„Dopustí se ho ten, kdo zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. Co se týká peněžitých sankcí, lze provinilci uložit pokutu do 10 000 korun a v případě opakovaného spáchání až 15 000 korun," říká advokátka a specialistka na správní právo Tereza Chalupová. Dodává, že v úvahu přicházejí i jiné tresty, například napomenutí.

Snaha ochránit úředníky je jednou z nejzřetelnějších změn, které novela zákona přináší. Právě tato část se stala jablkem sváru při schvalování normy v parlamentu i Senátu. „Hlasoval jsem kvůli tomu proti celému přestupkovému zákonu. Urážku úřední osoby lze lehce zneužít proti každému, kdo se bude na úřadě domáhat svých práv," říká poslanec Marek Benda (ODS).

Podle jeho stranického kolegy, senátora Jaroslava Kubery, sankce nic nevyřeší, a navíc mohou nastat problémy při vymezení skutkové podstaty. „Jak lze spolehlivě rozpoznat, co byla anebo nebyla urážka či pomluva úředníka?" klade si otázku. Úřad práce v tom má ale jasno. Ročně eviduje zhruba 400 napadení svých zaměstnanců. Ve třinácti případech bývá útok spojen s poškozením majetku. A průměrně ve čtrnácti případech ročně dojde k fyzickému napadení úřednice.

„Výsledkem je mnohdy zbytečný odchod kvalifikovaných zaměstnanců, kteří už nechtějí a ani nemohou snášet trvalé napětí na pracovišti," konstatuje generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.