Vládní koalice, která se zformovala po květnových volbách, se domluvila i na zavedení školného na vysokých školách od roku 2013. Základní školy letos začaly čerpat miliardy korun z EU na lepší výuku, zvýší se učitelské platy. Propad úrovně znalostí českých žáků a nadměrný počet romských dětí ve zvláštních školách zůstaly nadále problémem školství.

Nový ministr školství Josef Dobeš (VV) přesvědčil krátce po svém nástupu do funkce vládu, aby posvětila start státních maturit na jaře 2011. Několikrát odložené maturity se připravovaly 14 let. Kvůli finanční náročnosti a nedostatkům v přípravě se na maturity snesla vlna kritiky. Jen do konce letošního roku bude stát podle oficiálních údajů jejich příprava 725 milionů korun.

Senátor Marcel Chládek (ČSSD) se už dvakrát pokusil maturity odložit, napodruhé Senát návrh schválil, není však jasné, jak se k němu postaví sněmovna. V říjnu se konala generálka maturit, propadla u ní třetina studentů. Podle Dobeše při ostrých zkouškách neuspěje maximálně pětina dětí.

Znalosti českých dětí se zhoršily

Školstvím hýbaly také peníze, právě dlouhodobé podfinancování je označováno za hlavní důvod poklesu úrovně znalostí českých žáků. Zpráva Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukázala, že zatímco vyspělé země dávají na vzdělání průměrně 6,2 procenta svého HDP, Česká republika dává jen 4,6 procenta. Podle nedávného mezinárodního srovnání znalostí se české děti za několik let zhoršily nejvíce ze 65 zemí, jejichž patnáctiletí žáci se do mezinárodního srovnání znalostí zapojili.

Sjednocení úrovně znalostí by měla podle Dobeše přinést právě státní maturita, plošné testování chce zavést i v 5. a 9. třídách základní školy. Na zkvalitnění vzdělávání mohou od letoška čerpat všechny mimopražské základní školy peníze z fondů EU, v příštích třech letech mohou získat 4,5 miliardy korun. Kvůli jejich neefektivnímu čerpání Dobeš v září odvolal celé vedení ministerské sekce pro EU. Kritici mu ale vyčítají, že tak ohrozil miliardové projekty.

Učitelům se zvednou platy

Platy učitelů by se měly zvýšit, v příštím roce na to bude navíc vyčleněno 2,1 miliardy korun. Nástupní plat mladého učitele s titulem by se tak měl zvýšit na 20.000 korun, kantoři s mnohaletou praxí si však polepší jen o několik set korun. Dobeš původně navrhoval i náborový příspěvek pro mladé učitele ve výši 180.000 korun, od tohoto nápadu ale později upustil.

Nedostatek financí trápí i vysoké školy. Za studium na státních univerzitách s delší tradicí studenti dosud neplatí. V desítkách soukromých vysokých škol vyjde studium na desetitisíce až statisíce ročně, kvalifikaci si tam většinou doplňují zaměstnanci a lidé, kteří neuspěli v přijímacích zkouškách na státní univerzity. Úroveň škol a studentů na jednotlivých školách je různá. Premiér Petr Nečas (ODS) proto přišel s plánem rozdělit vysoké školy na několik elitních, které se budou věnovat vědě, a zbytek, který by vychovával pro praxi.

Kvalitu vysokoškolského vzdělání počátkem roku zpochybnila aféra na plzeňských právech, kde se ukázalo, že někteří absolventi titul získali díky opsaným nebo nedostatečně podloženým pracím. Byli mezi nimi i policisté a politici. Kauzu řešila akreditační komise a zabývají se jí i soudy.

Zkvalitnění univerzitního vzdělání by měl v návaznosti na skandál na plzeňských právech přinést registr profesorů a docentů. Zamezí tomu, aby jeden akademik učil třeba na pěti školách zároveň.

Zápisné na VŠ

Více peněz mělo vysokým školám přinést i takzvané zápisné. Dobeš ho navrhoval od příštího roku, nově nastupující studenti by platili maximálně 6000 korun ročně. Rektoři však plán odmítli. Od roku 2013 by mělo být zavedeno školné v maximální výši 20.000 korun ročně, Věci veřejné však nedávno řekli, že by chtěli poplatky za studium zavést později.

Ministerstvo školství také nechce povolit vznik dalších vysokých škol, sněmovna už letos zamítla vznik Královské univerzity v Kutné Hoře. Akreditační komise, kterou po obměně třetiny členů stále vede Vladimíra Dvořáková, navíc kvůli nízké kvalitě studia navrhla pozastavit přijímání nových studentů na pobočky tří soukromých vysokých škol.

Co se týká novinek ve vzdělávání, od letošního září mohou školy nepovinně učit etickou, taneční a filmovou výchovu. Velký rozruch vyvolala také příručka sexuální výchovy, po protestech konzervativních rodičů ji ministerstvo stáhlo.

Na 40 základních školách odstartovalo ověřování nového typu písma Comenia Script, pro prvňáčky je jednodušší a víc podobné tiskacímu. Do prvních tříd letos mohly také poprvé nastoupit i pětileté děti, toto opatření mělo podpořit rozvoj mimořádných talentů. Velký zájem však o tuto novinku nebyl, pětiletí tvořili jen jedno procento všech zapsaných dětí.

Naopak podpora sociálně znevýhodněných žáků, především Romů, se úředníkům zatím příliš nedaří. V březnu sice vláda schválila plán, který měl snížit počet těchto dětí v praktických, dříve zvláštních školách, a nabídnout jim větší podporu na klasických školách. Neziskové organizace ale upozorňují, že do zvláštních škol určených lehce mentálně postiženým stále chodí 30 procent Romů. To, že bývalé zvláštní školy vzdělávaly zdravé děti v programu pro lehce mentálně postižené, potvrdila i Česká školní inspekce.