Minulý čtvrtek zasedalo předsednictvo Rady vysokých škol, které se jednoznačně shodlo na tom, že prodloužení akreditace plzeňským právům bylo chybné, neboť ministr neměl právo měnit rozhodnutí Akreditační komise. O tom, nakolik mají zástupci VŠ pravdu, bude rozhodovat nejvyšší státní zástupce, na něhož se komisaři obrátili se žádostí o podání veřejné žaloby.

Nicméně na šéfovi resortu bude záležet, zda vyslyší doporučení akademických funkcionářů napříč školami a nepovolí přijímání nových studentů. To požaduje i rektorka Západočeské univerzity Ilona Mauritzová. Jediným oponentem zůstává děkan právnické fakulty v Plzni Jan Pauly. Vyústění plzeňské kauzy je důležité i proto, že má přesah do celonárodní debaty o kvalitě vysokého školství.

Návrh odborníků z NERV

Do ní bez fanfár, ale o to kompetentněji vstoupili členové Národní ekonomické rady vlády (NERV). Premiér Petr Nečas (ODS) už se nemohl dívat na pokles důvěryhodnosti kabinetu ve vysokoškolském prostředí na nulu a svěřil věc lidem, kteří v něm mají respekt. Ti připravili návrh, který by měl univerzitám pomoci ze svízelné ekonomické situace, aniž by studenti museli platit školné. Brali přitom v potaz fakt, že loni přišly VŠ o 1,5 miliardy ze státního rozpočtu a letos by to nemělo být lepší. „Masifikace vysokoškolského studia je nepřítelem číslo jedna,“ uvedl člen NERV Jiří Schwarz. Podle něj se nároky na studenty po všech stránkách snížily.

Jde například o bezbolestné prodlužování studia, během něhož si většina posluchačů už vydělává, ale stát jim vše hradí. Nyní si vysokoškoláci bezplatně mohou pobyt na VŠ prodloužit o rok jak v bakalářském, tak magisterském programu. Podle propočtů LN bylo loni v říjnu takových 37 582. Celkově studuje déle než standardní tři či pět let (na medicíně šest) 20 procent vysokoškoláků. To by mělo skončit.

Ještě není stanoveno, kolik by se za rok navíc platilo, ale hovoří se o 26 tisících. Odzvonit má i doposud běžné praxi souběžného studia na několika vysokých školách, a to za maximální poplatek 3000 korun. Ekonom Daniel Münich také předpokládá, že školy dostanou ze státního rozpočtu prostředky podle toho, jak kvalitní budou. Má vzniknout zhruba 20 excelentních vysokoškolských pracovišť, kam by putovaly nevyšší dotace. Doporučení NERV patří k těm, o nichž by reprezentace VŠ byla ochotna jednat, na rozdíl od předloh bývalého vedení ministerstva školství.

Co nabízí NERV

Stát bude hradit jen standardní délku studia tři roky bakalářského a dva magisterského (u medicíny šest)
Student by platil za každý semestr navíc, stejně jako za studium další VŠ
VŠ se nebudou financovat podle počtu studentů, ale získaných kreditů
Bakalářské studium by mělo být uzavřené, v omezené míře na ně naváže magisterské, i pětiletých magisterských programů by mělo být méně
Vznikne zhruba dvacet excelentních univerzitních pracovišť, stát bude školám posílat prostředky i na základě kvality
MŠMT každoročně vypracuje analýzu efektivity financování VŠ

Zdroj: Vláda ČR