Zrušení karenční doby si přejí podle Soni Markové (KSČM) zaměstnanci i rozumní zaměstnavatelé. Uzákonění takzvaného zdravotního volna, jak o něm mluví koaliční sociální demokraté, může být podle ní jen doplňkem. Předloha by mohla podle Markové ušetřit peníze z veřejného zdravotního pojištění, když nemocní zaměstnanci nenakazí v práci své kolegy.

„Nevím, kteří rozumní zaměstnavatelé se přiklání k tomuto návrhu," zdůraznil Pilný s poukazem na záporná stanoviska zaměstnavatelských svazů. Zavedení karenční doby podle Pilného snížilo zneužívaní nemocenské a žádné epidemie onemocnění kvůli tomu nenastaly. Podle Vilímce jsou snahy o zrušení karenční doby populární, zaměstnavatele by to ale poškodilo.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění. Pokud by předloha KSČM prošla, zaměstnavatel by hradil 60 procent i první tři dny.

V sociálním výboru hlasovali pro novelu přítomní členové za komunistickou stranu, vládní ČSSD a opoziční Úsvit. Proti byli poslanci opozičních TOP 09 a ODS a vládního hnutí ANO, lidovecký zástupce se hlasování zdržel.

Shoda v tripartitě

Obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech zanesla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL do koaliční smlouvy. Podmínkou je ale shoda v tripartitě, která není. Ministři se v polovině dubna neshodli na stanovisku k obdobnému senátnímu návrhu. Sociální demokraté hlasovali pro kladné nebo pro neutrální stanovisko, ostatní zase neprosadili záporný postoj.

Takzvanou karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud karenci k pololetí 2008 zrušil, kabinet ji prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.