Talentované děti se často při vyučování projevují jako zlobivé a nepozorné. Má vůbec učitel šanci ve třídě plné 30 žáků poznat nějakou jejich mimořádnost?

Určitě je to obtížné, zvláště v předškolním a mladším školním věku, kdy je nadání často skryté. Učitelé by si tedy měli všímat jakýchkoli zvláštností, pozitivních i negativních, komunikovat o nich s rodinou a následně je poslat na psychologické a speciálně pedagogické vyšetření. Za pomoc v každé třídě rozhodně považuji asistenta pedagoga.

Jak se nadání zjišťuje? Od kolika let se děti testují?

Testování se provádí od tří let. Ale už před tímto věkem lze dítě sledovat, rozvíjet, konzultovat s rodiči. Identifikace nadání u dítěte je složitý komplexní proces, na němž se podílejí v první fázi zejména rodina a učitelé. Následuje psychologické a speciálně pedagogické vyšetření.

Ani vyšetření standardizovanými metodami však není jednoduché, protože do něj vstupuje řada faktorů, které mohou tento proces ovlivnit. Důležitá jsou kontrolní vyšetření a dlouhodobé sledování projevů dítěte.

Setkáváte se častěji s nadanými nebo dvakrát výjimečnými dětmi?

Jednoznačně s dvakrát výjimečnými. Téměř všichni naši klienti trpí nějakým hendikepem nejčastěji poruchou autistického spektra (Aspergerovým syndromem), poruchou pozornosti a aktivity (ADHD), specifickými poruchami učení nebo vývojovou dysfázií (narušený vývoj řeči pozn. red.). I „pouze" nadané děti mohou trpět emocionálními problémy (úzkostmi, depresemi) nebo jsou sociálně nevyzrálé.

Mají tedy děti vybočující svým intelektem problém začlenit se do třídního kolektivu?

Začlenění do třídního kolektivu bývá zásadní problém u těchto dětí. Největší problém mají nadané děti s hendikepem, které často potřebují podporu asistenta pedagoga. Nadané děti potřebují partnery, kteří sdílejí podobné zájmy a jsou jim vlastní stejně zralé myšlenkové pochody. Proto si často snaží najít starší kamarády. Některé nadané děti však trpí tím, že si nemohou odpovídající kamarády nalézt, v kolektivu vrstevníků se cítí osamocené a nepochopené. Je však i řada nadaných, kteří se začleněním potíže nemají.

Na vašem webu uvádíte, že nadané děti jsou mnohem ohroženější v psychickém vývoji a sebeprosazení v dospělosti.

Nadané děti mají zvýšenou schopnost intenzivně vnímat věci a jevy, které jiní přehlížejí, silněji prožívat vztahy ostatních k vlastní osobě. Důsledkem bývá uzavírání se do sebe, izolovanost. Během adolescence si většina nadaných začne uvědomovat, že má větší schopnosti, a to často hned v několika oblastech. Mají proto celou řadu zájmů. Problém však nastává v době, kdy si mají zvolit profesionální orientaci. Obvykle mají těžkosti rozhodnout se právě pro jednu oblast. (mrak)

Plzeň má 23 malých géniů: Super talentované děti mají ve školách zvláštní režim

Plzeň - Ještě než nastoupí do první třídy, umí počítat do stovky, zajímají se o vesmír nebo s nadšením sledují dokumentární pořady. Řeč je o nadaných dětech vybočujících nejenom svou nadprůměrnou inteligencí, které potřebují odlišný přístup od pedagogů. Jak s mimořádnými talenty pracují učitelé plzeňských základních škol?

Dokument z odboru školství, mládeže a tělovýchovy uvádí, že v Plzni se v současnosti jedná o 23 jedinců. Další žáci však teprve nutné vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně absolvují. Lze tedy očekávat, že počet nadaných dětí ještě mírně vzroste.

Podle vedoucí odboru Dagmar Škubalové je běžnou praxí, že malí talenti chodí na vybrané předměty do vyšších ročnících. „Individuální vzdělávací plán není běžný, rodiče ho neupřednostňují," konstatovala.

Uvedenou skutečnost potvrzuje ředitel plzeňské 21. ZŠ Martin Prokop, kterou navštěvuje šest nadaných chlapců a děvčat. Pět z nich je na prvním stupni: „Mimořádné schopnosti se u nich dají rozpoznat už v předškolním věku. Nejvíce je to vidět na matematice, proto je na tento předmět dáváme do jiných tříd. Třeba druháci zvládají látku pro třeťáky i čtvrťáky."

Prokop nevyloučil, že pokud se bude tato skupina rozšiřovat, začne uvažovat o zřízení speciální třídy.

Socializace je nutná

Proti ní se však ohradila zástupkyně pro I. stupeň Ilona Jehličková, působící na 20. ZŠ. Ruku v ruce s nadáním se totiž u dětí objevují různé poruchy, například pozornosti, učení či emocí. „Proto je dobré, aby byli se svými spolužáky a socializovali se," vysvětlila.

Psychologové tady diagnostikovali mimořádné nadání u dvou druháků. „Zůstávají ve své kmenové třídě. Jsou s prací rychle hotovi, takže dostávají více úkolů," řekla.

Rozvíjet schopnosti u nadaných dětí a zároveň je neodtrhnout od svých vrstevníků se snaží také na 28. ZŠ v Lobzích.

Od září se nově pedagogové věnují třem skupinám (konkrétně jde o 1. třídu, 2.-3. třídu a 4.-5. třídu). Nejintenzivnější je práce s prvňáky, kteří absolvují čtyřikrát v týdnu odděleně hodinu matematiky.

„Děti by se při obvyklé hodině nudily, takže při výuce hodně střídám činnosti," nastínila jejich učitelka Stanislava Hlavinková. Na starosti má čtrnáctičlennou skupinu. Pěti dětem už odborníci potvrdili výjimečné schopnosti, ovšem rovněž u ostatních se projevují nadprůměrné schopnosti.

Hlavinková v klasické třídě postupuje metodicky a volí pomalejší tempo. „S nadanými žáky tvoří vysvětlování úplně nejmenší část hodiny. Na spoustu věcí totiž přijdou úplně sami a vzájemně se obohacují. Spíš jim kladu otázky a motivuji je," sdělila pedagožka, jejíž svěřenci ostatní předměty absolvují se spolužáky. „Jejich začleňování do běžné třídy je důležité. Nechceme, aby vznikla elitářská skupina," uzavřela.