Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Šumavě se bude žít lépe, slibuje park

Šumava - Na třetině území NP Šumava není telefonní signál, i to se má v budoucnu změnit.

21.11.2009 9
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/David Kojan

Když se zraní, musí k nim jako první vyrazit členové Horské služby, protože záchranka to k nim má daleko. Daleko jsou i školy, problémem je mnohdy i obyčejný nákup, autobus obcí projede jen několikrát za den. Na mnoha místech jim nefunguje mobil. Tak vypadá dnes život lidí na Šumavě. Vše by se ale mělo změnit. „Žít v chráněném území bude výhodnější než žít mimo něj,“ je přesvědčen ředitel Národního parku Šumava František Krejčí. Kouzelnou „formulkou“ by měl být tzv. Masterplán Šumava.

Místní slibům moc nevěří

„Sliby, že se na Šumavě budeme mít líp, posloucháme od parku už roky, ale pořád to není pravda. Zajímá je víc příroda než lidi. Až se něco změní, tak tomu uvěřím,“ řekl Deníku důchodce, který celý život žije na Kašperskohorsku. Podobných skeptiků je více, ale velkolepý projekt Masterplán Šumava by měl skutečně změnit život na Šumavě. Stojí za ním totiž nejen národní park, ale i představitelé obcí, kteří s vedením parku rozhodně nejsou vždy zajedno. „Hlavním smyslem Masterplánu je zaprvé profesionální ochrana přírody, zadruhé zkvalitnění péče o místní lidi a zatřetí, zkvalitnění péče i o hosty národního parku,“ stručně zhodnotil velké plány ředitel NP Šumava František Krejčí. Jeho kolegyně Jana Slonková doplnila, že Masterplán v podstatě znamená, že budou provázané všechny projekty na území parku, v nichž se bude žádat o evropské dotace.

„Tuto aktivitu samozřejmě vítáme tak jako vítáme každou aktivitu, která má za cíl získat pro region Šumavy, který je, co se týče infrastruktury, poměrně dost zaostalý, finanční prostředky,“ řekl Deníku předseda Svazu obcí NP Šumava Jiří Hůlka. Spojení svazu s parkem může podle něj prospět i malým obcím, které tak dosáhnou i na dotace, jež by jinak bez Masterplánu neměly šanci získat. Na druhou stranu se ale obává, aby právě tyto malé obce měly potřebné finance, které je třeba z rozpočtu uvolnit ke každé dotaci (ta většinou činí 85 procent nákladů).

Od zemědělství k cestovnímu ruchu

Masterplán, který by podle Krejčího měl do roku 2013 přinést na Šumavu několik miliard korun z evropské kasy, je již v běhu. Celkem by měl řešit jedenáct problémových oblastí. „Jedním z nejpalčivějších problémů je šumavská voda. Je nutné se i nadále velmi intenzivně věnovat této problematice dokončením kanalizací a čistíren odpadních vod v některých šumavských obcích nebo jejich části, pečovat o zdroje pitné vody a postupně dobudovat dešťovou kanalizaci v obcích. Musíme přiznat, že nejpotřebnější je dostavba zanedbané vodohospodářské infrastruktury obcí na území národního parku,“ uvedl Krejčí. Zlepšit by se měla řada dalších věcí, od komunikací přes možnosti spojení (telefonní signál chybí na cca 30 % území NP!) až po řadu projektů, které přírodu nejen chrání, ale umožňují ji lidem i poznávat. Lidé by to měli mít snazší i s hledáním práce.

„Hlavním zdrojem živobytí místních obyvatel byl až do roku 1991 les, zemědělství a armáda. Dnes by měl být zdrojem příjmu místních obyvatel národní park, tzn. především cestovní ruch a ochrana přírody,“ uzavřela Slonková.

Seznam problémových oblastí (podle NP Šumava):

1. Šumavská voda
2. Čistý šumavský vzduch
3. Šumavský odpad
4. Šumavská ekologická veřejná doprava
5. Tradiční hospodaření na šumavských loukách
6. Šumavská fotovoltaika a fototermika
7. Posílení komunikační sítě
8. Bílá Šumava
9. Záchrana tváře šumavského domova – vytvoření Souboru památek
10. Bezpečná Šumava
11. Rozvoj poznávání Šumavy

Autor: Milan Kilián

21.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
5

Národ krabičkářů. Čeští zaměstnanci si nejčastěji nosí k obědu jídlo z domova

Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

AKTUALIZOVÁNO

Ke stávce se připojilo na sedm tisíc ordinací. Zavřely i některé lékárny

Zhruba třetina praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů dnes neotevřela své ordinace na protest proti nedostatku financí a proti zavedení elektronického receptu od příštího ledna. K akci se připojila i asi šestina lékáren, které byly půl hodiny mimo provoz.

Úmrtí europoslance Ransdorfa prošetřila policie. Nic protiprávního nezjistila

Pražská policie odložila prošetřování okolností úmrtí europoslance Miloslava Ransdorfa (KSČM) s tím, že nezjistila nic protiprávního. Dnes to uvedl policejní mluvčí Tomáš Hulan. Ransdorf náhle zemřel loni v lednu ve věku 62 let. O prošetření smrti usilovala politikova rodina, která skon dávala do souvislosti s Ransdorfovým zadržením ve Švýcarsku.

Miliardář Soros převedl většinu svého zbylého jmění na Fond otevřené společnosti

Investor George Soros převedl 18 miliard dolarů na jím založenou síť neziskových organizací Fond otevřené společnosti, která je podle mediálních ohlasů druhou největší filantropickou grantovou skupinou v USA. Částka představuje většinu odhadovaného Sorosova jmění.

Úroky hypoték v září vzrostly. Za celý rok se čekají rekordní objemy

V září vzrostla průměrná úroková sazba u hypotečních úvěrů na 2,04 procenta. Objemy i počty oproti srpnu ale klesly. V průběhu let byl přitom častěji větší zájem o hypoteční úvěry v září než v srpnu. V devátém měsíci letošního roku počty sjednaných hypoték meziměsíčně klesly o 274 smluv na 8235.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení