Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejhezčí dárek? Udělat něco pro druhé

S Vánocemi a koncem roku přichází čas rozjímání, tradiční bilancování a ohlédnutí za uplynulými dvanácti měsíci. Vzpomíná se na to dobré, ale i na to zlé. Právě horší momenty chtějí lidé v novém roce napravit. Regionální Deník vám přináší čtyři inspirativní příběhy lidí, kteří dobro a pomoc pojali jako svůj dlouhodobý smysl života.

23.12.2014 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Rekordman v Česku i Evropě. Daroval přes 330 litrů krve

Nymbursko – V devatenácti letech se rozhodl, že bude dávat krev, později k tomu přidal i krevní plazmu a krevní destičky. Dnes je v invalidním důchodu a zdravotní sestry mu při odběrech vzácných tělních tekutin napíchly jehlu více než 550krát. Což by stačilo na zaplnění 330litrového sudu.

Zdeněk Duběnka s oceněním, které dostal od prezidenta Miloše Zemana.

Zdeněk Duběnka s oceněním, které dostal od prezidenta Miloše Zemana. Foto: Deník/Milena Jínová

„Krev se mi rychle obměňuje. Dříve se mohla dávat do šedesáti let. Posunuli to do pětašedesáti. Primář ve Střešovicích mi říká, že u mě bude výjimka, protože kdybych s tím najednou skončil, mohlo by to prý se mnou seknout," říká Zdeněk Duběnka s tím, že mu budou muset odběry zastavit postupně, aby se mu nenarušila krvetvorba. „První rok budu dávat třeba patnáctkrát, další rok už jenom desetkrát. Takže když tady ještě budu, mohl bych se dostat i na tu šestistovku," doplňuje.

Na odběry jezdí každých čtrnáct dní, jubilejní 555. bude mít příští rok. K dárcovství ho prý přiměla maminka, která také patřila k dlouhodobým dárcům. Na krev chodí Zdeněk Duběnka bezplatně a mrzí ho, že někteří jeho kamarádi za to berou peníze. „Já dávám zadarmo. Nic mi to nedělá, navíc nikdy nevím, kdy to budu já nebo moje žena potřebovat," říká Duběnka.

Rekordman mezi českými, ale i evropskými dárci žije v malém drážním domku mezi Rozkoší a Kostomlaty nad Labem. Soukromé nádražíčko pojmenoval Hrabství Duběnkov. Za jeho životní poslání, které si sám vybral, ho letos medailí I. stupně za Zásluhy o stát ocenil prezident Miloš Zeman.

MILENA JÍNOVÁ

Začalo to opravou zdí. Pak kostel dostal střechu, nyní už má věž i zvon

Plzeňsko – Ruina uprostřed polí. Tak vypadal gotický kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 13. století nedaleko Hlinců ještě před čtrnácti lety. Díky nadšení a nesmírné pracovitosti dobrovolníků v čele s Petrem Jiráskem se chrám, který je považován za jeden z nejstarších v Čechách, proměnil k nepoznání a stal se magnetem nejen pro turisty.

Petr Jirásek u zachráněného kostela.

Petr Jirásek u zachráněného kostela. Foto: Deník/Vlastimil Leška

„Chtěli jsme pouze zachránit obvodové zdi stavby, které na místě zbyly, vyčistit okolí a umístit sem informační tabuli. Pak se nám to ale vymklo z rukou, zkrátka jsme museli v práci pokračovat," vypráví Jirásek, jak to začalo.

Nadšence nezastavily ani povodně v roce 2002, které narušily už tak chatrnou statiku obvodového zdiva. Podle Jiráska jim velká voda naopak pomohla, protože díky ní získali půlmilionovou dotaci. Chrám, nacházející se na místě zaniklé vesnice Dolany, se dva roky nato dočkal také zastřešení. „Za velmi silný moment považuji září roku 2005, kdy byla při slavnostní bohoslužbě střecha kostela osazena novou věží," vzpomíná.

Kromě věže má chrám i nově odlitý zvon, původní dva velké zvony Petr a Pavel byly totiž kvůli špatnému stavu zvonice odvezeny už v roce 1878. Dnes se v gotickém kostele konají mše, kulturní i společenské akce, na které zamíří ročně až tři tisíce lidí.

KLÁRA MRÁZOVÁ

Na univerzitě mu chyběl dobročinný spolek. Tak ho založil

Brno – Studuje finanční matematiku a podnikovou ekonomii, přesto se začal před dvěma lety zajímat o problémy postižených a pacientů, kteří se o sebe nedokážou postarat. „Četl jsem knížky a projížděl internet. Zjistil jsem, že mezi brněnskými studenty žádná podobná organizace není. Proto mi začalo být těch, co pomoc tolik potřebují, líto," vypráví čtyřiadvacetiletý student Daniel Vodrážka. Postupně se k němu připojilo asi 130 dalších kamarádů, hlavně studenti Masarykovy univerzity. A založili spolek Mise naděje.

Student Daniel Vodrážka při akci, kdy studenti z Mise naděje rozdávali onkologickým pacientům papírové růže s povzbuzujícími hesly.

