Nynější volná volba exekutora se podle poslanců Úsvitu neosvědčila. Vede podle nich k obchodu a přeprodávání pohledávek. „Lidé dluhy platit musí, nesmí se z toho ale stát byznys," řekl předseda klubu Úsvitu Radim Fiala.

Za legislativní paskvil označil předlohu ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Nebylo by podle něho jasné, kdy se exekuční řízení zahajuje, klíčová rozhodnutí by měla v pravomoci Exekutorská komora a velký prostor ke zneužití exekucí by skýtalo ustanovení, podle kterého by už nebylo nutné předkládat exekuční titul.

Postoj vlády k normě kritizoval předseda hnutí Tomio Okamura. Vinil ji z toho, že není schopna připravit vlastní. Vláda má podle legislativního plánu předložit větší novelu o exekuční činnosti, která by se mohla týkat i teritoriality, do konce roku.

Žádná změna pro dlužníky

Tejc podotkl, že návrh Úsvitu pro dlužníky nic podstatného nemění. Zřejmě by podle něho vyřešil problémy některých menších exekutorských úřadů, kterým by vzrostl počet případů na úkor úřadů větších. Pro Tejcův návrh na vrácení normy předkladatelům hlasovalo 126 ze 129 přítomných poslanců. Odborná skupina by měla předlohu upravit.

Zavedení místní příslušnosti exekutorů navrhoval přidat zhruba před dvěma lety do novely občanského soudního řádu Senát. Sněmovna ale horní komoru přehlasovala. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se obával snížení konkurence exekutorů a vzniku monopolů.