Pro návrh zahájit rozhovory s Albánií a Severní Makedonií byla na dvoudenním summitu prezidentů a premiérů v polovině října velká většina zemí, k potřebné jednomyslnosti to ale nestačilo. Tirana i Skopje podle Evropské komise vyhověly požadavkům, avšak podle diplomatů byla proti zahájení přístupových rozhovorů zejména Francie, výhrady mělo i Nizozemsko a Dánsko.

Pellegrini uvedl, že všechny státy, které proti rozšíření bojovaly, zřejmě znechutily občany západního Balkánu. "Mám vážné obavy, zda budou mít občané těchto zemí ještě chuť dělat ve svých zemích těžké reformy, které si vyžaduje případný vstup do Evropské unie, nebo perspektivu uvidí nakonec ve spolupráci s Ruskem, Tureckem, Čínou či arabskými zeměmi," uvedl.

Rozšiřování považuje slovenský premiér za investici. "Nejen ekonomickou, ale i bezpečnostní," uvedl. Varoval před tím, že by se balkánské státy v případě další migrační vlny mohly rozhodnout uprchlíky nechat volně směřovat dál do Evropy. "Slovensko a další země V4 budou vždy na straně těchto států a budeme je podporovat a motivovat, aby dělaly všechno pro vstup do evropských struktur," uvedl.

Podpora zemím západního Balkánu

Zklamání z výsledků evropského summitu vyjádřili i český premiér Andrej Babiš (ANO) a maďarský předseda vlády Viktor Orbán. Podle něj je důležité, aby se zrychlila jednání se státy, se kterými už byla zahájena. "Jednání se Srbskem a Černou Horou by se měla přepnout na extra vysokou rychlost," uvedl.

Premiéři V4 vyjádřili podporu zemím západního Balkánu ve společné deklaraci na zářijovém summitu v Praze. V dokumentu uvedli, že opětovné sjednocení Evropy nemůže být dokončeno, aniž by se daný region připojil k EU. Důvěryhodná politika rozšiřování unie podle nich představuje strategickou investici k bezpečnosti, stabilitě a prosperitě unie.

Země V4: Návrh finančního rámce EU je nespravedlivý

Země visegrádské skupinypovažují nynější návrh víceletého finančního rámce Evropské unie na roky 2021 až 2027 za nespravedlivý. Kritizují zejména navržené snížení peněz na politiku soudržnosti. Podle nich to znamená, že chudší státy budou chudnout a bohatší bohatnout. O koordinaci postojů při jednání o politice soudržnosti bude dnes v Praze jednat celkem 17 států EU sdružených do neformální skupiny Přátel koheze.

Návrh Evropské komise je pro nás skutečně nepřijatelný, protože ty tradiční politiky jako kohezní a zemědělskou snižuje a zavádí některé nové pozice, které si myslíme, že by tam neměly být, řekl o navrženém finančním rámci český premiér Andrej Babiš (ANO). Podle návrhu rozpočtu by se peníze určené na politiku soudržnosti měly proti současnému sedmiletému rámci snížit o deset procent a peníze na společnou zemědělskou politiku o 15 procent.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil návrh finančního rámce za nespravedlivý. Kromě omezení peněz na kohezi kritizoval i zachování systému rabatů, ze kterých těží zejména západoevropští členové EU. Největší vratky z evropského rozpočtu mohla uplatňovat Británie, která však hodlá unii v příštím roce opustit.

Slovenský premiér Peter Pellegrini uvedl, že vzhledem k ekonomické situaci v EU není na místě peníze na kohezní politiku krátit. "Základním a rozhodujícím argumentem, jestli má nebo nemá pokračovat kohezní politika a v jakém objemu, nemá být politická nálada, ale reálná čísla a reálná skutečnost. A reálná skutečnost říká, že stále jsou mezi novými a starými členskými zeměmi i v rámci konkrétních zemí i západního světa výrazné rozdíly. A proto je naší povinností pokračovat ve financování kohezní politiky do té doby, dokud tyto regionální rozdíly neodstraníme," řekl.

Podle polského předsedy vlády Mateusze Morawieckého jsou peníze z kohezních fondů třeba zejména na rozvoj infrastruktury. Morawiecki podotkl, že z dobré infrastruktury poté těží všichni evropští občané, nejen země, kde se projekty uskutečňují.