Student Daniel Vodrážka při akci, kdy studenti z Mise naděje rozdávali onkologickým pacientům papírové růže s povzbuzujícími hesly. Foto: Deník/Racek Attila

Dnes má Mise naděje jedenáct dobročinných projektů. Zaměřuje se hlavně na pomoc lidem s vážnými onemocněními, s poruchou autistického spektra, kromě toho se snaží pomáhat chudým a dětem z dětských domovů, například doučováním. „Právě začínáme s projektem na výuku finanční gramotnosti dětí z dětských domovů. Slýcháme od pracovníků příběhy, jak se dostaly do dluhových pastí, protože nevěděly, jak hospodařit s penězi, a peníze utratily za nepotřebné věci. Nikdo je to nenaučil," přibližuje student.

Spolek zatím nemá dárce ani sponzory, studenti si vše platí z vlastní kapsy. Daniela třeba podporují jeho rodiče. „Pokud je to v mých silách a možnostech, budu se vždycky snažit těmto lidem pomoct alespoň organizačními schopnostmi," uzavírá.

VERONIKA GECOVÁ

Škola v ghettu, do které se dnes studenti vrací rádi

Jáchymov – Učit začínal na základní škole v Jáchymově, pak dlouhá léta žil a pracoval v Klášterci nad Ohří. V roce 2002 se vrátil, ale do zcela jiné školy. „Vrátil jsem se do školy s ne dobrou pověstí. Byla tu vyloučená lokalita se silnou kumulací romského etnika," popisuje ředitel Jan Musil, co stálo na začátku jeho snažení.

Jan Musil přišel na to, jak vzdělávat děti ze sociálně slabších rodin.

Jan Musil přišel na to, jak vzdělávat děti ze sociálně slabších rodin. Foto: Deník/Zdeněk Hnízdil

„Po mém příchodu jsme hned začali řešit problém číslo jedna a tím byl odliv dětí. Z dřívějších 250 jejich počet postupně klesl na 112 a hrozil i zánik školy. Zlom přišel přibližně před sedmi lety, kdy jsme nevěděli, jak školu zviditelnit a přitáhnout sem lidi. Přišel nápad na zřízení komunitní školy s inkluzivním vzděláváním, tj. vzděláváním rovným všem, bez ohledu na sociální zázemí nebo etnikum," vypráví Musil.

Dnešní ředitel Základní školy Marie Curie-Sklodowské vynakládá všechny své síly na to, aby i dítě z nejchudší rodiny nebo nejméně nadané dítě mělo šanci získat kvalitní základní vzdělání bez pocitu méněcennosti či úzkosti. Sestavil proto vzdělávací koncepci školy tak, aby vycházela z přirozeného prostředí žáků a aby pro ně byla co nejvíce prospěšná. „Inkluzi chápali někteří kantoři jako zásah do jejich rituálů a metod. Postupně se nám tu ale podařilo zbudovat a získat špičkové inkluzivní zdroje v podobě nově vybavených učeben a podařilo se nám tu ustálit i kvalitní a zapálený učitelský sbor. Odměnou jsou i pravidelné návštěvy bývalých žáků," říká Musil, který je jedním ze zakladatelů a lídrů krajské platformy pro inkluzivní vzdělávání iniciované Nadací OSF Praha společně s Krajským úřadem Karlovarského kraje.

Dnes je v jáchymovské škole 40 až 50 procent sociálně znevýhodněných žáků, díky spoustě práce, dotacím, vstřícnosti radnice i rodičů dnes mohou všichni využívat až sto kusů výpočetní techniky.

ZDENĚK HNÍZDIL

Autor: Redakce

23.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obžalovaný Jaroslav Pulpán z Děčína se zpovídá u ústeckého soudu. Je obviněný, že sexuálně obtěžoval nezletilé dívky a poté je vydíral přes internet.
17

Sexuálnímu predátorovi hrozí až 12 let vězení, přes internet zneužil 162 dívek

Zdeněk Ondráček
1 2

Jediným kandidátem ve volbě šéfa komise pro GIBS je Ondráček

AKTUALIZOVÁNO

V pražských Kunraticích se srazil autobus MHD s kamionem. Devět zraněných

Autobus pražské městské hromadné dopravy se v Kunraticích v ulici K Šeberáku srazil s nákladním automobilem. Při nehodě bylo zraněno asi devět lidí, z toho tři těžce. Mezi těžce zraněnými je i řidič autobusu linky 197. Ve čtvrtek o případu informovali pražští hasiči a záchranáři na sociálních sítích.  Kunratická spojka je uzavřená, doprava je vedena po objízdné trase. 

Chtěl sex i lesbické scény, ozvala se Salma Hayek, další oběť Weinsteina

/ANKETA, VIDEO/ Obětí chtíče hollywoodského producenta Harvyho Weinsteina je i herecká star Salma Hayek, která si vytrpěla své během natáčení snímku Frida z roku 2002. Nabízel mi společné sprchování, orální sex a nutil mě k natáčení lesbických scén, uvedla slavná herečka reportérům listu New York Times. 

Prezidentští kandidáti dostanou v pátek čísla. Mohou je využít v kampaních

/ANKETA/ Kandidátům na prezidenta budou v pátek přidělena pořadová volební čísla, jimiž budou označeny hlasovací lístky. Adepti na funkci hlavy státu je také budou moci využít ve volební kampani. Čísla vylosuje Státní volební komise, oznámila dnes mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Ostravská jatka získají kabát polského architekta

Nikoliv bílá kostka, ale jen věžička. Po neúspěšných jednáních s pražským architektem Petrem Hájkem se Ostrava dohodla s architektem Robertem Konieczným z polských Katovic.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT