I když jde o téma nepříjemné policejní svodky jsou plné komických příběhů, za kterými je „jen “ hmotná škoda různé výše. Považte, co to muselo být za koumáka, který se oknem vloupal do kravína v obci Sazomín, kde ukradl čtyři hliníkové konve o objemu 18 litrů. Co s nimi potom dělal, bůhví…

Ilustrační foto
Postavte se slunečním paprskům. Dobré zastínění domu ochladí i interiér

Titulní strana magazínu VíkendZdroj: deníkTo na Příbramsku se zase našli dva zloději, kterým zřejmě chyběl pohon pro posuvnou bránu. Při přestříhávání kabelu ovšem způsobili zkrat a tím na sebe upozornili majitele a dali se na útěk. Dva výlupky dopadla policejní hlídka nedaleko činu. Kuriózní vloupání se stalo také na Svitavsku. Tam pachatel rozbil okno rodinného domku a vnikl dovnitř. Na místě činu nic neukradl a policie po něm ani nemusela pátrat. Mladý zloděj totiž usnul na pohovce, kde ho majitelé ráno vzbudili už s policií…

Na Chrudimsku zase riskoval až tříletý trest ve vězení v minulosti trestaný muž, který se vloupal do prodejny mobilních telefonů. Místo opravdových mobilních telefonů bohužel pro něj odcizil pouze makety v hodnotě pár desítek korun. Naopak štěstí měl zloděj, který se ve Strakonicích vloupal do stánku se zmrzlinou, kde místo vanilkové a pistáciové našel v pokladničce 27 tisíc korun. Tomu se říká trefa.

Michal Barbořík, vedoucí odboru prevence kriminality ministerstva vnitra, prozradil Deníku, že každých dvacet pět minut dojde v Česku k vloupání. U rodinného domu k němu dojde každé tři a půl hodiny, u bytu každé čtyři hodiny, u chaty nebo chalupy každých šest hodin. Podle statistik se pachatelé dostávají do bytů a domů nejčastěji překonáním vstupních dveří, dále přes balkon nebo oknem. U vstupu oknem nebo přes balkon je pachatelé nejčastěji překonají násilím, v létě ale často využívají toho, že jsou okna či balkony otevřené. V posledních letech zloději vnikají i do vyšších pater, kam se většinou spouští ze střechy.

Vydařená přestavba podle návrhu studia FADW
Proměna chalupy v Podkrkonoší: rekonstrukce starých domů bývá oříškem

Samotný zámek většinu zlodějů neodradí. Proto je dobré pořídit si bezpečnostní dveře, závory, alarmy, nebo jiné elektronické zabezpečovací systémy.„Kvalitní bezpečnostní dveře jsou vždy tuhé kovové konstrukce, s celoplošným plechovým krytím, ocelovou kostrou a rozvorovým systémem. Dveře jsou obvykle zajištěny v deseti až dvaceti bodech a jsou vybaveny kvalitní bezpečnostní vložkou odolnou proti odvrtání, vyhmatání planžetou, vibračním planžetám i metodě SG. Vlastní dveře jsou rovněž vybaveny speciální ochranou vložkou a zámkem. Samozřejmě musejí mít i příslušné certifikáty a atesty,“ říká Ivan Pavlíček, odborník na zabezpečení ze společnosti NEXT. Kvalitu dveří poznáte i podle jejich bezpečnostní třídy. „Výrobky 1. a 2. třídy jsou sice levnější, ale jejich odolnost je mizivá. Obvykle je lze otevřít během pár minut obyčejným šroubovákem. Skutečné bezpečnostní dveře začínají od 3. bezpečnostní třídy. Pro soukromé či firemní objekty je obvykle maximem 4. bezpečnostní třída,“ vysvětluje odborník s tím, že s dveřmi 5. a 6. třídy se setkáte v objektech, jako jsou banky, elektrárny nebo vojenské objekty.

Celý článek si přečtete v sobotním magazínu Víkend, který je součástí regionálních Deníků.

JIŽ TUTO SOBOTU ve Víkendu čtěte také:

- Toulavé boty: Nepál není jen Himálaj
- Příběh: Na kole Afrikou
- Historie porna: Skandální malíři Klimt a Schiele
- Více křížovek, sudoku a soutěží o hodnotné ceny

Předplaťte si Deník s přílohou Víkend již od 76 Kč měsíčně (objednávejte ZDE) nebo si jej můžete objednat i telefonicky na 272 015 015.