Stížnost chystaná právníky Milanem Hulíkem a Hanou Marvanovou je založena na tom, že amnestie porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými, kterým je uzavřena možnost domoci se jejich nároků.

„Bylo upřednostněno právo obžalovaných, potenciálních pachatelů, na spravedlivý proces. Ale upřen tím byl spravedlivý proces – možnost domoci se majetkových nároků – poškozené straně. Domníváme se, že je to v rozporu s Listinou základních práv a svobod," vysvětlila Marvanová.

Případný návrh na zrušení části amnestie bude pro ústavní soudce zcela novou věcí, pro kterou chybí precedens. „V historii českého ústavního soudnictví jsme dosud nic takového nezaznamenali," řekl generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Výsledek nelze předjímat. Záleží prý na tom, jak bude návrh vypadat a jaké argumenty do něj jeho autoři zapracují.

Prezident na Nový rok vyhlásil amnestii, která kromě jiného nařídila zastavit trestní stíhání, jež trvají déle než osm let a u nichž trestní sazba nepřekračuje deset let vězení. Tento krok, který znamená zastavení některých závažných hospodářských kauz, je široce kritizován.

Celý národ by měl držet palce

Jména svých kolegů, kteří jsou ochotni část Klausovy amnestie u Ústavního soudu napadnout, ale Dernerová v tuto chvíli uvádět nechtěla. „Celý národ by nám měl držet palce. Je to opravdu ostudné," poznamenala o amnestii. Na Ústavní soud by se ráda obrátila nejpozději ve středu.

V televizních Otázkách Václava Moravce dnes předseda ČSSD Bohuslav Sobotka i místopředseda vládní TOP 09 Miroslav Kalousek nevyloučili, že k návrhu se formálně připojí i jejich senátorské kluby. Vládní i opoziční strana mají s rozsahem amnestie problém.

„Amnestie se mi vůbec nelíbila a byla jsem z toho zoufalá," vysvětlila Dernerová, proč se rozhodla oslovit právníky. Soudy by po podání návrhu měly při posuzování, zda se určitého případu amnestie týká, začít postupovat obezřetněji a zpomalit tempo rozhodování.

Předsedkyně Nejvyššího soudu řekla Iva Brožová v České televizi připustila, že podobný návrh může být podroben zkoumání, zda je v souladu s ústavou. Nechtěla se ale vyjadřovat k tomu, zda má takováto stížnost šanci na úspěch.

Objeví se možnost, aby lidé vymáhali peníze po státu?

Milan Hulík v Otázkách Václava Moravce upozornil, že poškození občané se po amnestii už nikdy nebudou schopni domoci svých nároků. Poté, co amnestie zastavila trestní stíhání, měli by se o škodu soudit v civilním řízení, kde ale platí tříletá promlčecí lhůta.

Stížnost začal psát v sobotu, dnes chce mít koncept připravený. Konzultovat ji ještě hodlá s Marvanovou a definitivní text by mohl být hotový připraven v pondělí. „Jmenuje se to Návrh skupiny senátorů podaný Ústavnímu soudu na zrušení části právního předpisu, v tomto případě amnestie, jejího článku dvě," upřesnila Marvanová.

„Je to poprvé od Bělohorských konfiskací, kdy nakradený majetek zůstane pachatelům, zlodějům, zatímco ti, kteří byli poškozeni, kterým byl majetek odcizen, se už nikdy nebudou moci domoci jeho navrácení nebo alespoň nějakého odškodnění," podotkl v televizi Hulík.

Předseda ČSSD Sobotka dnes upozornil, že pokud Ústavní soud uzná, že amnestie poškodila práva poškozených, objeví se možnost, aby lidé vymáhali peníze po státu. Místo toho, aby škody zaplatili tuneláři, zaplatí je stát, varoval.