Po prvotní úlevě, kdy si studenti libovali, že alespoň nepřišli o žádné peníze, přišla ve středu studená sprcha v podobě dalšího informativního mailu, který vedoucí liberecké pobočky Akademie tvůrčího rozvoje, Lenka Jágrová, poslala.

„Vážení, věnujte, prosím, pozornost informacím v příloze číslo 5. Jedná se o Vaše vyvázání se ze smluv dříve podepsaných s ATR a AHE.

Zvláště z hlediska Vaší ochrany, si Vás dovolujeme požádat o jejich vyplnění a zaslání na adresu pobočky. Též můžete přijít na pobočku osobně,“ píše se v úvodu mailu od Lenky Jágrové.

Vypadá to jako výsměch

Zejména poznámka o ochraně studentů může vypadat jako výsměch.

Přílohou jsou totiž kromě jiného písemné výpovědi smluv, ovšem jejich poslední věta zní: „Potvrzuji, že jsem si vědom, že jsem povinen doplatit kurzovné do konce semestru, v souladu se smlouvou, podepsanou s ATR, s.r.o.“

A to studenty náležitě rozlítilo. V porovnání s tím je nabídka školy, že studentům vrátí zaplacené zápisné ve výši pět set korun, pouhá kapka v moři.

Při průměrné výši školného 2 400 korun za měsíc by se totiž studenti podpisem upsali zaplatit nejméně dvanáct tisíc.

Studenti říkají: Nepodepíšeme!

„To snad nemůžou myslet vážně, že jim tohle někdo podepíše. Co to na nás zkouší? Za co bych jako měla platit? Vždyť my jsme do té školy ani nestihli nastoupit,“ rozčiluje se jedna z potencionálních studentek Radka Fišerová.

„Mysleli jsme to tak, že když to studenti podepíší 30. září, že se jich to netýká,“ vysvětluje Lenka Jágrová s tím, že se pokusí zaslat jiné formuláře, po dohodě s právníky.

„V žádném případě takovouto výpověď ze smlouvy nepodepíšu. Buď přijde jiná, bez toho závazku uhradit školné, nebo si ji napíši sama a je mi jedno, že podle nich potřebují jednotné formuláře,“ doplnila Fišerová.

V informativním mailu Lenka Jágeová totiž mimo jiné píše: „Chtěla bych o tuto formu výpovědi požádat i studenty, kteří již nějakou formou rezignaci podali dříve. V příloze jsou oficiální formuláře ATR a AHE, na kterých Akademie humanitně-ekonomická trvá.“

Otázkou však zůstává, proč na nich trvá. Že by polské vedení zkusilo po neslavném konci jejich školy v Čechách ještě něco trhnout?

Polská škola, které polské ministerstvo školství nepovolilo provozovat zahraniční pobočky, měla svou několik let fungující pobočku v Havířově. Studovalo na ni téměř pět stovek studentů. Nyní mají možnost přejít na Univerzitu Jana Amose Komenského, ovšem za výrazně rozdílných finančních podmínek. jedním z lákadel poslké vysoké školy totiž bylo měsíční školné nepřesahující dva a půl tisíce korun.