„Vyšlo najevo, že pacientka má mutace více než tisícovky genů, z nichž některé souvisejí s chorobou. Ukázalo se, že trpí velmi vzácnou sekundární leukemií, při které kostní dřeň nevytváří dost zdravých krevních buněk," komentoval výsledek v deníku The Japan Times profesor molekulární medicíny Tokijské univerzity Arinobu Tojo. Počítač podle něj dokázal problém odhalit za deset minut. Lékařům z masa a kostí by taková analýza trvala dva týdny. „Což by mohlo mít pro pacientku fatální důsledky. Rychlé nasazení správné léčby je naprosto zásadní," doplnil Tojo.

STROJ S MILIONY DAT

Umělá inteligence Watson si okamžitě získala příznivce. Od ledna 2015, kdy dokázala zachránit Japonku, si aplikaci pořídilo více než 40 nemocnic v sedmi zemích světa. Daty ji zásobují lékaři z USA, Holandska, Polska, Maďarska a nově i ze Slovenska. Většinou ji používají právě v onkologii. Náklady na její pořízení se pohybují v řádech milionů eur.

Čtěte také: Průzkum: Třetina lidí tvrdí, že jejich reálný příjem klesl

Rakovina se totiž v populaci šíří rychlostí epidemie – podle Světové zdravotnické organizace se řady pacientů v příštích 20 letech rozšíří o celých 70 procent – na 24 milionů. Jen v Česku přibude každý rok asi 80 tisíc nových nádorů. Diagnostika je přitom stále složitější, protože se vědcům daří odkrývat nová přidružená onemocnění, která mohou stav pacientů komplikovat. Přesnost a rychlost při stanovení diagnózy tak hraje stále větší roli. „Watson je na takovou analýzu vybaven. Jen do roku 2013 spolykal asi 600 tisíc lékařských zpráv a dva miliony textů ze 42 medicínských publikací," tvrdí Štěpán Kačena ze společnosti IBM, která superpočítač vyvinula. Dokáže podle něj zpracovat miliony záznamů během několika vteřin. Zasadí si je navíc do kontextu – ví, že pokud pacient kouří, nelze mu nasadit určitý lék. Je také schopen se „učit" – okamžitě použije jakoukoliv novou informaci. Správnou léčbu proto umí navrhnout s přesností na 99,9 procenta.

JSME OBEZŘETNÍ

Čeští onkologové ale před přílišným nadšením varují. Odpovědnost podle nich musí nést stále lékař. „Samozřejmě dokážu ocenit pomoc programů, které nám pomáhají třeba přezkoumat lékové interakce, tedy jestli se léky mezi sebou neperou. Význam umělé inteligence bych ale jinak nepřeceňoval. Rozhodující slovo musí mít stále lékař," domnívá se přednosta onkologické kliniky při Všeobecné fakultní nemocnici Luboš Petruželka.

Stejně to vidí analytik České onkologické společnosti Ladislav Dušek. „Téma umělé inteligence se sice diskutuje i v Česku, žádné stanovisko ale zatím nepadlo. Aplikaci tohoto typu si nepořídilo ani žádné z onkologických center," říká Dušek. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánky Čechové se o ničem podobném ani neuvažovalo.

Podle Václava Jirků, investičního ředitele Penty, která nyní uvádí Watson do nemocnic na Slovensku a v Polsku, je ale jen otázkou času, kdy umělá inteligence do české medicíny pronikne.

„Umělá inteligence nenahrazuje lékaře," říká Jirků a pokračuje: „Pokud bych to měl zjednodušit, tak každý onkolog bez ohledu na zkušenosti, navrhne díky Watsonovi ideální léčebný postup tak, jak by ho stanovili ve špičkových onkologických centrech u nás, v Německu nebo Spojených státech."

Rakovinou prolezlé ČeskoZdroj: DENÍK

Aplikace jako Watson budou mít v budoucnu podle něj smysl hlavně u vzácných typů nádorů, kde jsou zkušenosti lékařů jen minimální.

Vydavatelství VLM je součástí skupiny Penta.

Nenechte si ujít: Členové bezpečnostních sborů si polepší, platy vzrostou o deset procent

Ředitel brněnského Masarykova onkologického ústavu a senátor JAN ŽALOUDÍK (ČSSD) pro Deník řekl: Přirozená inteligence je stále lepší než strojová
Umělá inteligence někdy může pomoci. Lékaře ale nenahradí, tvrdí onkolog Jan Žaloudík.

Češi trpí zhoubnými nádory statisticky víc než jiné národy. Proč?
Výskyt některých nádorů je u nás opravdu o něco větší, typickým příkladem je kolorektální karcinom (rakovina tlustého střeva a konečníku – pozn. red.). Ještě před pár lety jsme měli nejvyšší výskyt na světě, nyní jsme na třetím místě. Je to dáno částečně geneticky, roli hraje i způsob života. Počet léčených nádorů tady ale může být vyšší i proto, že se na ně přijde máme zavedeny pravidelné screeningy, které nám pomáhají odhalit rakovinné bujení včas. Díky tomu je léčba snadná a pacient se uzdraví. Klesá nám mortalita. To považuji u nás za největší pokrok medicíny.

Největší pokrok tedy nejsou moderní technologie a biologické léky „na míru"?
Jde to samozřejmě ruku v ruce. Pokud se podaří najít nádor včas a ještě se léčí moderními metodami, dílo se podaří. Budete mít úžasné výsledky. Naopak pokud lidé přijdou pozdě, tak je nevyléčíte. Třeba u nádorů slinivky břišní jsme se nikam neposunuli. Velká část pacientů přijde pozdě a umírá.

Může včasné diagnostice a záchytu pomoci umělá inteligence?
Shodou okolností nyní jednáme s dodavatelem jednoho systému, který má lékařům pomáhat s diagnostikou. Nevím. Musíme si nejdřív říct, čeho chceme dosáhnout – jestli chceme pomáhat málo vzdělanému lékaři, aby mohl léčit, nebo jestli čekáme něco jiného. U nás lékaři nemají problém s diagnostikou, to je učíme na fakultách. V čem je někdy problém, to je zmíněný včasný záchyt – co nejdřív zjistit, jestli se v těle pacienta netoulají nějaké nádorové buňky, které se ještě neusadily. A to nám počítač nevyřeší, nabídne jen nějakou pravděpodobnost. Navíc se bojím, jestli by se práce se systémem nezvrhla k nějaké strojové diagnostice, nedej bože, aby si lidé nedělali sami doma diagnostiky přes Google. Žádný počítač není zatím chytřejší než člověk. Ano, umí rychle spočítat kombinace, nad kterými by člověk seděl několik dní, ale to je zatím všechno. Byl bych v tomto ohledu proto opatrný. Přirozená inteligence je zatím stále víc než strojová.