Firma NWR, kterou v jednu dobu spoluvlastnil finančník Zdeněk Bakala, podléhala podle Teličky pečlivé kontrole renomovaných auditorů, kteří jsou povinni hlásit každou nesrovnalost i dozorovým a regulatorním orgánům státu, v nichž působila. "Nikdy nevzniklo ani sebemenší podezření," řekl Telička. Privatizaci OKD hodnotit nechtěl. Podotkl, že sice názor mít může, ale "je to celé irelevantní".

Předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) uvedl, že členové komise se Teličky ptali i na jeho působení při misi při Evropské unii, když se zjišťovalo stanovisko k privatizaci uhelných společností, aby nenastala nedovolená veřejná podpora. "Dozvěděli jsme se informace, jak probíhalo jednání o stížnosti k Evropské unii," uvedl Černohorský, podle kterého byly europoslancovy informace zajímavé.

Na dnešek komise pozvala čtyři svědky. Vedle Teličky jde o bývalého zaměstnance OKD a zástupce ministerstva financí a Fondu národního majetku.

Kritika Sobotky

Komise se podle Černohorského nyní soustředí na privatizaci minoritního státního podílu v OKD v roce 2004 za tehdejšího ministra financí a pozdějšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Sobotka bývá v této souvislosti kritizován, komise už ho vyslechla. Komise chce podle Černohorského rekonstruovat také dobu druhé poloviny 90. let, tedy potom, co stát ztratil v těžební společnosti majoritu. Černohorský nevyloučil, že zkoumání komise by mohlo dospět i k podání trestního oznámení.

Sněmovna nedávno komisi prodloužila lhůtu pro práci o půl roku. Závěry by měla předložit plénu do 12. dubna. O prodloužení lhůty požádala komise kvůli tomu, že ještě potřebuje vyslechnout některé svědky a zpracovat část písemných materiálů. Černohorský před poslanci bez bližšího upřesnění řekl, že komise už dospěla k některým "závažným zjištěním", které dosud nebyly známy.

Před dvěma roky skončila společnost OKD v insolvenci. Akcie nástupnické společnosti následně převzala státem vlastněná společnost Prisko.

Prodej menšinového podílu státu je i předmětem soudního řízení. Státní zástupce tvrdí, že jeho cena byla nejméně 9,8 miliardy korun, při prodeji tedy vznikla škoda přes 5,7 miliardy korun. Soud zatím nepravomocně všechny podezřelé, tedy znalce a bývalé vedoucí pracovníky Fondu národního majetku, obžaloby zprostil. Žalobce se odvolal.