Kliknutím zvětšíteK Napoleonovu vpádu do Rakouska, který okrajově zasáhl také jih a západ Čech a Moravy, došlo poté, co Británie, Rusko a Rakousko uzavřely proti agresívní expanzivní politice francouzského panovníka společnou deklaraci. Tato smlouva, podepsaná 28. července 1805, dala vzniknout tzv. Třetí koalici a pro Napoleona znamenala riziko obranné války na několika frontách. Aby se tomu vyhnul, rozhodl se napadnout Rakousko jako první, a otevřít si tak cestu do Ruska. Dne 10. listopadu 1805 začali francouzští vojáci pronikat i na české a moravské území a brzy stanuli před branami velkých měst.
Hrůzné scény v paměti
V sobotu 16. listopadu podlehla vojska Třetí koalice Napoleonovi v bitvě u Schöngrabernu v Dolním Rakousku. Francouzi také obsadili Vídeň, odkud rakouský císař František I. Uprchl nejdříve do Brna, a když se Napoleonovi vojáci přiblížili i sem, dále do Olomouce. V Brně nastala panika – kdo mohl, snažil se vyvézt co nejvíce majetku z města dříve, než do něj vstoupí francouzská armáda.
„Dne 18. listopadu přijelo zase mnoho set vozů k odvezení zásob. Hluk – zděšení všech obyvatel Brna bylo nepopsatelné. Všechno se pletlo dohromady – balilo se a schovávaly cennosti a ustrašené očekávání věcí bylo patrné v tváři každého. Magistrát dal oznámit: Při vstupu nepřítele je třeba chovati se klidně a přátelsky – zdržeti se všech nadávek – čeleď a děti držet doma, domy míti zavřené atd.“ napsal v unikátním deníku, jenž knižně vyšel pod názvem „Moje utrpení v Trasslerově domě v Brně za přítomnosti Francouzů“, brněnský měšťan Kajetán Unterweeger.
V úterý 19. listopadu 1805 začala francouzská vojska obě moravská města, Brno i Jihlavu, bez boje obsazovat.
„Scény, které se tu odehrály, zůstanou každému obyvateli Brna hrůzně zapsány do paměti,“ vzpomínal Unterweeger. Ačkoli se město předem vzdalo, na několika místech přece jen došlo k ojedinělým srážkám. Pod Špilberkem se postupující francouzští jízdní myslivci střetli se čtyřčlennou hlídkou rakouských dragounů, jež na ně začala pálit. Následoval krátký sečný střet, z něhož se dragouni dokázali vymanit a ujet. U městské Židovské brány zase Francouzi posekali ruského vojáka, který se opozdil při předchozím průjezdu části ruského vojska.
Na následující den ohlásili Francouzi slavnostní příjezd Napoleona. Francouzský císař dorazil v doprovodu své gardy kolem 13. hodiny. Ve městě se začalo špitat, že Brno se stane posledním bodem odporu francouzské armády, Napoleon měl ale s polohou bojiště jiné plány. Chtěl spojence vylákat do mírně zvlněného terénu mezi Brnem a Slavkovem.
Další Napoleonův kontingent mezitím pod velením maršála Jeana-Baptista Julesa Bernadotta pochodoval po pražské silnici přes Znojmo a Moravské Budějovice k Jihlavě. Sám maršál Bernadotte se dostal do Jihlavy v sobotu 23. listopadu a ubytoval se v hostinci U divého muže. (Tento hostinec mimochodem existuje na jihlavském náměstí dodnes a je možná nejstarším dochovaným hostincem na světě, protože se v něm nepřetržitě vaří již od roku 1540. V roce 1825 sice došlo k částečné přestavbě domu, v němž se nalézá, a při té příležitosti změnil jméno na hostinec U tří knížat, ale jinak stojí stále na tomtéž místě, kde jeho personál obsluhoval hosty už v pozdním středověku.)
