"U pana Kajínka, abych reagoval na některé obavy, že se bude mstít po svém propuštění z vězení, bude jako součást té milosti sedmiletá lhůta, to znamená sedmiletá podmínka," řekl prezident v TV Barrandov.

Z trestního řádu vyplývá, že pokud byl "trest nebo jeho zbytek při udělení milosti prominut jen pod stanovenými podmínkami, plnění podmínek a převýchovu odsouzeného sleduje soud, který ve věci rozhodoval v prvním stupni". Na to, jestli Kajínek podmínku dodržuje, by tedy dohlížel Krajský soud v Plzni, který mu v roce 1998 uložil doživotní trest.

Mluvčí soudu David Ungr věc zatím odmítl komentovat s tím, že rozhodnutí o udělení milosti ještě nebylo vydáno. V obecné rovině by ale podle něj krajský soud pouze realizoval udělení milosti a dohlížel na podmínky v ní uvedené. "Podmínky bychom neukládali my, pouze bychom kontrolovali, zda jsou plněny podmínky, jež byly stanoveny v případné milosti," řekl mluvčí.

Podle advokáta Tomáše Gřivny podmínka prakticky znamená, že krajský soud bude po dobu sedmi let sledovat, zda Kajínek vede řádný život. "V případě, že by bylo soudem zjištěno, že nevede řádný život, sdělí soud tuto skutečnost přes ministerstvo spravedlnosti prezidentu republiky. Prezident pak sám zváží, zdali odsouzený vedl či nevedl řádný život," vysvětlil advokát. Pokud by prezident rozhodl, že Kajínek podmínku porušil a že vykoná zbytek trestu, výkon trestu by podle Gřivny nařídil znovu soud.

"Pokud pan prezident udělí milost s podmínkou, což může, a pokud tou podmínkou bude, že se omilostněný po dobu sedmi let nedopustí trestného činu (…), bude dost důležité, jaká trestná činnost bude takto v rozhodnutí uvedena," řekl advokát Tomáš Sokol. Podle něj může prezident v milosti Kajínkovi zapovědět úmyslné, ale i nedbalostní trestné činy. Krajský soud v Plzni bude podle Sokola povinen sledovat, jestli omilostněný povinnosti vyplývající z milosti neporušil. "Pokud soud zjistí porušení této povinnosti, sdělí to prezidentu republiky. Co by mělo následovat, musí být ve zmíněném rozhodnutí jasně popsáno," dodal Sokol.

Plzeňský soud odsoudil Kajínka za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil. Kajínek se proslavil svým útěkem z nejstřeženějšího českého vězení v Mírově.

Pravomoc provádět řízení o milostech převedl Zeman po svém nástupu do funkce na ministra spravedlnosti, rozhodnutí vyšlo i ve sbírce zákonů. To však podle ministerstva není překážkou pro to, aby o udělení milosti rozhodl prezident sám.

Pravomoc odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem dává prezidentovi ústava. Zeman dříve několikrát řekl, že milosti udělovat nebude s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Milostí dal prezident zatím sedm, žádná z nich se netýkala násilného trestného činu.

Politolog: Milost Kajínkovi má zakrýt problémy Babiše

Podle politologa Tomáše Lebedy má milost pro Kajínka odvést pozornost od vládní krize. Politoložka Vladimíra Dvořáková ji rovněž spojujes prezidentskými volbami, v nichž chce Zeman funkci hlavy státu obhajovat.

"Načasování je jednoznačně spojené s tím, že místo aby se teď řešil problém pana ministra financí, tak se bude řešit pan Kajínek. Povede to k rozmělnění pozornosti a odvedení pozornosti od toho, co je naprosto podstatné," řekl dnes Lebeda.

Agenda se podle něho nastoluje tak, aby překryla agendu jinou. "Zaplní titulní strany a zapomene se na podstatu problému, a to, proč premiér navrhuje odvolání ministra financí," je přesvědčen Lebeda.

Ministerský předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce Babišův odchod z vlády kvůli podezřením, že ministr v souvislosti s jednokorunovými dluhopisy šidil stát na daních a že ovlivňoval svá bývalá média. Zeman navíc čelí kritice kvůli tomu, že návrh na odvolání Babiše zatím nepřijal, žádostí se chce zabývat až po návratu z cesty do Číny ve druhé polovině příštího týdne. Zeman i Babiš se proti kritice a podezřením ohrazují.

Dvořáková vnímá milost pro Kajínka jako politický krok, načasování je podle ní ale spíše souhra náhod. Připomněla, že Zeman už v dubnu uvedl, že o milosti vážně uvažuje, protože není úplně přesvědčen o jeho vině. Zeman chce podle ní tímto krokem oslovit možné voliče, kteří nesledují politické dění.

