Reaguje tak na včerejší text Deníku, který psal otom, že přemnožená zvěř způsobuje kalamitu vkrušnohorských lesích. Deník vycházel znezveřejněného materiálu ministerstva zemědělství, který pro něj zpracoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL).

Šilha považuje závěry ekologů za součást dezinformační kampaně.

„Vzimě se spárkatá zvěr pohybuje vtlupách, které mohou mít iněkolik desítek kusů. To však není projevem přemnožené zvěře, ale jedná se opřirozené chování, které má pomoci zvěři přežít dlouhé zimní období,“ vysvětlujeŠilha.

Ekologové však tato vysvětlení nepovažují za dostatečná.

„Otom, že jsou jeleni přemnožení existuje vodborných kruzích jednoznačný konsensus,“ oponuje Vojtěch Kotecký zHnutíDUHA.

Myslivci se hájí především tím, že zvěr prakticky nemá co poničit, protože včeských lesích se listnaté stromy téměř nevysazují.

„Když jsem procházel 54hektarový les na Táborsku, tak jsem nenarazil ani na jednu jedličku, která by se mohla vysemenit a založit nový porost,“ zlobí seŠilha.

Listnaté stromy vČesku tvoří 24procent porostů, jehličnany 76procent. „Vpřirozené plošné skladbě by byl odpovídající stav spíše 65procent listnatých a 35procent jehličnatých dřevin,“ uvádí mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

„To je sice pravda, ale důvod, proč člověk na ty větvičky jedliček nenarazí je ten, že je ta zvěř je už spásla. Lesníci je nevysazují právě proto, že nemá smysl vysazovat něco, co za půl roku zvěř spase a zkušenost zpadesáti čtyř hektarového lesa na Táborsku je hezká, ale vůbec to neodpovídá tomu, co se děje vKrušných horách,“ namítá Kotecký.

Ekolog však souhlasí stím, že jsou lesy, kde je všechno vpořádku, stejně jako existují lesy, kde je situace ještě horší. Za příklad uvádí Jeseníky.

Myslivecká jednota považuje škody, způsobené zvěří za minimální vporovnání stím, jakých škod se na lesích dopouští intenzivní hospodaření, zemědělství, rapidní nárůst turistiky, adrenalinové sporty, stavebnictví, doprava a další neomezované aktivity člověka vpřírodě.

„Nesporný vliv mělo izavedení dražeb honiteb ve vlastnictví státu, kdy jsou honitby pronajímány žadatelům snejvětší nabídkou, tedy nikoliv dle kvality mysliveckého hospodaření,“ říkáŠilha.

Ekologové souhlasí, že jsou jistě idalší vlivy, které lesy poškozují. „Pokud však zde existuje propočet, že zvěř spase 40procent zdravých stromků, tak si nemyslím, že by jiné negativní vlivy měly tak ničivý charakter,“ říká na závěr Kotecký.