Na konferenci v Praze to dnes uvedly expertky ze zahraničních univerzit, které pracují na výzkumném projektu o prostituci. Podle expertek by se při přípravě normy měl brát ohled nejen na potřeby státu a obcí, ale i na ochranu těch, co nejstarší řemeslo provozují.

„Problém by se měl řešit ze všech stran a neměl by se zaměřovat jen na nejslabší článek. Dělat by se měla správná, ne snadná věc. Doposud se patologie vidí jen v osobě prostitutky. Vůbec nepřemýšlíme o tom, že nabídka je tažena poptávkou,“ uvedla Barbara Havelková z právnické fakulty Oxfordské univerzity.

S posledním návrhem zákona přišla Praha. Podle něj by prostituce měla být legální podnikání. Prostituující by se registrovali, měli by průkazky, podstupovali pravidelné lékařské prohlídky a platili daně. Za porušování pravidel by jim hrozily pokuty. Expertky ocenily, že se návrh zákona v Česku postupně vyvíjí. Represe označily za krok zpět. Přípravu normy podle nich zatím neprovází snaha chránit prostituující před násilím, zbavit je stigmatu nepřijatelnosti a narovnat jejich práva ve vztahu ke klientům. Takový je trend v západních zemích.

Pokračuje v represích

Podle Blanky Hančilové z institutu politologie vídeňské univerzity poslední návrh zákona zatím pokračuje v represích vůči prostituci. „Nedomnívám se, že to povede k dlouhodobému řešení,“ uvedla Hančilová. Podle ní by města a obce místo odsouvání prostitutek a prostitutů na okraj společnosti měly uvažovat o tom, jak by je bylo možné začlenit zpátky do společnosti.

Havelková podotkla, že podle zkušeností z ciziny asi jen desetina sexuálních pracovníků a pracovnic je schopna svou pozici legalizovat. Nesplňují často nutné podmínky. Také zavedení povinných prohlídek prý ke zlepšení nepřispívá. Pasáci a zákazníci totiž nutí mnohem častěji prostituující se zdravotním potvrzením k sexu bez kondomu. Německo povinné prohlídky zrušilo v roce 2006. Místo toho je v zemi možné anonymní testování na pohlavní choroby.

Také kriminalizování zákazníků by podle Lucie Šídové ze sdružení Rozkoš bez rizika, které pomáhá prostitutkám, mělo negativní dopad. Klientů by ubylo. „Ženy by musely snížit ceny a nevydělaly by si. Byly by také mnohem víc nuceny poskytovat služby bez použití kondomu,“ řekla Šídová.

Volají po jednotné normě

Obce mohou na svém území prostituci omezit či zakázat. K regulaci přistoupilo i Dubí na Teplicku u hranic s Německem. Podle starosty Petra Pípala (ODS) dostalo prostitutky z hlavní ulice a zaměřilo se i na zákazníky. V 90. letech podle zjištění radnice podél trasy E55 z Dubí k přechodu Cínovec stávala víc než tisícovka prostitutek. Ve městě fungovalo 39 nevěstinců, oficiálně penzionů.

„Prostitutka je v penzionu host. Pronajímá si pokojíček, zkasíruje zákazníka, odevzdá peníze a jede dál. V koutku sedí pasáci a obchodují s děvčaty. Vyměňují si je,“ popsal Pípal. Podle něj je nutné stanovit jednotnou normu, aby obce věděly, jak mohou postupovat.

Právní úpravu měla prostituce v českých zemích už za Rakouska-Uherska. Tehdy existovaly registrované nevěstince. Za první republiky se zrušily a kuplířství se postihovalo. Za socialismu od roku 1956 byla prostituce trestná jako příživnictví. Tento čin se zrušil v roce 1990. V posledních letech jsou sexuální služby trestné, pokud ohrožují mravní vývoj dětí a provozují se třeba u škol.