Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na pohřeb Havla přijede řada prezidentů i státníků

Praha - Na státní pohřeb prvního českého prezidenta Václava Havla přijedou mimo jiné nejvyšší představitelé Německa, Francie, Slovenska, Rakouska a Maďarska Christian Wulff, Nicolas Sarkozy, Ivan Gašparovič, Heinz Fischer a Pál Schmitt.

20.12.2011
SDÍLEJ:

Vzpomínka na zesnulého exprezidenta, spisovatele a dramatika Václava Havla.Foto: DENÍK/Matej Slávik

Oznámily to jejich úřady a svou účast na pátečním pohřbu českého státníka, dramatika a spisovatele průběžně potvrzují další osobnosti z celého světa.

Prezidenta Gašparoviče bude doprovázet slovenská premiérka Iveta Radičová.

V úterý se do kondolenční knihy na českém velvyslanectví v Berlíně podepsala německá kancléřka Angela Merkelová. „S velkou úctou a obdivem se skláníme před Václavem Havlem,“ napsala Merkelová se svým manželem Joachimem Sauerem. „Svými slovy a činy přiblížil lidem svobodu,“ uvedli.

Do kondolenční knihy k Havlově úmrtí se od úterý zapisují lidé také na českém ambasádě ve Washingtonu. Již ráno místního času sem přišla bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Za první tři hodiny, kdy knihu bylo možné podepisovat, přišla podle pracovníků ambasády asi stovka lidí. Další kondolence přicházejí elektronickou poštou či je lidé na velvyslanectví volají.

Německá kancléřka Angela Merkelová se do Prahy údajně nechystá. „Paní spolková kancléřka se dnes zapíše do kondolenční knihy na velvyslanectví České republiky v Berlíně. Pohřbu se podle mých informací zúčastní spolkový prezident,“ řekla pracovnice tiskového odboru spolkového kancléřství.

Posledního rozloučení s Havlem se podle České televize zúčastní i slovinský prezident Danilo Türk nebo někdejší polský disident a exprezident Lech Walesa. Na pohřeb přijede i gruzínský prezident Michail Saakašvili a jeho estonský kolega Toomas Hendrik Ilves.

Oficiální účast z Polska zatím oznámena nebyla, podobě jako ze Spojených států amerických, kde se spekuluje o příjezdu prezidenta Baracka Obamy či viceprezidenta Joea Bidena nebo ministryně zahraničí Hillary Clintonové s manželem, exprezidentem Billem Clintonem.

Seznam vybraných zahraničních osobností, které by se mohly zúčastnit pátečního pohřbu Václava Havla (řazeno abecedně podle zemí):

Estonsko
Toomas Hendrik Ilves – prezident (potvrzeno)

Francie
Nicolas Sarkozy – prezident (potvrzeno)

Gruzie
Michail Saakašvili – prezident (potvrzeno)

Maďarsko
Pál Schmitt – prezident (potvrzeno)

Německo
Christian Wulff – prezident (potvrzeno)

Polsko
Bronislaw Komorowski – prezident
Bogdan Borusewicz – maršálek Senátu
Aleksander Kwaśniewski – bývalý prezident
Lech Walesa – bývalý prezident

Rakousko
Heinz Fischer – prezident (potvrzeno)

Slovensko
Ivan Gašparovič – prezident (potvrzeno)
Iveta Radičová – premiérka (potvrzeno)

Slovinsko
Danilo Türk – prezident
Milan Kučan – bývalý prezident

USA
Barack Obama – prezident
nebo Joe Biden – viceprezident
Bill Clinton – bývalý prezident
Hillary Clintonová – ministryně zahraničí
Madeleine Albrightová – exministryně zahraničí a pražská rodačka
Na summit NATO přijelo v roce 2002 do Prahy 22 hlav států

Podle počtu hlav států, které přijely na jednu vrcholnou akci do České republiky, byl dosud největší událostí pražský summit Severoatlantické aliance (NATO) z listopadu 2002. Do Prahy tehdy přicestovalo 22 prezidentů a k tomu ještě na dvě desítky předsedů vlád. V květnu 2007 do Brna na konferenci středoevropských prezidentů přicestovalo 14 hlav států.

