Zdá se to neuvěřitelné, ale nástupce Václava Klause si občané možná zvolí sami. Poslanci v pátek poslali do závěrečného čtení ústavní zákon o přímé volbě prezidenta republiky. Příští středu rozhodnou definitivně.

Aby norma prošla, musí pro ni zvednout ruku nejméně 120 členů dolní komory. Koalici tedy scházejí dva opoziční hlasy. Sociální demokraté patří k nejhlasitějším zastáncům plebiscitu. Zároveň ale prosazují změnu prezidentských pravomocí. Ačkoli všemi zvolený prezident by měl silný mandát, ČSSD mu chce přistřihnout křidýlka. Kromě omezení jeho beztrestnosti na dobu výkonu funkce i povinnosti zastavit či zkrátit trestní stíhání jim jde především o způsob jmenování členů rady České národní banky. „V dobách finančních a ekonomických turbulencí by bylo nezodpovědné tak důležitou pravomoc svěřit jedinému člověku,“ vysvětluje šéf poslanců soc. dem. Jeroným Tejc.

Klaus souhlasí s ČSSD

Marek Benda (ODS) ale namítá: „Není tomu tak dávno, kdy Ústavní soud byl ochromený, protože senátoři blokovali prezidentovy návrhy na jeho doplnění. V případě ČNB by to mohlo mít fatální následky.“ ČSSD chce, aby bankovní radu potvrzoval buď Senát, nebo alespoň premiér. Na její straně je i Václav Klaus. „Já jsem se strašně zlobil před deseti dvanácti lety, kdy se do naší ústavy dostalo, že členy bankovní rady jmenuje prezident. Považoval jsem za ironii dějin, že jsem jako dáreček tuhle výsadu, kterou jsem zásadně kritizoval, nakonec dostal já,“ uvedl tento týden prezident.

Pokud ODS či ČSSD ustoupí, zákon posoudí horní komora, kde budou mít rozhodující slovo sociální demokraté. „Zažil jsem potupnou volbu v roce 2008 a už tím podruhé nechci projít, takže zvednu ruku pro přímou volbu bez jakýchkoli podmínek,“ řekl Deníku předseda jejich klubu Petr Vícha.

Přímá volba