Alice více než rok pracovala u soukromého zaměstnavatele. Až těsně před odchodem ze zaměstnání zjistila, že jí nadřízený četl nejen maily, ale i další internetovou komunikaci. „Nejvíce mi vadilo sledování Messengeru, komunikuji zde hodně s rodinou, což znamená, že řeším velmi osobní věci, myslím, že mému zaměstnavateli do toho nic není," uvedla Alice, která chvíli zvažovala i trestní oznámení. „Oznámení jsem nakonec nepodala, prokazování by bylo složité a za návštěvu inspektorátu práce, nebo případné tahanice u soudů, mi ten člověk vážně nestojí," dodala.

Přečtěte si: Šéf vojenských špionů: Obsah zpráv číst nebudeme!

Ano, prokazování je velmi složité. Podobných případů má Úřad pro ochranu osobních údajů jen pár do roka. Pravidelně se však opakují. Pokud bude mít dotčený dostatek důkazů, hrozí za porušení tajemství dopravovaných zpráv nemalé tresty. V případě, že se „šmírování" dopustí rodinný příslušník, můžeme dojít k občanskoprávnímu sporu, v případě zaměstnavatele je situace jiná.

Podle inspektorátu práce v rámci paragrafu 316 směřují podněty spíše na kamerové záznamy. Případy, kdy by si zaměstnanec stěžoval na čtení internetové komunikace je nepoměrně méně. Zaměstnavatel své lidi nesmí podrobovat kontrole pošty.

„Zaměstnavatel by se mohl dopustit porušení zákoníku práce. V případě rodinných příslušníků by se jednalo o občanskoprávní spor," řekl mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů David Pavlát. 

Čtěte také: Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Kdo má právo číst zprávy jiných osob? Nikdo! „Zprávy jsou logicky určeny adresátům. Případný odposlech musí nařídit soud. Jinak se může jednat o porušení tajemství dopravovaných zpráv podle trestního zákoníku," pokračoval Pavlát.

Sporná situace nastává ve chvíli, kdy zaměstnavatel sleduje služební email zaměstnavatele. Tady na určitý náhled právo má. Ovšem měl by sledovat pouze příjemce, popřípadě počet přijatých a odeslaných zpráv. Pokud zaměstnavatel svému podřízenému nevěří, může jej kontrolovat po předchozím vyrozumění, na které obě strany přistoupí.

Inspektorát práce v uplynulých letech neřešil online sledování zaměstnanců, ale spíše kamery nainstalované na pracovišti, popřípadě GPS ve služebních vozech. „V případě kontrol sledovacích zařízení, konkrétně kamer a zařízení GPS, mnohdy není konstatováno porušení příslušných ustanovení pracovněprávních předpisů. Avšak v minulosti se vyskytly případy, kdy zaměstnavatel přímo neinformoval zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobu  jejího provádění," řekl Luboš Záveský z oblastního inspektorátu hlavního města Prahy.

Mohlo by vás zajímat: Američtí špioni varují před eskalací napětí ve světě

Podle Záveského byla v roce 2015 zjištěna dvě porušení uvedeného ustanovení. O rok později jich inspektorát přijal sedm. "U jednoho zaměstnavatele došlo k porušení zákoníku práce, tedy nepřiměřené kontrole ze strany zaměstnavatele," dodal Záveský.

V posledním případě šlo o porušení zákoníku práce, zaměstnavatel totiž hned ve třech případech prováděl nepřiměřenou kontrolu. Hlavně se jednalo o to, zda jeho zaměstnanci neužívají pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky, tedy výpočetní techniku a telekomunikační zařízení, případně i pracovní dobu. Zaměstnavatel ke kontrolám využil hned několik mechanismů najednou a to GPS zařízení, kamery, přímé a skryté sledování zaměstnance.

Přečtěte si: Nová civilní stráž v Mostě má pomoci zvládnout soužití tam, kde jsou problémy

Je také potřeba mít na paměti, že "Trestný čin – porušení dopravovaných zpráv" platí stejně pro dopisy jako veškerou elektronickou komunikaci. Zvláštní opatrní by měli být uživatelé Facebooku, respektive aplikace Messenger. Jakmile se vlastník jednou někde přihlásí, není problém se do ní nabourat. Změna hesla pomůže, ovšem šikovný hacker si poradí i s tím.

Zločin a trest Trestní zákoník, paragraf 182 říká, že takovému pachateli hrozí až dva roky vězení. Šest měsíců až tři roky dostane ten, kdo čin spáchá jako člen organizované skupiny, ze zavrženíhodné pohnutky, způsobí škodu, nebo mu to přinese značný prospěch. Jeden až pět let, nebo finanční postih hrozí těm, kteří jsou úředními osobami, způsobí škodu velkého rozsahu, nebo získají prospěch velkého rozsahu.
Zaměstnavatel stále nemá právo na následující informace o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti, trestněprávní bezúhonnosti.

Nepřehlédněte: DVA POHLEDY: Máme se bát, že skončíme v rakvích z papíru?