo i pracovat.

Mumdoo se snaží více zapojit ženy na rodičovské do pracovního trhu. Propojuje firmy hledající externí výpomoc s matkami malých dětí, radí zaměstnavatelům, jak schůdně zaměstnávat člověka s nedávno narozenými potomky. A snaží se také měnit pohled české společnosti na ženy pracující během rodičovské dovolené. „Ženy by měly najít vnitřní odvahu říct, že to chtějí jinak,“ líčí Kristýna Cejnarová.

Často ale podle ní najdou odvahu jen na sdělení „chci také pracovat“, nikoli již na to, aby si povinnosti kolem dětí a domácnosti s partnerem rozdělili. „Muž jí pak řekne: ‚Ok, když to budeš stíhat.‘ Chvíli se vše snaží zvládat, ale dříve nebo později žena narazí a vyhoří,“ upozorňuje.

Lucie a Kristýna jsou marketérky a také matky batolat, takže problematiku znají z vlastní praxe. Ostatně Kristýna na stránkách Mumdoo uvádí, že kromě jiného je „expertkou na spory o zelenou kostičku Duplo“. A Lucie právě drží v náruči syna, který se před chvílí praštil o stolek.

Nenávistné komentáře

Jako velkou výzvu skloubení práce a péče vidí v tom, že rodiče musí svůj scénář neustále předělávat podle vývojových stádií potomka a jeho měnících se potřeb. „Malé spící miminko jim dá pocit, že všechno stihnou a že času bude stále přibývat. Jenže pak se dítě naučí chodit a vyžaduje daleko větší zapojení. Čas nepřibývá, naopak různě kolísá,“ popisuje Cejnarová.

Lucie s Kristýnou se shodují, že za své úsilí dostávají hodně nenávistných komentářů. „My neříkáme: Běžte hned pracovat a dávejte děti do jeslí od rána do večera. My říkáme: Vyberte si, co by vám vyhovovalo,“ upozorňuje Bašová.

Nejčastěji se proti nim vymezují ženy, které nesouhlasí s „útěky“ matek od dítěte k práci. „A pak také privilegovaní bílí muži na vysokých pozicích, kteří vůbec nechápou, o čem je řeč, protože jejich děti přece vyrostly tak nějak samy,“ usmívá se Lucie.

S dvouletým synem dorazila i psychoterapeutka Eliška Remešová. Skloubení práce a mateřství vyřešila tak, že si udělala živnostenský list a začala pracovat na sebe. „Je to častá cesta maminek, ale těch cest by mělo být více. Díky tomu jsem mnohem flexibilnější, navíc jsme si péči rozdělili s manželem. Za ty dva roky jsme vystřídali už asi pět různých modelů,“ konstatuje.

Ideání model není

Na ideálním modelu se podle ní matky asi nikdy neshodnou, protože každé dítě je specifický koktejl s odlišnou úrovní náročnosti a samostatnosti. „Často nás dráždí jiné maminky, když něco dělají jinak. Může jít o pro nás citlivé místo, které nám říká, co mi chybí, nebo kde jsem si to nenastavila dobře. Abychom se ukonejšili, je pro nás jednoduší říct: Ona to dělá blbě a já dobře,“ tvrdí Remešová.

close Kristýna Cejnarová, Eliška Remešová a Michaela Bauer info Zdroj: Deník/Zuzana Hronová zoom_in Kristýna Cejnarová, Eliška Remešová a Michaela Bauer

Jako důkaz, že se péče o dítě dá skloubit i s velkou kariérou, vystupuje na konferenci Michaela Bauer, jedna z nejvýše postavených žen v českém finančním byznysu, členka představenstva ČSOB zodpovědná za technologie, inovace a digitalizaci. Když se jí před třinácti lety narodila dcera, přerušila práci jen na tři měsíce a vrátila se. „V ČSOB jsem měla osvíceného šéfa. A také kojící místnost. Miminko jsem si vozila s sebou, nebála jsem se říct si o své potřeby. Kolegové to akceptovali,“ vypráví. Do dvou let věku dítěte pracovala na zhruba poloviční úvazek, pak se vrátila úplně.

Ve firmě se stala průkopnicí pracovního prostředí přátelského k matkám. V rozlehlé dvoraně bankovního kampusu občas projde maminka s kočárem nebo s dítětem za ruku, v útrobách se nachází firemní školka. „Návratnost z rodičovské dovolené máme téměř devadesát procent, v bankovnictví je to jinak něco přes 60 procent,“ pochvaluje si Bauer.

V českém veřejném prostoru a na internetu se brzy objeví i plakáty kampaně Mámy to chtěj taky. Vyobrazují ženy, které kloubí práci a kariéru. Jejich pracovní pomůcky, ať už jde o stetoskop, mikrofon či lyže, jsou rozrastrovány jako u pornografických fotek a vše doprovází sdělení „Práce není tabu“.

Hlavní tvůrkyně Klára Palmer vycházela z vlastních zkušeností. „Když jsem se u obou dětí vracela po osmi měsících do práce a sdělovala to svému okolí, reagovalo podobně, jako kdybych se účastnila castingu na porno a dělala něco velmi nepatřičného,“ vysvětlila.

Seriál Jak matky přicházejí o kariéru

Česká tříletá rodičovská dovolená patří k nejdelším v Evropě. Většinu času na ní tráví žena, naráží na spoustu bariér a utíká jí kariéra. Sdílená péče je v Česku spíše výjimkou, ale doba se začíná pomalu měnit: matky se chtějí více realizovat prací, otcové se více angažují v péči o dítě a některé firmy nabízejí flexibilnější podmínky. Více v seriálu Deníku.cz.