K zavedení zdravotního volna jako kdyby nyní nahrávala čísla Státního zdravotního ústavu, podle něhož minulý týden stoupla nemocnost akutních respiračních onemocnění o deset procent, přičemž v šesti krajích připadá na sto tisíc obyvatel 1500 nemocných.

S nápadem zavedení pěti „sick days" do zákoníku práce přišel minulý týden sociálnědemokratický poslanec Roman Sklenák. Podle něho jsou k tomuto návrhu vstřícné jak odbory, tak zaměstnavatelé. Na novele bude pracovat ministerstvo práce a sociálních věcí. „Budeme se snažit získat podporu koaličních partnerů," řekl včera Sklenák, podle něhož zdravotní volno už nyní využívají státní zaměstnanci a lidé ve služebním poměru.

Ochota zaměstnavatelů

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý připustil, že zaměstnavatelé jsou o tomto opatření ochotni diskutovat, především pak o počtu dní, které by měl zaměstnavatel svým pracovníkům proplácet. „Aby výsledek nebyl takový, že by firmy platily svým zaměstnancům další týden dovolené navíc," míní Dlouhý.

Zdravotní volno není v současné době žádnou výjimkou. Loni podle Pojišťovny NN tento benefit poskytovalo 33 procent firem, přičemž jejich počet se zvyšuje. V roce 2014 to byla čtvrtina firem.

Tento benefit poskytují dobrovolně, protože podle právničky Petry Sochorové z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners je pro obě strany výhodnější krátké léčení než dlouhá nemoc. „Pokud zaměstnanec vybere sick days k jinému účelu, než je léčba nemocí, bude postih záviset na konkrétních podmínkách stanovených zaměstnavatelem. V případě striktních podmínek může jít například o zrušení tohoto benefitu," doplnila.

Včera také komunisté potvrdili, že budou usilovat o zrušení takzvané karenční lhůty. „Tři čtvrtiny Čechů chodí do práce nemocných, 
42 procent si kvůli nemoci bere dovolenou," přiblížila důvody postoje komunistů poslankyně Soňa Marková. Podle ní by toto opatření mělo pomoci zejména lidem s nižšími příjmy.

Samotní komunisté

Při prosazování zrušení karenční lhůty ale budou komunisté ve sněmovně zřejmě osamoceni. Podporu nedostanou ani od sociálních demokratů, i když sami měli tento krok ve volebním programu. Podmiňují to ovšem podporou tripartity, tedy i zaměstnavatelů.

Zatímco je Dlouhý v případě zdravotního volna ochoten diskutovat, se zrušením karenční lhůty zaměstnavatelé nesouhlasí. „Úhrada prvních třech dní nemoci by totiž znamenala velký nárůst nákladů zaměstnavatelů a navíc, jak ukázala praxe po zavedení karenční lhůty, i výrazný růst nemocnosti zaměstnanců," vysvětlil Dlouhý. Na druhou stranu nezpochybňuje fakt, že řada zaměstnanců chodí kvůli ztrátě výdělku do práce nemocných.
V takovém případě ale zaměstnavatel nemá příliš možností, jak přimět zaměstnance, aby zůstal doma. „Zákoník práce výslovně nezakotvuje právo zaměstnavatele, které by umožňovalo nařídit nemocnému zaměstnanci léčbu například začínající chřipky," dodala právnička Sochorová.

Neschopenka