Průvodem 17. listopadu 1989 pokračovalo povolené studentské shromáždění na Albertově, kterého se tehdy zúčastnilo asi 15 000 lidí. Na pochod se vydali zhruba o dvě a půl hodiny později než dnešní účastníci, tedy kolem 17:00.

Zhruba po hodině na Vyšehradě oficiální část akce skončila položením květin, zapálením svíček a zpěvem hymny. Většina přítomných pak ještě pokračovala do centra. Na Národní třídě je zastavila policie. Policejní kordony postupně stlačovaly dav, prchající lidi příslušníci bili. Po 21:00 byla demonstrace rozehnána.

Pořadatelé připravili pro dnešek kytice narůžovělých růží, jednotlivé květy na Vyšehradě rozdávali. Květiny nesli i demonstranti v listopadu 1989. Po cestě se je pak snažili dávat příslušníkům bezpečnosti za jejich štíty.

Na Vyšehradě na pódiu vystoupili se svým svědectvím lidé, kteří v průvodu před 30 lety byli. Popisovali své vzpomínky na dění na Národní třídě. Mluvili o výpadech tehdejších policistů proti demonstrantům, o útěku Mikulandskou ulicí či o ukrývání se potmě ve vchodech okolních domů. Připomněli také falešnou zprávu o úmrtí studenta Martina Šmída. Shodli se na tom, že této informaci bez pochybování po svém zážitku z místa policejního zásahu uvěřili.

Desítky policistů v akci

Z Vyšehradu se účastníci přesouvali na náplavku, kde u připravených instalací pokládali květiny a zapalovali u nich svíčky. Pokračovalo se pak na Národní třídu na řadu dalších akcí. Policie na twitteru uvedla, že na průvod dnes dohlížely desítky policistů.

Při zásahu na Národní třídě v roce 1989 utrpělo zranění přes 560 lidí. Z 1600 zasahujících příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) byly obžalovány tři desítky, většina z nich vyvázla s podmíněnými tresty. Za použití násilí vůči demonstrantům byl na 14 měsíců do vězení v roce 1994 odsouzen bývalý major SNB Zdeněk Šípek. Trest čtyři a půl roku vězení v roce 1990 dostal bývalý nadporučík Jaroslav Oudrán, který hodinu po skončení zásahu bezdůvodně fyzicky napadl a zranil ženu. V roce 1992 byl propuštěn na podmínku.

Stovky lidí přišly dnes na vzpomínkovou akci na pražský Albertov, aby si připomněly studentské události z let 1939 a 1989. Na shromáždění vystoupili zástupci vysokých škol i bývalí studentští vůdci. Společným jmenovatelem jejich proslovů byla výzva k aktivitě a převzetí odpovědnosti za vývoj v zemi. 

"Nesmíme zapomenout na události před 30 a 80 lety. Historie ukazuje, že když se zapomene a bere se vše jako samozřejmost, může se stát, že se může plíživě vrátit zpátky to, co nechceme," řekl předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. Podle něj před 30 lety studenti a další účastníci akce na Albertově "otočili koly dějin" a hlavně mladá generace by měla být aktivní. "Musíme my sami, ne že někdo to udělá, abychom pořád nekňučeli, jak nám vyčítají i ze zahraničí, že Češi pořád kňourají," dodal Pospíšil.

Podle Vlastimila Ježka, který patřil v listopadu 1989 mezi studentské vůdce, je lepší hledat než rezignovat a je potřeba dávat pozor na to, komu lidé věří. "Dnes není důležité, jak věci jsou, ale jak se jeví být," posteskl si Ježek.

Události roku 1939 po smrti studenta Jana Opletala, odvlečení studentů do koncentračních táborů a jejich popravy i dění před 30 lety připomněl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. "Svobodu a demokracii je potřeba hájit a rozvíjet, ale je to také velká odpovědnost. Važme si toho, že žijeme v demokracii, bohaté zemi, buďme bdělí, abychom se mohli setkávat a diskutovat, slyšet i další názory," řekl Zima. Jeho projev provázel pískot a skandování "hanba".

Někteří studenti požadují Zimovo odstoupení. Zima sklízel kritiku za uzavření sponzorské smlouvy s Home Creditem, postoj k ochraně klimatu či činnost Česko-čínského centra na univerzitě.

Podle předsedy studentské komory Rady vysokých škol Giancarla Lambertiho ani dnes studenti nesmí mlčet a přihlížet nepravostem. "Studentská role je důležitější, než si myslíme. Jsme nadějí této země. Pokud budeme stejně aktivní jako tehdy, bude nám odměnou taková politická reprezentace, za kterou se nebudeme muset stydět," řekl Lamberti.  

Zpěv studentské hymny 

Na akci promluvil i rektor brněnské Masarykovy univerzity, zástupci studentů či někdejší disidentka Dana Němcová. Vysloužila si dlouhý potlesk. Čeští studenti pozvali také zástupce studentů ze zemí V4.

Vzpomínková akce začala zpěvem studentské hymny Gaudeamus igitur. Shromáždění pak ukončila česká hymna a Óda na radost, která se stala evropskou hymnou.

Od roku 2016 si studenti prostor na Albertově rezervují dlouho dopředu. V roce 2015 se totiž 17. listopadu k pamětní desce nedostali. Pietní místo tehdy obsadilo uskupení Blok proti islámu, jehož akce se v tento svátek účastnil prezident Miloš Zeman. Ochranka tak prostor uzavřela.