Poslanci totiž propustili do druhého čtení dva návrhy novely trestního řádu, tzv. náhubkového zákona. Od letošního dubna platí úprava, podle níž se zakazuje identifikace obětí v médiích. Obecně prospěšnou zásadu ale pokroutili zákonodárci schválením dodatku z dílny Marka Bendy (ODS). Ten prosadil, že zákaz se týká i zveřejňování odposlechů. Čímž se nasadil náhubek novinářům, kteří získají citlivé informace. Nejznámější jsou kauzy archivu zavražděného podnikatele Františka Mrázka nebo fotbalových činovníků.

Benda: zveřejňování odposlechů má být trestné

Díky zveřejněným odposlechům se občané například dověděli, že poslanec Ivan Langer (ODS), zvaný Íčko, lobboval za stavební firmu svého známého. Podobné úniky politikům pochopitelně vadí. Benda nadále tvrdí, že zveřejňování policejních záznamů a soukromých telefonních hovorů má být trestný.

Ve středu se ale nepostavil proti novelám, které předložila Kateřina Jacques a ministr pro lidská práva Michael Kocáb. V principu ani jedna totiž zveřejňování tajných materiálů nepovoluje. Zákaz ale přesouvá na verdikt soudu, který má rozhodnout, zda jde o veřejný zájem. Pokud by rozhodl, že je, občané by se o všem mohli dovědět bez sankcí pro média. I v opačném případě se však pokuty mají zmírnit, a to z milionu korun na 200 tisíc, respektive z pěti na milion. I trest odnětí svobody by měl být nižší, a to jeden rok oproti současným pěti letům.

Čtěte také: Vláda chce sundat novinářům náhubky