Komise pro důchodovou reformu, která kromě jiného připravuje i změny III. pilíře penzijního systému, navrhuje, aby se dobrovolné penzijní spoření otevřelo také pro děti, respektive pro jejich rodiče, kteří by jim mohli začít spořit na důchod v podstatě už od narození a dostali by na to i klasický státní příspěvek. Dnes to nelze, penzijní spoření je podmíněno zletilostí. „Je to velmi důležité řešení. Aby spoření mělo smysl, je třeba peníze ukládat dlouhodobě, třeba 30 či 35 let," uvedl včera pro regionální Deník předkladatel návrhu a šéf jedné z odborných skupin důchodové komise Vít Samek.

Podporu má přitom také 
u ostatních kolegů, kteří už několik měsíců plánují budoucnost penzijního systému. „Takové rozšíření možnosti, aby
i rodiče mohli spořit ve III. pilíři pro své děti, považuji za pozitivní. Penzijní spoření by se tím připodobnilo třeba stavebnímu spoření. Koneckonců 
i pořízení vlastního bydlení je důležitou formou zajištění na stáří," říká ekonom a člen důchodové komise Patrik Nacher. Srovnání se stavebním spořením je namístě. Ze zhruba 4,3 milionu uzavřených smluv o stavebním spoření je totiž asi 650 tisíc smluv uzavřeno pro nezletilé osoby.

Vybrat? A kdy?

Ohledně možnosti „dětského spoření" na penzi ve III. pilíři se ale ještě povede debata. Na rozdíl od „stavebka" je to běh na delší trať. Je nutné upřesnit, kdy přesně by potomek mohl nakládat s penězi spořenými rodiči. To je jedna z věcí, na které apeluje Asociace penzijních společností (APS).

„Návrh na snížení vstupní věkové hranice pro spoření na penzi je určitě krok správným směrem. Zároveň s tím by se však měla vyřešit možnost předčasného výběru alespoň části naspořených peněz, mám na mysli zavedení obdoby dříve platné výsluhové penze," uvedl včera pro Deník mluvčí APS Jan Sedláček. Pokud by se spořilo „od nuly do sedmdesáti let", ubíralo by to podle Sedláčka na atraktivitě.
Toho se obává třeba analytik finančněporadenské společnosti Partners Aleš Tůma. „Je pravda, že čím dřív se začne, tím lépe. Ale spořit na důchod od kolébky je už trochu extrémní," míní Aleš Tůma. 
„Z našich zkušeností víme, že klienti pro děti obvykle spoří na studia nebo na startovací bydlení. Nemyslím si, že by tahle konkrétní změna výrazně zvýšila zájem o III. pilíř. Ten spíš zvýší některé jiné uvažované změny ve směru vyšší likvidity úspor," říká Tůma.

Chybí motivace

Nápadů, jak III. pilíř vylepšit, je více. Experti se například baví o možnosti vtáhnout do něj více firmy, aby svým zaměstnancům přispívaly. Dneska 
v průměru dávají asi 600 korun měsíčně. Stejně tak by to chtělo více motivovat i lidi. Když v roce 2012 Nečasova vláda zvýšila hranici pro státní příspěvek nad 300 korun měsíčně, zvýšila se průměrná úložka jen o 100 až 200 korun. Dnes příspěvek klienta do III. pilíře (včetně peněz od státu) dosahuje 3,1 procenta průměrné mzdy, přitom ve stáří by III. pilíř měl nahrazovat šest až 12 procent průměrné mzdy.

Bývalá vláda sázela na II. pilíř, který ale tento kabinet zruší, a to nejspíše už v roce 2016. „Za sebe ale zrušení II. pilíře považuji za chybu. Nejsem jeho zastáncem a kritizoval jsem ho, ale na druhou stranu není dobré ho překotně rušit, místo toho, abychom se rozumně bavili o tom, jak ho třeba změnit. Do penzijního systému tak jako tak musíme doplnit prvek zásluhovosti," říká člen komise ekonom Patrik Nacher. Podle něj šlo z II. pilíře odstranit několik nelogičností, třeba dát lidem možnost vystoupit z něj (což dnes nelze) nebo naopak umožnit spoření i lidem nad dnešní limit 35 let.

Současný systém důchodů
I. pilíř – jde o „státní důchody". Průběžné financování, kdy aktivní zaměstnanci „platí" ze svého pojištění na seniory.
Demograficky to ovšem nevychází, seniorů je čím dál víc. Každý rok si tak stát musí na penze půjčit přes 50 miliard korun.

II. pilíř – dobrovolné spoření na penzi, kdy stát lidem umožnil, aby tři procenta ze svého 28procentního odvodu místo do státní kasy poslali na své spoření u penzijních společností. Dvě procenta navíc ale musejí poslat ze své mzdy. Celkem tak spoří pět procent. Vláda, především ČSSD, chce II. pilíř zrušit, protože prý oslabuje stabilitu I. pilíře.

III. pilíř – velmi populární penzijní spoření. Má ho pět milionů lidí. Stát nabízí měsíčně střadateli příspěvek až 230 korun, pokud ukládá aspoň tisícovku.