Bujaré oslavy neplánuje, významná jubilea by podle něj spíš měla vést 
k hlubšímu zamyšlení nad životem. Oslavy tedy budou spíš duchovní než materiální.

„Vzpomenu také na všechny, kterým vděčím za to, že ještě mohu žít," řekl Sekava, kterému bude 80 let v neděli 15. května.

Připouští, že jeho zdravotní problémy jsou úměrné věku. Samotná transplantace, kterou podstoupil v roce 1984, mu prý do života kromě nutných pravidelných kontrol nijak nezasahuje. „Na procházky a nákupy už používám hůlku," svěřil se.

Transplantaci v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny, známé pod zkratkou IKEM, podstoupil Sekava 23. října 1984 jako třetí pacient. Bez ní by mu zbývalo pár měsíců života. Dva roky před operací kvůli nemocnému srdci nastoupil do invalidního důchodu. Ještě teď si živě vybavuje, jaké měl z transplantace obavy, a zpočátku se jí bránil.

Úspěšná transplantace srdce, jehož dárkyní byla mladá žena, vrátila Sekavu do běžného života. „Tělesné orgány, které dříve kvůli špatně fungujícímu srdci nebyly prokrvené, najednou začaly ožívat. Cítil jsem, jak se do mě znovu vrací život ve zcela jiné kvalitě," vzpomíná Sekava. Po necelém roce od transplantace ve 49 letech 
se vrátil za katedru. Ve škole pak učil až do 71 let.