Kriticky se k lesům vyjádřil také emeritní děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Vladimír Simanov, podle něhož je současný stav nejhorší, jaký lesníci pamatují. Podle vedení státního podniku Lesy ČR jsou na vině zejména extrémní výkyvy počasí.

"Ekologická katastrofa tu nepochybně je a bude se šířit," řekl náměstek. Zdůraznil následky odlesnění, jako je eroze půdy a nedostatečné zadržení vody v krajině. Podle Dolejského v současnosti dávají lidé v anketách najevo, že jim u lesů nejde o maximalizaci zisku, ale o udržitelnou krajinu.

Lesy ČR a také ministerstvo zemědělství, pod něž tato firma spadá, podle něj na situaci reagovaly nedostatečně a hlavně pozdě. O narůstajících problémech tyto instituce věděly několik let. Rozsah katastrofy podle Dolejského ukazuje to, že ani při mnohem více diskutované kalamitě na Šumavě nebylo v letech 2008 až 2012 vytěženo tolik dřeva, co na severu Moravy v roce 2016.

Podle odborníka na lesní hospodářství Simanova je na vině nejen sucho a kůrovec, ale zejména "nerespektování lesnických zásad ochrany lesů". Problém vidí ve vysokém průměrném věku lesů, s věkem totiž klesá odolnost stromů proti větru a také se snižuje jejich cena. V roce 2016 byla průměrná doba obmýtí (plánované produkční doby lesa) 115 let, zatímco v roce 1970 šlo o 102 let. Přestárlé porosty podle Simanova způsobí problémy v budoucnu, obnova lesů je nedostatečná.

Generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád zdůraznil vliv klimatické změny a extrémní výkyvy počasí. Podle současné legislativy produkce v lesích nespadají do krizového režimu, což lesníkům svazuje ruce. "Myslíme si, že by to tak být mělo," uvedl Szórád, který s návrhem na změnu oslovil vládu. Je podle něj potřeba přijmout mimořádné opatření, přesto úplné zastavení kůrovcové kalamity není možné.

Kůrovec letos není na ústupu, podle ředitele zástupců Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petra Skočdopole vylétl již 15. dubna, tedy o měsíc dříve než loni. Společnost spravuje přes 40.000 hektarů lesa. Soukromí vlastníci lesů státu vytýkají i to, že je v boji proti kůrovci nepodporuje dostatečně. Potřebovali by zejména více vagónů ČD Cargo pro odvoz dřeva a snazší udílení víz pro zahraniční dělníky v lesích. Bez toho není možné kůrovcové dřevo rychle zpracovat.

Objem dřeva napadeného kůrovcem byl loni téměř 5,5 milionu krychlových metrů. Nejhorší je situace na severu Moravskoslezského a Olomouckého kraje, dále na jihu kraje Vysočina a v části Jihočeského a Plzeňského kraje. Nejpostiženější jsou smrkové porosty.