Podle předního muzejníka a kurátora Zdeňka Keslera musí nejdříve padnout rozhodnutí, zda půjde město levnější cestou domácí expozice nebo se pustí do ambiciózního projektu smultimediální expozicí. Zatím neznámé atraktivní téma by sice mohlo lákat návštěvníky ze vzdálených míst, do malého města by jich ale musely jezdit davy. Jinak by muzeum ekonomicky skomíralo nebo by jeho provoz muselo bohatě dotovatměsto.

Ani zkušenosti spodobnými projekty ve světě kralupské rozhodování neulehčí. „Některé znich uspěly, jiné skončily katastrofou,“ poznamenal na kralupském setkání věnovaném rekonstrukci mlýna Kesler a vysvětlil, že příčinou krachu bývá málo silný obsah hlavní expozice, který vede kmalé návštěvnosti a zklamání.

Zkušený muzejník přitom varuje před expozicí umění. Těch je včeských zemích a zejména vhlavním městě už příliš mnoho a vsilné konkurenci potřebuje naděje na úspěch značné investice.

Kralupy nad Vltavou kromě dnešního muzea nemají žádné sbírky. Pokud by stály oambiciózní projekt, musely by počítat smultimediální expozicí zaměřenou na širokou cílovou skupinu návštěvníků. Vtakovém případě by podle Keslerova odhadu dosáhly roční náklady na provoz pěti milionů korun. Aby muzeum bylo soběstačné, muselo by tam stokorunu za vstupenku zaplatit během dvanácti měsíců nejméně 50tisíc návštěvníků.

Zatím není jasné, zda bude příští expozice pouze domácího významu nebo se stane velkolepým projektem. Architektka Marcela Steinbachová ale věří, že město má kmultimediální expozici potenciál. Amá inápad přesahující místní rámec, který by do Kralup nad Vltavou mohl táhnout návštěvníky– muzeum ropy. Vychází přitom ze skutečnosti, že kměstu chemický průmysl patří. „Ropa je vzhledem ke zvyšování cen pohonných hmot stále probíraným tématem. Všichni ji používáme a nadáváme na ni,“ poznamenala na kralupském setkání.

Na rozhodnutí, zda příští muzeum časem představí malý nebo velký projekt, mají silný vliv peníze. Finanční poradkyně Vladimíra Jilečková míní, že bude nutné hledat řešení někde mezi oběma možnostmi. Záměr by podle ní neměl příliš překročit rámec regionu, aby nenarušil evropský muzejní trh. Jinak by město čekaly potíže.

Kralupy nad Vltavou se navíc chtějí už za pár měsíců ucházet na rekonstrukci mlýna oevropské dotace zRegionálního operačního programu střední Čechy. „Muzeum má být nositelem kulturního života ve městě, ne nadregionálním projektem,“ poznamenala na kralupském setkání finanční poradkyně.

Dnes je vmuzeu, které sídlí ve Vrchlického ulici, stálá archeologická expozice spravěkou dílnou, expozice ohistorii města a okolí, lapidárium skamennými památkami a síně básníka Jaroslava Seiferta a malíře Georga Karse. Střídají se tam itematické výstavy, koncerty, přednášky a besedy.

 

Proslaví Kralupy nad Vltavou muzeum ropy?

Kralupy nad Vltavou stojí před rozhodnutím, jakými expozicemi by mělo lákat návštěvníky místní muzeum, až se přemístí do kulturního centraMlýn.

To má vzniknout po rekonstrukci bývalého mlýna na Palackého náměstí. Oevropské dotace na nákladný projekt se chce město ucházet už na jaře letošníhoroku.

Podle muzejníka a kurátora Zdeňka Keslera záleží především na tom, jaké náklady by město bylo ochotno nést. Ryze místní expozice by sice nebyly drahé, davy návštěvníků ze vzdálených míst by ale do města nepřivedly. Ambicióznější projekty, které zatím zastupuje jen nástin nápadu na multimediální expozici ropy, by mohly znamenat příliv turistů zčeských zemí a možná iciziny.

Za ropnou expozicí by tak ale do malého města muselo jezdit ročně alespoň padesát tisíc lidí. Ato je cíl, kterého se zatím marně snaží dosáhnout ivěhlasná muzea ve středních Čechách.

Zásadní otázkou přitom je, zda by Kralupy nad Vltavou měly šanci získat na projekt, který by zahrnoval irámec regionu přesahující muzeum ropy, evropské dotace. Finanční poradci města jsou opatrní a zatím se přiklánějí spíš ke střední cestě svýznamem muzea někde mezi domácí a světovouverzí.