"Kajínek má všechny rysy romantizujícího vyprávění, na kterém prezident může získat další okruhy voličů, které se o politické otázky nezajímají," řekla. Udělení milosti se totiž podle ní dostane i do médií, které o politice běžně nereferují. Tak osloví lidi, kteří by k volbám pravděpodobně nešli. Zároveň ale Zeman podle politoložky neztratí jiné okruhy voličů, protože jde o ty, kteří by ho stejně nevolili.

Lebeda soudí, že milosti a amnestie na konci prezidentských období začínají mít "velmi výraznou pachuť". Připomněl v této souvislosti amnestii Václava Klause, jež rovněž vyvolala debaty. "Z milostí a amnestií se stávají velmi silné politické manipulace," řekl politolog. Je podle něho otázkou, zda by hlava státu měla takovou pravomoc mít. "Minimálně v této nekontrasignované podobě," dodal Lebeda.

Politici připomínají Zemanův slib dávat milost jen vážně nemocným

Političtí představitelé zmiňují především předchozí slib hlavy státu, že jeho milosti se budou týkat jen omezeného okruhu humanitárních případů. Slovo prezidenta nemůže být hadr, napsal předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová hovoří o politickém dnu, místopředseda ODS Martin Kupka považuje Zemana za stále méně důvěryhodného. Podle místopředsedy ČSSD Milana Chovance bude obtížné tento krok veřejnosti vysvětlit.

Předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík sdělil, že prezident může omilostnit, koho chce. "Přesto je smutné, že si vybral zrovna nájemného vraha. Ještě smutnější je, že tím popírá svá předchozí slova o nakládání s milostmi. Prezidentovo slovo nemůže být hadr," připomněl Zemanův slib.

Zemanovo právo udělovat milosti a předchozí sliby hlavy státu zmínil i Kupka. "Zeman sám stanovil kritéria pro výjimečné udělení milostí - například vážnou nemoc. Ukazuje se, že prezident Zeman je stále méně důvěryhodný a stále více nevyzpytatelný," napsal ČTK v textové zprávě.

Jeden z možných Zemanových vyzyvatelů v prezidentské volbě Jiří Drahoš uvedl, že milosti považuje za mimořádný nástroj, který by používal v mimořádných případech sociální a humanitární povahy. "Upřímně řečeno, nemám žádnou informaci, že by pan Kajínek některé z těchto kritérií splňoval. Pokud je důvodem k udělení milosti pochybnost o korektnosti procesu, pak podle mé představy by spíše bylo na místě nalézt způsob, jak proces obnovit," dodal.

Ke kritice se připojil i lékař a aktivista Marek Hilšer, který také sbírá podpisy pro prezidentskou kandidaturu. "Zeman se vždy kamarádil s lidmi pochybného charakteru. (Martinem) Nejedlým, (Vladimirem) Putinem, (Jiřím) Ovčáčkem, (Andrejem) Babišem. Teď přidává i vraha Kajínka," napsal. Další z uchazečů o funkci prezidenta Michal Horáček ve čtvrtek uvedl, že vidí souvislost s nynější vládní krizí, v níž premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhl Zemanovi odvolání ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Server Noviny.cz upozornil, že Zeman kromě slibu omezit milosti jen na humanitární případy překročil i vlastní rozhodnutí vyhlášené ve Sbírce zákonů, kterým přenesl pravomoc provádět řízení o žádostech o milost na ministra spravedlnosti. Ministra pověřil i tím, aby zamítal žádosti s výjimkou těch od osob trpících závažnou nebo nevyléčitelnou chorobou.

Kajínkův advokát prezidentovo rozhodnutí o milosti vítá

"Milost vítám. V té věci jsem pana Kajínka obhajoval léta a snažil jsem se dosáhnout toho, aby se z toho vězení dostal, takže pro mě je to samozřejmě velice dobrý výsledek," řekl Kajínkův advokát Tomáš Zejda. Kajínka naposledy zastupoval v roce 2015, když u Krajského soudu v Plzni žádal o obnovení jeho procesu.

"Podle mého názoru byly dány důvody už pro obnovu řízení. Nechci kritizovat něčí práci, ale nelíbil se mi už ten první rozsudek z Plzně. Nepřesvědčil mě, a to jsem tehdy ještě nebyl na věci nijak zainteresován," řekl Zejda. Dodal, že je prezidentovi Zemanovi vděčný za to, že se věci věnoval.