Útrapy okupace
Příchod francouzských vojsk sice nepřinesl moravskému venkovskému ani městskému obyvatelstvu velké ztráty na životech, ale znamenal pro ně mimořádné materiální i finanční zatížení. Vojáci požadovali boty, proviant, píci pro koně, finanční dávky a na řadě míst docházelo i k bezohlednému rabování. Jenom vojsko, které obsadilo Brno, trvalo podle Unterweegera na tom, že musí den co den od města dostat „26 tisíc liber masa, 20 tisíc bochníků chleba a 14 tisíc porcí ovsa a sena“.
Majitelé a správci domů, v nichž byli ubytováni francouzští vojáci, se museli starat nejenom o jejich stravování, ale také o pohodlí. „Do našeho prvního poschodí byl přikázán generál Duboul – přišel jeho ubytovatel a žádal šest čistých postelí a nábytek se vším pohodlím – když však našel všechny pokoje bez nábytku, klel a nadával jako posedlý, protože nic nenašel,“ píše Unterweeger. Generál se nakonec ubytoval v hostinci U černého orla, do domu, který Unterweeger spravoval, však nechal nastěhovat 22 mužů.
„Všichni tito lidé řvali, že chtějí jíst a pít, otevřeli násilím všechny dveře, které byly zavřené, a ubytovali se podle svého pohodlí. Musel jsem hned vytopit pět pokojů, donést do domu maso, vařit, ohřívat, dát přinést přikrývky, prostěradla, která byla uložena v uzamčené místnosti pro arcivévodu Rainera z dodávky slavného gubernia, a až v jednu hodinu v noci jsem byl šťasten, že jsem toho vyhladovělého vlka nakrmil a napojil a přivedl ke klidu – rád, že jsem vyvázl životem. Druhého rána v devět hodin začal tento shon po žrádle a chlastu nanovo,“ vzpomínal Unterweeger, jenž čelil podobným útrapám od okupačních vojáků i nadále.
Předzvěst velké bitvy
V neděli 24. listopadu nechalo velení francouzské armády v Brně přečíst vojákům při slavnostní výměně stráží tištěnou zprávu následujícího znění. „Podařilo se nám přece dobýt Benátsko, Tyrolsko, Rakousko, Čechy a Moravu s pevným městem Brnem a pevností Špilberkem, naše vítězné zbraně mají tedy volný spojený prostor od Jaderského moře až ke světovému moři (oceánu).“
Francouzské jízdní jednotky postoupily během posledních listopadových dní až do Vyškova, kde se přímo v ulicích města střetly 28. listopadu s rusko-rakouskými vojsky postupujícími od Olomouce k Brnu. Výsledkem této srážky bylo, že jezdci Napoleonova předvoje ustoupili podél císařské silnice směrem na Brno. Spojenecký předvoj, který mohl v tomto boji využít značnou přesilu, postoupil k Rousínovu a dále k Holubicím, v zády s hlavními vojsky ruského cara Alexandra a rakouského císaře Františka.
O žádné velké ani významné vítězství ale nešlo. Napoleon sám vydal ještě před srážkou svým vojákům ve Vyškově rozkaz, aby se před příchodem rusko-rakouských vojsk stáhli, jenom zřejmě nečekal, že vojska soupeřů dorazí do tohoto města tak rychle. Nehodlal však dále neúnosně prodlužovat operační linie a toužil svést rozhodující bitvu, pro niž si již předem vyhlédl a prozkoumal terén. „Dne 1. prosince se říkalo, že císař Napoleon očekává posilu od Bernadottovy armády, která stála u Jihlavy a Třebíče, aby se pak s většími silami mohl odvážit bitvy. Při odchodu z Brna řekl hlasitě: chce prý udělat konec malým srážkám a podniknout vše, aby si zjednal klid nebo všechno ztratil,“ zapsal Unterweeger.
Během pátku 29. listopadu soustředil Napoleon na malém prostoru východně od Brna asi 56 tisíc mužů, jež během dalších dnů posílil příchod zmíněného Bernadottova sboru. Počet francouzských vojáků tak dosáhl zhruba 70 tisíc. Rozhodující střetnutí u Slavkova se blížilo.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
