„Pro zajištění provozu psychiatrické nemocnice ve stávajícím rozsahu máme dostatek zdravotnického personálu, včetně lékařů a psychologů, ale do budoucna se to bude spíše zhoršovat, protože se snižují počty absolventů středních a vyšších zdravotních škol a vnímáme i malý zájem absolventů lékařských fakult o práci psychiatra,“ informoval ředitel Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě Jaromír Mašek. V nemocnici pracují i lékaři v důchodovém věku.

„Což vítáme, protože je momentálně nemáme kým nahradit. Jakmile ti by všichni odešli, budeme mít s počty lékařů problém, může k tomu klidně dojít napřesrok,“ konstatoval ředitel Mašek a dodal: „Ambulantní péči pro všechny pacienty propouštěné z hospitalizace se nám v regionu daří objednat a zajistit, psychiatrických ambulancí je v okrese Havlíčkův Brod dostatek. Pokud je mi dobře známo, tak v Brodě funguje privátní ambulance klinického psychologa, navíc i naše nemocnice od roku 2018 provozuje ambulanci klinického psychologa.“

Oběti šarlatánů

Podle psychiatričky Evy Fialkové je psychiatrů málo. „ Ano je nás málo a problematika náročná. Je pravda, že odcházím z ordinace velice pozdě odpoledne, za den se u mě vystřídá 25 pacientů,“ posteskla si lékařka. „Problém je, když si s lékařem takzvaně nesednete a chcete najít jiného,“ podotkl Martin Sedlák z Havlíčkova Brodu. Podle asociace klinických psychologů vede nedostatek „odborníků na duši“ k tomu, že nemocní padnou do sítí různých šarlatánů.

Už fakt, že kvalifikovaných psychiatrů bude v budoucnu ubývat, je podle Anna Šimonové, ředitelky organizace Fokus Vysočina, která pečuje o klienty s duševní nemocí důvodem k reformě péče o duševně nemocné. „Hlavním úkolem zvýšení kvality psychiatrické péče a to prostřednictvím systémové změny organizace poskytování. To znamená přesunutí péče z institucionální formy do formy komunitní, která probíhá v přirozeném prostředí člověka. Tato péče je dle zkušeností ze zahraničí mnohem efektivnější než vytržení člověka do sterilního prostředí nebo izolace jedince na delší časové období, “ konstatovala Šimonová.

Jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout, je podle ní transformace psychiatrických nemocnic. Ta probíhá prostřednictvím projektu Transformace, jehož jedním z cílů je snížení počtu následných lůžek a zároveň navýšení lůžek akutní péče. „Cílem je, aby psychiatrické nemocnice poskytovaly vysoce specializovanou odbornou péči a velká většina péče, tak jako v ostatních oborech zdravotní péče, je přesunuta do komunitních služeb. To znamená, co je v možnostech zdravotní a sociální péče řešit ambulantně a terénní formou,“ vysvětlila Šimonová.

V současné době je v ČR asi 8500 následných lůžek a cílem reformy je snížení této kapacity o 20 % a navýšení počtu akutních lůžek asi na 3000 – 4000 v horizontu 10 ti let. Zároveň je cílem paralelně rozvíjet komunitní služby sociálně zdravotního zaměření tak, aby péče byla dostupná pacientovi jak místně tak i časově v jeho bydlišti. 

Časté sociální důvody

V nejbližším horizontu je podle ředitelky Šimonové plán převést 300 pacientů s diagnózou z okruhu psychóz hospitalizovaných v psychiatrických nemocnicích déle jak 6 měsíců do přirozeného prostředí.

„Ministerstvo zdravotnictví vychází z hypotézy, že důvod hospitalizace je především sociálního charakteru. Jedná se o plánovaný přechod pacienta. Což znamená úzkou spolupráci s komunitními službami, dlouhodobou a individualizovanou práci společně všech tří stran, spíše čtyř stran – nemocnice, komunitní služby, pacienta a jeho rodiny či blízkých. V horizontu 3 let je cílem ukončit hospitalizace u všech asi 1400 dlouhodobě hospitalizovaných pacientů v ČR,“ vysvětlila ředitelka Šimonová.  

Co se týče regionu Havlíčkův Brod, tady je potřeba podle Šimonové zmínit, že se jedná celkově o 8 lidí, se kterými v současné době začíná pracovat Centrum duševního zdraví Havlíčkův Brod. „Chtěli bychom, aby se polovina z nich dokázala s podporou sociálních a zdravotních služeb zapojit do běžného života. To znamená zastávat role jako každý jiný člověk – být sousedem, členem rodiny, najít si práci a zvládnout žít život s duševním onemocněním jako to např. zvládají lidé s jiným vážným onemocněním jako je rakovina, diabetes a podobně,“ zdůraznila Šimonová.  

Komplikace s historií

Samozřejmě existují komplikace, které jsou většinou způsobené minulostí a historií naší republiky. Psychiatrická péče je díky tomu velmi málo diverzifikována. Je poskytována ambulantní formou v psychiatrických ambulancích nebo institucionální formou v psychiatrických nemocnicích a odděleních všeobecných nemocnic. Zde je centralizována většina péče a i personálu. „My však potřebujeme vytvořit mnohem různorodější model, který bude pružně reagovat na situace a hlavně potřeby lidí s duševním onemocněním. To znamená i přesun personálu z nemocnic do komunitní péče,“ konstatovala Šimonová.

Nejedná se tedy tolik o nedostatek personálu, ale o neefektivní rozmístění personálu v daném čase. Znamená to přesunutí personálu z velkých nemocnic do malých zařízení komunitní péče. Komunitní péče totiž není výsadou pouze sociální péče. Naopak. Cílem je vytvořit velmi širokou a početnou síť sociálně zdravotních služeb, které dokáží vyjet za pacientem, podpořit jeho rodinu a flexibilně reagovat na situaci. To však není jednoduchý proces, musí být kontinuální a plánovaný, jinak bude v nějakém segmentu vždy nedostatek personálu a to nechceme. 

„Myslím, že v okrese Havlíčkův Brod se tato vize daří naplňovat. Region disponuje Centrem duševního zdraví a následnými službami jako jsou: komunitní tým, chráněné bydlení nebo domov se zvláštním režimem s kapacitou casi 100 lůžek, týmem zajišťující podporu při nalezení pracovního uplatnění a řadou sociálních podniků, které nabízejí práci i lidem s duševním onemocněním. Domnívám se, že pokud by podobné pokrytí následnými sociálně zdravotními a sociálními službami bylo i v jiných okresech a to především v okolních krajích, tak bychom měli řadu úkolů reformy již naplněnou,“ dodala Šimonová.