Nyní již potvrdilo účast na pátečním pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla kromě dalších osobností sedm prezidentů, očekává se ale, že jejich počet bude ještě vyšší.

K prestižním a ostře sledovaným událostem, které se v uplynulých letech konaly v ČR, patřily také summit EU-USA z dubna 2009 a americko-ruský summit z loňského dubna. Velkou pozornost vyvolalo i výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), které se konalo v září 2000 v pražském Kongresovém centru; na to ale přijeli zejména šéfové centrálních bank či ministři financí.

Výběr vrcholných akcí na území České republiky, kterých se zúčastnil větší počet hlav států:

15. a 16. dubna 1994 – První konference středoevropských prezidentů se v Litomyšli zúčastnili kromě Václava Havla prezidenti šesti zemí (Německa, Slovinska, Polska, Maďarska, Rakouska a Slovenska).

21. a 22. listopadu 2002 – Summit Severoatlantické aliance (NATO) se poprvé konal v zemi bývalého socialistického bloku – v Kongresovém centru v Praze. Počtem hlav států, kterých do Prahy přijelo 22, a šéfů vlád se jednalo o největší akci, kterou ČR kdy pořádala.

24. až 26. května 2007 – V pořadí 14. konference středoevropských prezidentů, která se konala v Brně, se zúčastnily kromě českého prezidenta Václava Klause hlavy dalších 14 států střední a jihovýchodní Evropy (Albánie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Itálie, Maďarska, Makedonie, Moldavska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska a Srbska). Chyběli zástupci Německa, Slovinska a Ukrajiny.

5. dubna 2009 – Summitu EU-USA v Praze se zúčastnil mimo jiné americký prezident Barack Obama a šéfové států či vlád 27 zemí EU. Prezidentů přijelo do Prahy osm (Litva, Lotyšsko, Kypr, USA, Polsko, Francie, Finsko, Rumunsko).

7. května 2009 – Pod taktovkou českého předsednictví se v Praze konal summit EU a šesti postsovětských republik, který oficiálně zahájil projekt „východního partnerství“. Do Prahy přicestovali prezidenti pouze ze čtyř zemí – Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie a Ukrajiny.

9. dubna 2010 – V Praze skončil třídenní maraton diplomatických schůzek souvisejících s rusko-americkým summitem, zřejmě dosud nejprestižnější zahraničněpoli­tickou akcí v Česku. Vrcholem programu byl podpis rusko-americké smlouvy o omezení jaderných arzenálů prezidenty Ruska a USA Dmitrijem Medveděvem a Barackem Obamou. Americký prezident se také setkal s nejvyššími představiteli 11 zemí střední a východní Evropy. Z prezidentů se této schůzky zúčastnily hlavy Estonska, Lotyšska a Rumunska.

Autor: ČTK

20.12.2011
SDÍLEJ:
Výstavba v Praze. Ilustrační foto.
8

V Praze chybí byty. Stavby brzdí byrokracie

Jeroným Tejc
1 10

Tejc bude politickým náměstkem ministra Pelikána

Formanova zdravice po 50 letech a heroinoví Makedonci: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 16. až 17. prosince 2017.

EU nám chce zakázat spálené jídlo. Souhlasíte?

Na otázku Deníku odpověděl Jan Maryška, redaktor dTestu, a Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví při Státním zdravotním ústavu.  

Zdravotních sester je málo, trápí je přesčasy

Fakultní nemocnice Hradec Králové nemá dostatek zdravotních sester. Problém odnášejí sestry, které v nemocnici pracují. Stěžují si hlavně na přesčasy, které jsou na hranici jejich možností. Za svou práci přitom nedostávají adekvátní odměnu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT